Žena v bielom
Wilkie Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106660/bmid_zena-v-bielom-9MQ-106660.jpg
4
321
321
Keď 1860, roku vyšla Collinsova Žena v bielom, stala sa literárnou senzáciou roka. Románom, ktorý publikoval na pokračovanie Dickens vo svojom literárnom časopise All The World Round, sa nadchýnali najznamenitejší predstavitelia anglickej kultúry i korunované hlavy, práve tak ako široké publikum, ktoré chodilo na verejné predčítavanie. V tejto súvislosti sa často spomína meno Thackerayho a Gladstoneovo. Nadšenie nemalo konca - podľa Ženy v bielom nazývali tance, parfumy, klobúky atď. Čomu vďačí román za taký neobyčajný úspech? Vari autorovmu blízkemu priateľstvu s Dickensom? Nie. Predovšetkým vďaka Collinsovmu umeniu vytvárať také nezabudnuteľné charaktery, ako sú inšpirátor zločinu gróf Fosco a jeho protivníčka, bystrá, obetavá, smelá, ale mrzká Marian Halcombová. Použitie viacerých rozprávačov, ktorí každý z iného hľadiska osvetľujú dej, dáva charakterom viacero rozmerov. Collins vie majstrovsky vykresliť ovzdušie, naznačiť ťažké chmáry, ktoré sa zbiehajú nad hrdinovou hlavou. Tá troška senzačnosti, ku ktorej má sklon, je detektívnemu románu len na osoh. Žena v bielom je v podstate detektívny román. Nieto v ňom síce profesionálneho detektíva, ani sa nesnímajú odtlačky prstov a nesledujú stopy na zemi. Detektívom je si sám chudobný učitel kreslenia Walter Hartright, ktorý je zaľúbený do krehkej a krásnej Laury Fairlieovej, a jeho jedinou pomocníčkou a spojenkyňou je Laurina nevlastná sestra Marian. Jedine chladnou logikou a nevierou v nadprirodzené zásahy bojujú proti Laurinmu zločinnému mužovi Percivalovi Glydeoyi a jeho priateľovi zlosynovi grófovi Foscovi a jemu oddanej grófke Foscovej. Zaujímavému, napínavému deju románu čas takmer neuškodil. Dickensova žičlivá predpoveď z roku 1895, keď ohlasoval vychádzanie románu na pokračovanie, piati ešte aj dnes, po viac ako sto rokoch.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1969 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Woman In White, 1860
více info...
Přidat komentář
Vůbec se nedivím, že i po sto šedesáti letech se román Wilkieho Collinse těší takové oblibě. Přes jazykovou rozvláčnost a cílené natahování záhady má v sobě Žena v bílém pořád něco čtenářsky enormně atraktivního. Dost s tím má podle mě co do činění dokonale zachycené prostředí staré Anglie, stejně jako šestáková zápletka, která pro svou tajuplnost nutí čtenáře otáčet jednu stránku za druhou, aby řešení přišel na kloub. Což ještě umocňuje stavba příběhu, uspořádaná z množství rozličných výpovědí, jež na sebe přímo navazují a postupně tak vykreslují dějovou linku podmanivého dramatu. Jako detektivka možná trochu přestřelené v konstrukci zločinu, ale nemůžu říct, že by kvůli tomu u mne vyprávění ztratilo na síle, právě naopak. Jde o kouzelně starosvětské dobrodružství, ve kterém jsou krásné dámy ve skutečných nesnázích, mladí hrdinové nezištně stateční a bídní zhýralci prohnilí až na samotnou dřeň. Připočtěte si k tomu perfektní stylistiku a tip na čtení pro zádumčivý víkend je na světě.
Skvělý amistrně popsaný příběh z viktoriánské éry, který měl vše: precizní vykreslení postav, dobrou zápletku, rafinované a nebezpečné záporáky, ponuré prostředí, drama a byl napínavý do samotného konce, naštěstí měl i šťastný konec. Jako kdybyste smíchali B.A.Paris, Shari Lapenu a Agathu Christie a přesunuli je do devatenácté století.
