Zen a umění psát
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/3524/bmid_zen-a-umeni-psat-Dy0-3524.jpg
4
114
114
Z pera jednoho z nejtvořivějších, nejvynalézavějších a nejplodnějších spisovatelů dvacátého století vzešlo devět mimořádných esejů na téma radost z psaní, v nichž autor vypráví, jak a proč se dokáže skutečně těšit ze svého řemesla. Ray Bradbury zde rekapituluje svou celoživotní práci – tvorbu nespočtu povídek, básní, divadelních her, filmů, televizních scénářů a muzikálů –, a tak s námi sdílí svou moudrost a nadšení, jež pro psaní chová. Každá esej, povzbudivě bezprostřední, obsahuje jedno společné podmanvé téma: psaní jako oslava, nikoli rutina. Tato kniha nerozebírá technickou stránku psaní a neutápí se v metodických návodech. Ve svých esejích Bradbury vždy zdůrazňuje tvůrčí zápal, nadšení a radost, které sám v psaní nalezl a nyní je předává také vám.... celý text
Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 1998 , PragmaOriginální název:
Zen in the Art of Writing, 1990
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem návod, kterak se státi úspěšným spisovatelem. Ten v knize není. Více než radami pro začínající pisálky, byť se zde také v malé míře vyskytují, jsou jednotlivé eseje plny vzpomínek a genezí různých Bradburyho děl. Přesto nejsem zklamán. Ač nejde o beletrii, z každé věty je cítit mistrova poetika, nostalgie a hlavně obyčejné lidství, na které se v poslední době, plné superhrdinů a sériových vrahů, mnoho nedostane. Nebýt posledního oddílu, pojednaného jako nedělní chvilka poezie, dal bych plný počet. Díky, pane spisovateli…
Inspirativní kniha nejenom pro začínající literáty. Autor nedává konkrétní rady jak psát, spíše se zabývá otázkami literární tvorby v obecnější rovině.
Ray Bradbury je již dlouhou dobu mým oblíbencem a proto jsem uvítal možnost dovědět se něco ze "zákulisí" jeho plodného literárního života.
Hlavnou myšlienkou týchto Bradburyho esejí je hľadanie spôsobov "ako uvoľniť pravdu, ktorá spočíva v každom z nás." Pretože "všetky dobré príbehy sú v podstate jediným druhom príbehu, a tým je príbeh napísaný jedincom na základe jeho individuálnej pravdy." Taká literatúra, vyvierajúca z hlbín srdca vnímavého človeka, má potom potenciál zasiahnuť čitateľa, pretože "berie útokom každý z jeho zmyslov, jeden po druhom", takže sa ocitá vo vnútri príbehu, či chce, či nechce. O tom by dobrá literatúra mala byť a Mr. Bradbury to vedel. Vedel, že písanie je Umenie, živil svoju Múzu, tvrdo pracoval a vytvoril, myslím si, nesmrteľné dielo. Vďaka zaň.
Zajímavé čtení. Ze všech "příruček" pro začínající autory, které jsem četla, se mi tahle nejlépe četla. Sice se hlavní myšlenka často opakuje, ale vhledem k tomu, že jde o soubor esejí, které autor psal v rozmezí téměř dvou desetiletí, to jen dokládá, že se jeho životní filozofie neměnila, jen utvrzovala.
Kdysi "dávno", když mi bylo asi čtrnáct let, dostala jsem jako dárek antologii fantasy, sci-fi a hororových povídek, nejděsivější ze všech mi přišel Malý vrah - více než deset let mám tuto povídku v mysli a děsí mě pořád stejně. Tuto povídku autor několikrát zmiňuje a dokonce i vypráví, jak vlastně vznikla, což mě osobně velice potěšilo - získala jsem jakýsi rámec, do kterého jsem mohla povídku zpětně zasadit.
