Žena v bielom
Wilkie Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106660/bmid_zena-v-bielom-9MQ-106660.jpg
4
321
321
Keď 1860, roku vyšla Collinsova Žena v bielom, stala sa literárnou senzáciou roka. Románom, ktorý publikoval na pokračovanie Dickens vo svojom literárnom časopise All The World Round, sa nadchýnali najznamenitejší predstavitelia anglickej kultúry i korunované hlavy, práve tak ako široké publikum, ktoré chodilo na verejné predčítavanie. V tejto súvislosti sa často spomína meno Thackerayho a Gladstoneovo. Nadšenie nemalo konca - podľa Ženy v bielom nazývali tance, parfumy, klobúky atď. Čomu vďačí román za taký neobyčajný úspech? Vari autorovmu blízkemu priateľstvu s Dickensom? Nie. Predovšetkým vďaka Collinsovmu umeniu vytvárať také nezabudnuteľné charaktery, ako sú inšpirátor zločinu gróf Fosco a jeho protivníčka, bystrá, obetavá, smelá, ale mrzká Marian Halcombová. Použitie viacerých rozprávačov, ktorí každý z iného hľadiska osvetľujú dej, dáva charakterom viacero rozmerov. Collins vie majstrovsky vykresliť ovzdušie, naznačiť ťažké chmáry, ktoré sa zbiehajú nad hrdinovou hlavou. Tá troška senzačnosti, ku ktorej má sklon, je detektívnemu románu len na osoh. Žena v bielom je v podstate detektívny román. Nieto v ňom síce profesionálneho detektíva, ani sa nesnímajú odtlačky prstov a nesledujú stopy na zemi. Detektívom je si sám chudobný učitel kreslenia Walter Hartright, ktorý je zaľúbený do krehkej a krásnej Laury Fairlieovej, a jeho jedinou pomocníčkou a spojenkyňou je Laurina nevlastná sestra Marian. Jedine chladnou logikou a nevierou v nadprirodzené zásahy bojujú proti Laurinmu zločinnému mužovi Percivalovi Glydeoyi a jeho priateľovi zlosynovi grófovi Foscovi a jemu oddanej grófke Foscovej. Zaujímavému, napínavému deju románu čas takmer neuškodil. Dickensova žičlivá predpoveď z roku 1895, keď ohlasoval vychádzanie románu na pokračovanie, piati ešte aj dnes, po viac ako sto rokoch.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1969 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Woman In White, 1860
více info...
Přidat komentář
Prekvapivo (post)moderné. Netvrdím, že tento román nemá svoje chyby, ale fascinuje ma ako klame telom, keď sa už v názve tvári ako "gotický" román a pritom ho krásne dekonštruuje. Do toho všetkého výpovede svedkov, právnická správa o prípade, denníkové zápisky, mnohosť pohľadov, silný ženský charakter, ktorý nerieši vzťahy, ale zameriava sa skôr na využívanie intelektu atď. atp. Týmto všetkým vystupuje nad rámec dobovej literatúry a hrá sa s konvenciami. Navyše je samotná "detektívna" zápletka so vzťahovými a kriminálnymi prvkami naozaj slušne vystavaná a napínavá, čiže všetky tie vyššie zmienené postupy len posilňujú ústredné rozprávanie.
Samozrejme, kniha v sebe obsahuje aj isté dobové konvencie, ale dievčenským románom by som ho nenazval. Skôr niečím, čo vo vzťahovej rovine kopíruje dobové trendy, ako ich poznáme napríklad z Dickensa. Mne osobne to však nevadí. Tá kniha je fakt zábavná, napínavá a vo výsledku aj prekvapivá, vyčnievajúca a stimulujúca.
P.S. Britská literatúra má s takýmto nelineárnejším rozprávaním skúsenosti minimálne od čias románu The Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman.
Už jsem tu psala, že mám ráda klasické knihy .... a tak jsem opět neodolala a vrátila se do Anglie 19. století .....
Záhadný příběh ze starého panství - a záhadná postava v bílém ....
A také tajemství, intriky - a samozřejmě milostná linka ....
Pro mne tyto knihy nestárnou - jsou popisné ve své době a seznamují nás s životem, který už neznáme .... hlavně co se týká postavení ženy ....