Prehrýzala som sa tým bez nadšenia. Áno, iná doba, iný jazyk, iný štýl... ale poznám aj akčné, čítavé a dychberúce dobové romány. Tento k nim nepatril. Zdĺhavý, ťažkopádny a nudný najmä v prvej polovici. Pasáže v zámku Blackwater (azda si si dobre pamätám názov) boli mojimi najväčšími čitateľskými útrapami. Záporné postavy, možno s výnimkou Fosca, boli vykreslené veľmi nevierohodne. Aj kladné majú čo doháňať. Podivné zdravotné problémy postáv boli úsmevné - paničkám stačí troška stresu a už sú choré na omdletie alebo rovno na umretie, zo zmoknutia sa zase chytí týfus... Možno keby som to čítala o dvadsať rokov mladšia, hodnotila by som to lepšie. Ale toto nebolo pre mňa. Žiadna atmosféra a ani napätia ktoviekoľko nie.
(SPOILER)
Velké a příjemné překvapení!
Skvělý thriller v pravém slova smyslu, ovšem z viktoriánské doby. Knihu jsem začínala číst s trochou nedůvěry, protože vím, že u čtení knih staršího data mám občas problém s určitou archaičností jazyka, ale tady k tomu opravdu nebyl důvod. Kniha se mi četla moc dobře a k mému překvapení po počátečním pomalejším rozjezdu dokonce výborně. Cca od druhé poloviny jsem ji doslova hltala, abych se co nejrychleji dostala k vysvětlení všech otazníků, co jsem v průběhu čtení nasbírala. Je to takový klasický příběh dvou nerozlučných sester, z nichž jedna je krásná, poddajná a křehká (Laura), druhá nekonvenční, sice ošklivější, ale o to víc chytřejší, samostatnější a odvážnější (Marian). Co mají obě společné, je krásné a čisté srdce. Postava Marian mi byla velmi sympatická, kdyby byla zasazena do dnešní doby, určitě by patřila mezi jednu z vlivných a z nejemancipovanějších žen. Do zpočátku poklidného, idylického venkovského života těchto dvou žen náhle vstupuje učitel kreslení Walter Hartright, který se, jak už to tradičně bývá, zamiluje do křehké a krásné Laury. V cestě za láskou jim ovšem stojí sir Percival Glyde, kterému byla příslíbena právě ruka Laury. Že jeho úmysly nejsou čisté, je jasné už od začátku, takže linka příběhu o jednom zničujícím manželství, podvodu, touze po penězích, ale na druhé straně také o velké lásce, odvaze a snaze k nápravě křivd je tím dopředu dána. Příběh je okořeněn dalšími postavami jako tajemný a slizký hrabě Fosca se svou chladnou a necitelnou manželkou, dále strýc obou sester - nesnesitelný hypochondr pan Fairlie a zejména tajemná žena v bílém, která o minulosti sira Percivala ví více, než je pro ni bezpečné.
Dost se mi líbil i nápad s vyprávěním příběhu formou vzpomínek různých aktérů příběhu, každá část knihy je tak vyprávěna někým jiným a z jiného úhlu, který odpovídá míře vzdělanosti a inteligence jednotlivých postav, ale tyto vzpomínky na sebe plynule navazují a z příběhu utvářejí jednotný a naprosto jasný celek. Rozuzlení příběhu je sice docela předvídatelné…přece jenom je to klasický román z doby, kdy „šokující“ a naprosto nečekané pointy knih ještě nebyly v kurzu, nicméně to knize vůbec neubírá na přitažlivosti a troufám si říct, že i nadčasovosti.
V době svého vzniku to musela být senzace. Tajemná atmosféra, tajemní lidé, tajemství které nesmí být prozrazeno.....vidím dámu v šatech s krinolínou sedící v zahradní besídce a čtoucí nejnovější Collinsův román. Ach, nemohu čísti, vzdychá dáma a ovívá se kapesníčkem. Mé nervy jsou příliš napjaty. Co hrozného se ještě stane, než bude vše vyřešeno....
Čtení jsem si užila, dost připomíná jiné autorovo dílo - Strašidelný hotel.
