Zemřel hrdina
Richard Aldington
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151142/bmid_zemrel-hrdina-151142.jpg
4
13
13
Anglický spisovatel (1892–1962) promítl do tragického příběhu buržoazního intelektuála-vojáka na bojišti první světové války odpor svůj i své generace proti válce, kterou v celé její nesmyslnosti a hrůze sám poznal jako válečný dobrovolník, a vyzvedl odpovědnost každého jednotlivce i celé společnosti za ni. Touto jasnou protiválečnou tendencí je román, jejž autor začal psát hned po uzavření příměří ještě na bojišti a jenž česky poprvé vyšel r. 1936.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1963 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Death of a Hero, 1929
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha. Autor si nebere servítky a mluví hodně otevřeně o spoustě věcí, od lásky a sexu až k politickým a společenským kritikám. Píše velmi poutavě a čtivě, čtenáře uvádí do Anglie od konce 19. století až do roku 1918. V poslední části románu mistrovsky a autenticky popisuje události z fronty první světové války, už jen z tohoto důvodu je kniha neopominutelná. 85%, 21.1.2017.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Anglie přelom 19. a 20. století 20. století anglická literatura autobiografické prvky vojáci válečné romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Imagisté |
| 1972 | Všichni lidé jsou nepřátelé |
| 1970 | Zemřel hrdina |
| 1964 |  Tam a zpátky 1914-1918 |
| 1949 | Henrietta |
Hodně dobrý válečný román. Sice ne tak vynikající, jako Na západní frontě klid (tomu se skoro vyrovnají až některá díla ze druhé světové války), ale pro mě paradoxně velmi otevřený popis anglické společnosti prvních dvou desetiletí dvacátého století. Řadu věcí jsem zpětně pochopil, když jsem si přečetl Dějiny anglického národa od historika Paula Johnsona, leccos mi hodně korespondovalo s Galsworthyho Forsyty. I Aldington se osobně války zúčastnil, utrpěl zranění a navíc podle posledních výzkumů trpěl po celý zbytek života postraumatickým syndromem. Patřil tedy zcela právem k oné "ztracené" generaci, v jeho případě to rozhodně nebyla póza a paradoxně, platí na něj slova ze závěru Remarqueova Na západní frontě klid. Když jsme knihu četl poprvé v mládí, vkrádala se mi do hlavy čím dál tím víc myšlenka, jak je nám Středoevropanům anglosaský svět, mentalita, myšlení, vnímaní světa kolem i zvyky cizí. A poměrně častá četba další anglické a částečně i americké literatury mně v tomhle dojmu utvrzovala a utvrzuje čím dál tím víc.