Příjemně strávené odpoledne s hrdiny viktoriánské doby .... doporučím.
Je pravdou, že Žena v bílém je dnes již dílem značně zastaralým. Příběh je sice napínavý, nepředvídatelný a komplikovaný, z pohledu dnešního čtenáře ale ubíhá poměrně pomalu. Těm, co mají rádi literární klasiky nebo gotické romány, lze ale pouze a pouze doporučit. K vydání z roku 1993 od GMA 91: Na hodinu bych vyhodil editora, protože na každé stránce je alespoň několik překlepů.
Tuto knihu jsem měla mnoho let v knihovně a nepamatuji si, že bych ji někdy četla. Vydána byla v roce 1977, tedy již více než čtyřicet let odpočívala v mé knihovně.
Jednalo se o události z 19. století, příběh o „ženě v bílém“ je líčený ve vyprávění několika různých osob. Hlavním a prvním, i posledním vypravěčem byl učitel kreslení Walter Hartright. Přijel na zámek Limmeridge k majiteli panu Fairlieovi, aby vyučoval kreslení jeho dvě neteře, mladé dámy, sestry Marion a Lauru.
Cestou do Londýna potkává za tmy záhadnou osobu, ženu v bílých šatech. Řekla mu své jméno a požádala ho o ochranu, neboť utíkala před svými pronásledovateli. Tato záhadná žena se ve vyprávění objevovala v souvislosti s nepříjemným mužem, sirem Glydem a jeho přítelem, hrabětem Foscou. Celý příběh byl laděný romanticky s detektivní zápletkou. Četl se velmi dobře, stále jsem četla dál a byla zvědavá, jak se události budou posouvat a jak nakonec všechno dopadne.
Na svou dobu čtivé, zamotané, byla jsem zvědavá, jak to dopadne... Dávám všech pět, protože jsem se nemohla odtrhnout :)
Napětí dávkované až do posledních stránek! Wilkieho beru spíš jako žertovnou kratochvíli, ale tohle bylo fakt napínací. Jen ty ženské postavy by nemusely bejt takový... no, slepice.
Na svojí dobu neskutečné (podobně jako někdy překvapí moderní odvážné přístupy Dickense). Atmosféra od začátku do (skoro) konce by se dala krájet. To neustále napětí, ta tíživost, přitom tak jemně citově zapsáno. Wau. Šlo jen o to, jak se to vše podaří zakončit, tam bohužel je pro mě zklamání a pád řemesla a celkově skvěle vystavěného napětí. Nicméně, 80 pct knihy je skutečně skvělá řemeslná práce hodná místa v učebnicích...
Je to fajn odpočinková četba, akorát mě zklamalo, že žena inteligentní a akční musí být ošklivá :o)
Ďalšia z kníh, ku ktorej som sa dostala prostredníctvom tejto stránky. Viktoriánske Anglicko je éra, o ktorej čítam rada, takže som si pomaškrtila. Čítala som český preklad, vydanie z edície "Dobrá dobrodružná díla", no a neostáva mi iné, len skonštatovať, že názov edície presne vystihuje tento román. Klasické dobrodružstvo, v ktorom je od začiatku známy hlavný (dobrý) hrdina, osudová žena (prípadne ženy), no a zlosyn (alebo viacerí), o ktorom všetci vieme, že ho do konca nášho príbehu určite dostihne spravodlivosť a my budeme mať parádne zadosťučinenie. Bolo to tak aj tu a ja som spokojná. Chválim Collinsov skratkovitý štýl, nijaké siahodlhé opisy, stručné skonštatovanie čo, kto, kedy, kde, ale tak šikovne gradované, kapitolky (denníky) vždy ukončené v tom najlepšom, že jednoducho musíte čítať ďalej :). Skvelé oddychové, nenáročné "čtivo", kde muž je gentleman (dokonca občas ešte aj "padouch"), kde má žena odvahu (rozhodnutia i skutky) ako muž a láska všetko prekoná! Keď máte radi Dumasa či Févala, zamilujete si aj Collinsa.
Slušné. Na to jak je to staré. Autor byl přítelem Ch. Dickense. Četla jsem zaujatě, bylo to tajuplné, napínavé.