(SPOILER)
Jakmile jsem narazila na e-knihu „Žena v bílém“, na gotický román z viktoriánských dob, musely ostatní rozečtené knihy stranou. A udělala jsem dobře. Poměrně zamotaný příběh mi - až pár odpustitelných výhrad – opravdu zaujal. Průběh událostí, které byly spjaté s kriminálním činem a s podvodem, vypráví několik osob. Hlavním vypravěčem je učitel kreslení Walter Hartright. Štafetu po něm postupně přebírají další lidé a doplňují události svým vlastním pohledem na věc a svědectvím. Každý z vypravěčů má jinou osobnost a vypráví o jiném časovém období. Mají různé vzdělání i povahy a tak se svědectví liší jak způsobem, zaměřením, tak formou vyprávění (např. nabubřelým slohem, vlastním jistému sebestřednému člověku nebo naopak věcným, v podání právního zástupce).
Romantická linka je propletená s tajemnou kriminální, kdy čtenář tuší, že je na spadnutí jakýsi finanční podvod, případně je možná i záměna osob a identit, ale jakým způsobem se bude příběh ubírat přesně dál, zda budou oběti na životě a jak si s námětem autor vyhraje, to je ve hvězdách. (Nutno dodat, že při tom všem se o odlehčené momenty spisovatel místy snaží po celou dobu vyprávění, aniž by to ubíralo na tíživosti dusné, temné atmosféry s předtuchou něčeho smutně osudového).
Takže, připravte se, na scénu přichází chudý Walter, kterého zámecký pán F. Fairlie hodlá zaměstnat jako učitele kreslení dvou mladých dam, Laury a Marian. Na venkovské panství jde mladík pěšky. O půlnoci se na cestě nečekaně zjeví bíle oděná žena, zezadu mu znenadání položí ruku na rameno a přiznává se, že se nedaleko odsud schovávala. Ptá se, jak se dostat do Londýna. Tvrdí, že zná panství, kam má malíř namířeno, i zámožnou rodinu. Záhy se ukáže, že ona záhadná dáma v bílém uprchla z ústavu choromyslných, kdosi jí intenzivně hledá a je až překvapivě podobná křehké, nesamostatné až věčně bezradné Lauře, bohaté dědičce značného jmění, která se má vdávat, bez lásky a za muže jí takřka neznámého… Pátrání po identitě a po osudech ženy v bílém je jednou z podstatných dějových linek působivého románu.
A mě se to líbilo =) Poklidné, lehce napínavé, lehce romantické čtení s nějakou tou lehce záhadnou zápletkou.... No, proč ne? Ten krásně naivní styl vyprávění, kdy je prostě od začátku jasné, jak to dopadne (jelikož unhappy konce mi přijdou doménou až modernější literatury) mi vyloženě sedl v době mrazivé a covidové. Všechny postavy byly sympatické (jasná hvězda Mariana a jasný na nervy jdoucí strýček). Kdo chce relax na pár večerů, nechť okusí toto dílo páně Collinsovo =)
Priznajte sa, že väčšina z vás čítala skrátenú verziu a preto je tu tak vysoké hodnotenie ;-) ja som čítala tú pôvodnú - vyše 600 stránkovú, najprv vydávanú v časopise na pokračovanie, teda niečo na spôsob nekonečných telenoviel. Príbeh bol v jadre zaujímavý, ale príliš rozvláčne a zdĺhavo podaný.
Anglická romantika senzačního románu 19. století, láska, padouši, tajemná zápletka, konspirace trochu děravá, za vším je cítit kritika viktoriánské zkostnatělosti.
Původně poslech z nouze, během nepříjemné vánoční nemoci. Rozhlasová dramatizace v plzeňském podání byla místy dost hrozná a lezla mi na nervy (opakující se hudební doprovod špatně intonujícího zpěváka kytaristy - "tak to napsal Wilkie Collins" - hrůza) a obsahovala také hluchá místa. Kniha samotná (skvělé, že se mohu hned probírat e-knihou) má zajímavější stavbu, ne tak přímočarou. Střídání vypravěčů nic neubírá na dramatičnosti.
Tohle čtení jsem si opravdu užila. Děj lehce plynul, postavy mi byly sympatické. A bylo tam od všeho trochu, trocha romantiky, trocha hororu a trocha detektivky.
