Země vod
Graham Swift
Hrdinou je starý učitel dějepisu, jehož prostřednictvím rozehrává autor děj ve třech rovnocenných rovinách. První tvoří hrdinovy vzpomínky na mládí a dospívání a první milostné prožitky, druhou jeho úvahy nad smyslem dějin a jejich výkladem a postojem člověka k historii. Ve třetí rovině pak autor učitelovými ústy sugestivním způsobem líčí vlastní dějiny tohoto izolovaného, zaostalého kraje na osudech dvou rodin, selské a podnikatelské, jejichž příslušníci byli jeho předky.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Četla jsem silou vůle, přesně nevím proč. Napsané dobře, námět také dobrý. Dějiny povodí řeky Leem, věčný zápas s přírodou a bahnem. Historie rodiny Toma Crieka, učitele, který vše na sklonku kariéry vypráví svým žákům. Tomova matka Helena měla prvního, postiženého syna Dicka se svým vlastním otcem. Dick zabil ze žárlivosti kámoše. Žárlil na Mary, která současně spala s Tomem a pak se i stala jeho ženou. Trocha světových i evropských dějin, války, domácí potrat a z toho všeho nejzajímavější popis staletého pátraní po tajemství života úhořů.
Zábavná a přístupná postmoderna, která se na pozadí různých příběhů zabývá příběhy obecně. Tematicky podobné Barnesovu Vědomí konce, ale hravější a méně filosoficky odtažité.
Učitel místo dějepisu vypráví žákům (a čtenářům) historii (nebo stories, příběhy? – jak pořád opakuje, vy přece chcete příběhy, ne nějakou historii) svého rodného kraje. Byť je na začátku mrtvola, není to detektivka ani psychologický román nebo historická esej, jen tak od každého trochu. Především totiž Crick vyprávění komentuje, vede s posluchači dialog o tom, proč se vlastně ptají „proč“.
Různé postavy k příběhům přistupují různě, ale život všech to ovlivní. Někdo už radši nechce vědět nic. Někdo ztratí paměť. Někdo se snaží dobrat začátku příběhu (ale kde je to dostatečně na začátku?), aby mohl začít znovu a jinak. Ne všechna vyprávění jsou úplně realistická, ale ne náhodou je Fens kraj bláznů, ne nadarmo malý Tom, budoucí učitel, zdědil po pratetách gotické romány – a ostatně, vy přece chcete slyšet příběh, ne?
Vyhozený středoškolský učitel Tom Crick se rozhodne dávat svým žákům svérázné hodiny dějepisu, kde pojme historii jako splétání dějin světových, dějin vážících se k danému místu (zde fascinující kraj močálů Fens) a své osobní rodinné historie. Škoda, že se to takto nepraktikuje na všech školách.
A jako v příběhu všudypřítomný motiv vody, všechny roviny vyprávění se vzájemně prolínají, odbočují, mizí, aby se o pár stran či kapitol znovu vynořily, chvílemi se zklidňují, ukolébávají (až nudí) výkladem, chvílemi zesilují, vyostřují a zaplavují otázkami po příčinách i smyslu ...
Liší-li se (podle Toma Cricka) člověk od ostatních živočichů svou potřebou příběhů, pak G.Swift nejen, že jich pár vhodných k přemýšlení ve své knize naservíroval, ale udělal to nadmíru kouzelnou formou.
Tuto knihu jsem četl jako mládě pár let přes 20. Nudné a jaksi podivné. Ale je zvláštní, když knihu dočtu a tak nějak se od ní nemohu odpoutat, v mysli zůstává. Prostě něco tam je, něco, co neumím vyjádřit. A to jsem tady zažil. Před rokem jsem ji našel v antíku a ze zvědavosti jsem si ji koupil a přečetl. A světe div se, je to skvostný příběh. Jen do něj musí i čtenář dozrát.
Netušil jsem vskutku, jaký skvost mám v ruce, když začínal jsem Zemi vod číst. Možná je mé hodnocení částečně vyhroceno právě tím, že jsem od knihy nic extra neočekával, ale u všech spisovatelů, Graham Swift je výborný vypravěč, a ať už psal o pivovaru, úhořích či siltu nechal jsem se strhnout něčím, co bych nazval "Velkou literaturou". Smutek a neštěstí, humor a legrace se střídají v oné příběhové mozaice, a konec se přiblížil dříve než bych byl ochoten přijmout, nebýt toho, že opravdové umění prostě neodpovídá, ale nabízí otázky, začínající na Proč?
Četl jsem už před časem, ale dodneška si pamatuji působivý popis krajiny a líčení příběhu lidí z kraje a jednoho rodu.
Ty brďo to bola sila! Asi NajNudnejšia kniha v mojom živote :-) Čítal som ju v angličtine pred na skúškou z anglickej literatúry, ale nedalo sa. Kapitolu po kapitole som preskakoval, ale tam sa nič nedialo! Absolútne prázdne slová, vety, dej ... Kniha, ktorá dokonale opisuje, že sa nič nedeje.
Kniha ve mne zanechala hodně emocí a myšlenek. Díky této knize jsem se vrátil do dětství, vyrůstal jsem na řece u mlýna. Knihu doporučuji přečíst na jeden zátah, jelikož se v knize prolínají různé časové děje a polohy. Příjemné literární pohlazení a pochoutka.
