Země trvá
George R Stewart
Chata byla pro Isherwooda Williamse vždy zvláštním místem, útočištěm před požadavky společnosti. Jednoho dne ho však při túře uštknul chřestýš a samota, po které tolik toužil, nabyla hrozivého významu. Několik dní byl nemocný a blouznil. V jednu chvíli se probudil a zjistil, že na něj ze dveří chaty hledí dva cizí lidé. Kupodivu mu však nenabídli pomoc, ale vyděšeně utekli. Nedlouho poté začal Ish kašlat. Trpěl zimnicí a horečkou a na kůži se mu objevila vyrážka podobná spalničkám. Byl jedním z mála, kteří tuto zvláštní nemoc přežili, ale to ještě nevěděl. Když se konečně cítil být zdráv, zamířil domů – a téměř okamžitě si všiml, že je něco jinak. Bylo to zlověstné. Na silnici ho nepředjížděla auta, nedaleká benzínka vypadala opuštěně a na kraji silnice poblíž malého městečka uviděl mrtvolu. Bez rádia a telefonu neměl Ish o náhlém zániku lidstva ani tušení. Unikl smrti, ale nemohl uniknout katastrofě – a nyní si uvědomil, že ho zajímá, jak dlouho bude trvat, než z povrchu země zmizí všechny stopy civilizace.... celý text
Přidat komentář
Kniha, která inspirovala Stephena Kinga, postapokalyptická klasika Země trvá od George R. Stewarta, konečně vyšla česky. Ačkoliv byla napsána v roce 1949, její relevance v žánru je i dnes nepopiratelná.
Příběh sleduje osud Isherwooda Williamse, kterého světová pandemie zasáhne v okamžiku, kdy se zotavuje z hadího uštknutí. Zatímco se hlavní hrdina pomalu vrací k životu, kolem něj se vše mění k nepoznání. Jakmile opustí svůj úkryt a vydá se do nejbližšího města, čeká ho šokující zjištění – ulice jsou prázdné, lidská přítomnost zmizela. Ocitá se ve světě, který začíná ovládat příroda, zatímco pozůstatky někdejší civilizace pomalu upadají v zapomnění.
Stewart brilantně zkoumá křehkost lidské společnosti a odolnost přírody, ale také se zabývá hlubokými otázkami o podstatě lidství. Isherwood, zvaný Ish, postupně vytváří malou komunitu přeživších, kterou vede a snaží se udržet alespoň část starého světa v nové generaci, vyrůstající v drasticky proměněné realitě. Právě tato snaha je jedním z nejpodmanivějších aspektů knihy, protože ukazuje rozporuplnost lidské povahy – zatímco se Ish snaží uchovat hodnoty minulosti, nová generace se přizpůsobuje natolik, že mnoho jeho druhů se s novým světem natolik sžije, že nemají zájem cokoliv měnit.
Stewartovo dílo vyniká nejen svou atmosférou opuštěnosti a nevyhnutelného úpadku, ale především svou nadčasovostí. Pokud vám nevadí pomalejší tempo a fakt, že to není žádná postapokalyptická vybíjená, nesmíte minout.
Země trvá
Země trvá je klasické postapo ze staré školy. Stylem vyprávění a prostředím děje připomíná veledíla Malevil a Já, Legenda. Ovšem, přijde mě kapku slabší jak tyto majstrštyky. Jeden z důvodů je hlavní hrdina Ish.
Možná není úplný tatar, každopádně je líný jak veš a ani po 20-ti letech po průseru netuší co vlastně chce. Cítí se nadřazený a vyvolený "poslední Američan" i když je jeho dojem ze sebe dokonale zcestný. Nemá potřebu o čemkoliv rozhodnout dle vlastního uvážení a není schopen své názory obhájit ani sám před sebou. Je prostě blb. K ženě přijde jako slepý k houslím a ke vlastním dětem má vztah asi jako já k sousedovic popelnici.
Příběh samotný je rovněž děravý jak řešeto. Mikrosmečka přeživších ani po 20-ti letech nemá potřebu kopat studnu skrz vodu. Možná je to dáno velenesmyslem pana autora, kdy po té době z vodovodu pořád teče pitná, čistá voda. Trochu divné, ne? Větší sranda je pak s benzínem. Ten v tomto vesmíru vydrží podobně. Dobrý blábol. Takže řádí s auty jako Mad Max dávno poté co by veškeré palivo šlo do kytek, být to v naší časové linii a našem vesmíru, kde entropie funguje jak má.
Závěrečné rýpnutí si vyplýtvám na nájezdníky a toulavé smečky pozůstalých. Kde jsou, proč tu nejsou a fakt to zaplácne jeden Charlie, který si to nakonec docela zkratkovitě vyžere? Chudák stará, nemocná. Nestačilo jej kopnout do prdele? S kým by se asi tak vrátil? Tady mě to kapku zamrzelo a čekal jsem trochu víc reálného chování těch co měli štěstí a apokalypsu přežili. Takže se z toho vyklubal mizerný oslí můstek pana Stewarta a překlopil tímto myšlení komunity jinam. Slabé, jednoduché, nesmyslné, nereálné.
Takže ve finále moje zhodnocení bez spoilerů vyzní děsivě a proč 4 hvězdy, že?
Protože se to dobře čte, globálně je to vcelku realistické ukončení naší civilizace, je to protkané mnoha myšlenkami na okolní svět - zvířátka, výdobytky lidstva a nakonec to vcelku uspokojivě skončí u klacků a šutrů. Takže nějakých 70 %