I já jsem se k tomuto příběhu dostala, když mi bylo "náct", nedostala jsem se ale ke knize, poslouchala jsem jako rozhlasovou dramatizaci. Byla jsem velmi zvědavá, jestli můj tehdejší dojem odolá věku, a stalo se.
I když já být Walterem, asi bych se zakoukala do Mariany. Jenže to už tak bývá, že lidé milují hlavně očima a tento krásný příběh by pak možná nebyl tak napínavý a ubíral by se úplně jiným směrem
Tohle číst, když mi bylo "náct", tak budu u vytržení! Ale jelikož už mi "náct" dlouho není, je pro mne Žena v bílém "jen" velmi milou a poetickou četbou, s trochou té detektivky (ale co si budem povídat, řada z nás jistě vytuší, kam děj směřuje). Líbila se mi poctivá práce autora se slovy, barvitost vyprávění, jaký to rozdíl oproti některým dnešním knižním rychlokvaškám! Doporučuji všem romantickým duším.
Spousta hezkých komentářů a vysokých hodnocení ... a e-kniha zdarma - taková kombinace se nedala odmítnout. A byl to moc příjemný zážitek. Mr. Collins evidentně věděl, jak čtenáře zaujmout a do konce příběhu nepustit. A šlo to i bez hromad mrtvol, krve, vyhřezlých vnitřností a kdovíčeho ještě, bez čeho se dnešní detektivní příběhy neobejdou. Některé starší knížky se kvůli příliš archaickému jazyku skoro nedají číst, ale tady to vůbec nerušilo, jen dokreslilo atmosféru. Moc se mi líbilo ... a teď si jdu zkouknout stažený film :)
I mě kniha uchvátila, poslouchala jsem ji se zatajeným dechem, kolikrát jsem přestala žehlit a koukala na PC a stažila se zachytit každé slovo. Hlavní hrdina - učitel kreslení - je podle mě opravdu hrdina, ostatní jsou bezvadně vykreslení, kniha má spád, náboj, napětí.
Kniha je napínavá a romantická, dobře se čte. Mně se líbila, i když je napsaná tak trochu starodávným stylem.
Poslouchala jsem audioknihu. Děj mě hned vtáhl. Pěkná detektivka. Nechybělo napětí, romantika, tajemství a podlý zlosyn. Líbila se mi.
Knihu, která nás přenese do doby viktoriánské Anglie, bych charakterizovala spíše než jako detektivku, romantickým příběhem s tajemstvím. Nechybí zde sice bezohledný a ziskuchtivý zlosyn - pachatel a nevinné oběti jeho nekalých intrik, ale na druhé straně hraje v odhalování jeho činů velkou roli nejen obětavá láska sesterská, ale i láska milostná, která navzdory všem překážkám (včetně odhalení tajemství ženy v bílém) dojde šťastného naplnění.
Nicméně díky atmosféře, která celý příběh provází, považuji čtení této knihy za příjemný zážitek, kterých v současné době koronaviru neni nikdy dost.
Jak je možné, že před mnoha lety uměli už thriller napsat takto brilantně? Možná lépe než dnes....beznaděj, manipulace, psychologie a neskutečně krásné viktoriánské reálie...Málo kdo a málo co tento trhák z druhé poloviny 19.stol překoná....
Tento detektivní román z roku 1860 mě doslova nadchnul....ano, není to detektivka jaké známe teď, ale je to teď pro mě TOP. Odpočinek a úplný balzám pro čtenáře...uhlazený styl vyprávění, elegance a šarm viktorianské anglie....
Štítky knihy
Anglie přátelství 19. století zfilmováno anglická literatura manželství tajemství viktoriánská doba rozhlasové zpracování gotické romány zakázaná láskaAutorovy další knížky
| 1993 |  Měsíční kámen |
| 1971 | Strašidelný hotel |
| 1974 |  Žlutá maska |
| 1977 | Žena v bílém |
| 1988 | Mesačný kameň sv. 2. |
Atmosféra v této knize je tak dokonalá, že jsem se musela přesvědčit pohledem z okna, že venku jezdí auta a můžu si obléct tričko a leginy a ne korzet. Kvalitní literatura , záhada a tajemno jak jej vidí rozdílní lidé, takže i když rozvláčné , tak velmi čtivé.