Knihu nelze posuzovat z dnešního pohledu. Mějme na paměti, že byla psána v 19. století, kdy ženy měly jiné postavení, to, co je nám dnes fuk, mělo svrchovanou důležitost. A dneska by některé věci nebyly vůbec možné, protože by se na to hned přišlo:) Při čtení jsem si vzpomněla na B. Stokera, psát příběh jako vyprávění z pohledu různých osob a deníkových záznamů bylo asi v módě. Každopádně to bylo čtivé. Ale Laura si za své svízele mohla sama, ve jménu pochybné cti vlezla do pasti, a pak se divila. Naštěstí měla vedle sebe Mirky Dušíny, kteří by pro ni do ohně skočili....Ten konec mi přišel úsměvný, ale což. Oddychovka dobrá.
Nesnáším detektivky, knihy o zločinech mě prostě odpuzují. Ale tohle bylo hlavně o rozmanitých lidských povahách a vítězství dobra nad zlem, jako v pohádkách :-) Vlastní příběh je geniálně zkomponovaný, napínavý až k prasknutí, a vyprávění má úchvatnou atmosféru. Nechce se mi věřit, že autor byl vrstevníkem např. Boženy Němcové. Ale to asi dělá ten moderní překlad, mimochodem skvostný.
Tato kniha byla napsána v roce 1860 a musím říct, že bravurně. Příběh je rozmanitý, dává smysl, postavy jsou skvěle vykresleny. Intriky, nenávist, tajemství... vše v této knížce funguje. Moc milé překvapení!!
Audiokniha :
Knihu jsem si vyposlechla formou rozhlasové adaptace. Příběh o tom, jak ziskuchtivost může zničit jeden život.
Před 150 lety to bylo asi trochu jinak, ale dnes už tenhle příběh vyznívá jako za vlasy přitažený dívčí románek s jednoduchou detektivní zápletkou. Nic moc.
Po mnoha letech jsem si opět přečetl romantický příběh s detektivní zápletkou. To, co mi na dnešních příbězích vadí - to je nadměrné natahování děje s odbočkami s podrobnými popisy - je tady, díky autorově umu, kladem. Popis prostředí starodávné Anglie a vykreslení jednotlivých postav je úchvatné.
Musím říct, že přestože byla knížka napsána už hodně dávno, tak je čtivá. Nepostrádá tajemství, intriky i trochu romantiky.
Za mě příjemné překvapení.
Hlavní postavou je WALTER HARTRIGHT - učitel kreslení, který má vyučovat kreslení 2 sestry v jednom zámku. Než dorazí do zámku, setká se s neznámou ženou, která má na sobě bílé šaty.. Bohužel tento román mě příliš neoslovil, v některých okamžicích jsem se nudil, jednoduše řečeno jsem se nedokázal do příběhu začíst. Román se odehrává v Anglii na konci 19. století.
Kniha má 3 části, je vyprávěna z různých úhlů pohledů postav formou deníkových záznamů. Nejvíce se mi líbila třetí část, kdy došlo k rozuzlení příběhu a k většímu napětí. Legrační mi přišla postava pana FAIRLIEHO.
Zajímavá byla závěrečná kapitola pojmenovaná WILKIE COLLINS A SEZNAČNÍ ROMÁN, v němž se mimo jiné dočteme o rozdílnostech psaní Charlese Dickense a Wilkieho Collinse. Tito spisovatelé byli přáteli.
Štítky knihy
Anglie přátelství 19. století zfilmováno anglická literatura manželství tajemství viktoriánská doba rozhlasové zpracování gotické romány zakázaná láskaAutorovy další knížky
| 1993 |  Měsíční kámen |
| 1971 | Strašidelný hotel |
| 1974 |  Žlutá maska |
| 1977 | Žena v bílém |
| 1988 | Mesačný kameň sv. 2. |
Stará dobrá Anglie, kdy ještě nebyli občanky a testy DNA. Takže jak dokázat kdo je kdo? Kdo je čí dítě a kdo to vlastně umřel? Wilkie Collins svým literárním stylem dokáže vždycky zaujmout. Příběh se krásně rozjíždí, z úplné nudné idylky, do událostí, které se o překot derou na stránky a řádky posledních kapitol. Určitě jsem rád, že jsem knihu přečetl. Určitě bych si jí v budoucnu někdy přečetl znovu, ale všech pět hvězdiček? To dát zase nemůžu.