Všem, kteří Malého vraha nečetli, musím povídku doporučit, i když varuji, že se možná po přečtení budete bát pořídit si vlastní děti a raději zůstanete po zbytek života dobrovolně bezdětní.
Eseje o tom jak psát, nebo spíš proč vlastně píše sám autor. Psané s nadšením a odvahou vrhat se do hlubin vlastní myslí. Nejvíc mě zaujal esej o Zenu a básně na konci. Doporučuji všem začínajícím spisovatelům.
Už jsem si do "šuplíku" psal před touto knihou a po ní určitě budu pokračovat. Motivační kniha, Bradbury se snaží dát praktické rady, aniž by zatěžoval s technikou psaní. Každý je originál a je potřeba akorát v sobě zažehnout ten kreativní plamen a nechat shořet tuny papíru, z jejichž popela pak povstane jak Fénix to nejlepší, co kdy napíšeme.
Viac než hocičo iné je táto kniha náhľadom do mysle a života výnimočného autora, ktorá má byť hlavne inšpiráciou, nie metodickou príručkou. Kniha je podivuhodne poskladaná z niekoľkých esejí, ktoré vznikali počas troch dekád, pričom v knihe nenasledujú chronologicky, napriek čomu ich usporiadanie dáva zmysel. Takmer akoby Bradbury pri písaní cestoval v čase do dôb, ktoré mu sedeli k jednotlivým kapitolám. Magické.
Je to Bradburyovsky krásně napsané, ale dosti myšlenkově repetitivní. Takový nástin autorovy životní filosofie - toho, jak to viděl Ray. Nejsilnější částí celého díla jsou asi básně na konci knihy, které moc hezky shrnují a současně rozvíjí témata, o nichž se již hovořilo. Případné zájemce odkazuji na - dle mého soudu - výživnější knihu "Spisovatel a jeho přízraky" Argentince Ernesta Sabata.
Podívejte, asi takto: Ray Bradbury je poetický a vzletný autor, který čas od času zamotává páté do devátého. K myšlenkovému zámku se často musíte prosekat skrz houští růží a překročit patero rezavých konví a kostru zahradníka. Pokud se vám ale podaří naladit na autorův styl, čeká vás spousta překvapení. Bradburyho filozofie radostného tvůrce, který sahá do vlastního nitra a nechává psát své vnitřní dítě, člověka nabije neskutečnou tvůrčí energií a otevře nové studnice inspirace. Jako (p)savec vřele doporučuji.
Vskutku zvláštní dílko. Chvílemi excelentní, plné hlubokých myšlenek, chvílemi nudné a nwzajímavé. Každopádně druhé nejlepší "tvůrčí psaní" co jsem četla.
Po dočtení si říkám, že už bych konečně měl hnout zadkem a tu svou dávno rozepsanou povídku dopsat. Velmi inspirativní a nadšené psaní o psaní.
„Vím, jak je každý člověk jiný a originální, i ten nejpomalejší a nejhloupější. Když na něj správně jdeme, když způsobíme svou řečí, aby se cítil volně, a nakonec se ho zeptáme: Co chceš?, poví vám každý o svém snu. A když člověk hovoří ze srdce, ve svém okamžiku pravdy, jeho mluva se stává poezií. V takovém okamžiku pojistka po mokrém prsknutí vzplane a začíná ohňostroj. ...Slyšel jsem strojvůdce mluvit o Americe ve stylu Toma Wolfeho...Slyšel jsem matky vyprávět o té dlouhé noci se svým prvorozeným...Slyšel jsem babičku líčit její první bál....A ti všichni byli básníci, když jejich duše hořely.“
No skvělé! Teď mám v hlavě malého skřítka, který mě nutí psát! :D
Děkuji pane Bradbury!
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Hodně mi to dalo, musím přiznat. Super knížka pro ty, kdo chtějí a zkoušejí psát. Rozhodně doporučuji. Velmistr sci-fi má všem co říct.