Krásná a fascinující knížka, formou i obsahem. Starý dějepisář Tom Crick začne svým žákům namísto velkých dějin vyprávět pohádky o kraji svého původu – nížinných, vodou prosáklých Fens. V příběhu se prolínají dějiny Fens s úspěchy i nezdary dvou rodů – Cricků, kteří s vodou po staletí žijí, a Atkinsonů, kteří jí vzdorují a do zapadlého a do flegmatického kraje spolu s pivovarem přinesli pokrok. Současně vzhledem k různým nadpřirozeným jevům splývají i hranice mezi realitou a fantazií, historií a mýtem. Na tomto pozadí se odehrává napínavě a silně vystavený příběh Toma Cricka s řadou dojemných i drsných momentů, divné periferní a vodou prostoupené prostředí totiž mezilidské vztahy zvláštně pomíchalo... Napínavost navíc podtrhuje zajímavá forma, střídají se příběhy v různých místech a časech, délky kapitol apod. Zkrátka podepisuji, že je to „jedinečný, fascinující, svým způsobem magický čtenářský zážitek“, jak píše v doslovu Martin Hilský.
Dlhooo som čítala túto knihu. Veru nezvyčajne dlho. Kniha to je naozaj kvalitná, samotný príbeh je výborný, ale tých iných príbehov - povedala by som histórie - tam bolo veľmi veľa, moja pozornosť upadala a knihu som odkladala častejšie ako som chcela. Tak jeden príklad: Chlapci vo vode pretekajú, kto ďalej dopláva pod vodou na jedno nadýchnutie, preteky iniciovalo jedno dievča, ktorému neskôr do nohavičiek dajú úhora, ktorých je vo vode nespočetné množstvo. Príbeh a všetko okolo toho je napísané asi na strane a pol. A potom prichádza časť o histórii úhorov, o ich rozmnožovaní, putovaní a bla, bla, bla skoro na dvadsať strán. A tohto tam je neúrekom. Ale aj tak knihu naozaj odporúčam, lebo štýl akým je písaná je parádny, prelínajú sa tam viaceré časové línie, zoznamujete sa s históriou a príbehom jednotlivých rodín, ktoré v konečnom dôsledku navzájom súvisia, ale hlavne preto, že Graham Swift je nepochybne majstrom pera.
Som zvedavá aj na film, vďaka ktorému som sa vlastne o knihe dozvedela.
Film som si už pozrela, je naozaj výborný a len mierne zaostáva za knihou. Určite odporúčam.
Kniha, která se musí přečíst najednou nebo se stratíš v množství časových poloh během vyprávění. Nevšedně a velmi přitažlivě zpracované vyprávění o historii jedné části Anglie.
Toma Cricka chcú vyhodiť zo školy údajne pre nadbytočnosť a jeho metódy výučby. Skutočným dôvodom je jeho manželka Mary, ktorá je zodpovedná za únos dieťaťa. Len po maličkých kúskoch nám autor odhaľuje počiatky lásky k Mary, jej priebeh, pády a návraty, udalosti a okamihy, ktoré viedli k smrti niekoľkých ľudí a vyvrcholili v spomínaný únos. Nemenej významnú rolu vo všetkom dianí zohráva Tomov slabomyseľný brat Dick.
Po tom ako sa Tom dozvie o zamýšľanom prepustení, začína so žiakmi viesť polemiku ohľadom dôležitosti histórie a zároveň im rozprávať príbehy spojené s osudmi dvoch rodín svojich predkov Atkinsonovcov a Crickovcov, čo tvorí ďalšiu rozsiahlu líniu románu. Vynára sa pred nami história mestečka Fens a dozvedáme sa nielen o vode a jej neduhoch, o varení piva, úhoroch, veľkom ohni, ale aj o rodinných tajomstvách, poverách a duchoch. Práve v týchto častiach badať autorove jemné koketovanie s magickým realizmom.
Jednotlivé línie v románe sa prelínajú, čím autor udržiava nielen napätie, ale aj túžbu odhaľovať ďalej, Tom sa striedavo prihovára žiakom (neskôr už ťažko rozoznať, či sa rozpráva so skutočným alebo pomyselným publikom), rozpráva príbehy a zamýšľa sa nad svojou terajšou situáciou. Neraz poukazuje na skutočnosť, že história sa neustále opakuje a nie je v našej moci, aby sme niečo zmenili.
Román je to vskutku smutný a bolestný, no krásny.
Nádherná knížka. Profesor historie volí místo 'velkých' vyprávění ty 'malé', točící se kolem jeho předků, kteří v rodinné tradici pracovali jako jezní u břehů řek, bez ambicí, monotónně, tak jako tok řek, jež v kraji plynou pomalu, zaneseny bahnem. Příběh o vysoušení zatopené krajiny, o osudech obyčejných pověrečných lidí, o životě v kouzelné krajině, kde v zákrutech řek vzniká sexuální zvědavost, kde se dětské hry hrají v prázdných mlýnech, kde se vyrábí pivo a nad tím vším létají britské bojové letouny směřující do Německa. Celosvětová historie se tu prolíná s tou lokální, realita se sněním. Kniha, která se zamýšlí nad smyslem dějin, nad smyslem lidstva, které opakuje stále ty stejné chyby, nad jeho osudem. Nádherná knížka.
Štítky knihy
postmoderna zfilmováno anglická literatura vzpomínky anglický venkov učitelé, učitelky, pedagogovéAutorovy další knížky
1993 | Země vod |
2003 | Světlo dne |
1997 | Poslední přání |
2007 | Zítřek |
2012 | Škoda že tu nejsi se mnou |
Je to taková moc hezká, chytře poskládaná knížka. To vyprávění občas opravdu hodně pomalé. Trvalo mi to, než jsem to přečetl, ale zážitek veskrze pozitivní.