Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
1. díl >
První případ detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Asada od dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena vychází v interpretaci Igora Bareše. Z pultů knihkupectví se dostal také do našich kin a teď i do uší posluchačů. „Na rozdíl od jiných kolegů severské vlny nechybí u Olsena potřebná dávka nadhledu a humoru. Výborně funguje v audioknize, kde si sarkasmy Igor Bareš patřičně vychutnal, ale hlavně odlehčuje jinak hodně temný příběh.“ Oddělení Q dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena by se mohlo stát kultovní záležitostí. Ústy Igora Bareše se představí v kolektivu neoblíbený a neustále zamračený komisař Carl Mørck, který je po neúspěšném zásahu „povýšen“ do čela na nově vzniklém oddělení pro řešení odložených případů. Jeho pozornost se vrací k pět let staré složce týkající se zmizení političky Merete Lynggaardové. Díky stylistickému členění knihy – a nyní i audioknihy – v níž se střídá pohled Carla s perspektivou Merete má posluchač před policisty náskok, neboť ví, že oběť byla unesena a je dosud vězněna na neznámém místě. Jenže kým a proč?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , OneHotBookOriginální název:
Kvinden i buret, 2007
Interpreti: Igor Bareš
více info...
Přidat komentář
Příběh se mi líbil. Bylo to super čtení. Nenudila jsem se, drželo mne to v napětí. Takže dobrý. Přečetla jsem to jedním dechem
Za mě lepší trojka. Místy se to táhlo a poměrně brzo bylo jasné, kdo je pachatel. Zápletka kolem rodného čísla byla zbytečně překombinovaná, řekla bych, ale kdoví, nevylučuji, že jsem ji nepochopila. Nicméně, přišlo mi to zajímavější a uvěřitelnější než Sněhulák od Nesba a plánuji si přečíst další autorovu knihu.
Zápletka sice předvídatelná, ale velice dobře napsáno. Asad je k sežrání, Carla by člověk občas zabil. K dobrému počtení nepotřebuji nutně hektolitry krve a děj plný náhlých zvratů, proto hodnotím kladně. Je to celkem pohodová detektivka s psychologickým podtextem.
Dost brzy jsem začal tušit zápletku a tak sem se od půlky modlil o nečekaný zvrat, který se bohužel nedostavil. Přesto velmi dobrá Jussiho práce.
Na Adler-Olsena jsem poslouchala ódy již delší dobu a tak, když se mi konečně jeho kniha dostala do rukou, hned jsem po ní skočila.
Rok 2002, nadějná mladá politička Merete Lynggardová za nevysvětlitelných okolností zmizela z trajektu, na kterém cestovala se svým bratrem. Její tělo se nikdy nenašlo, ale případ byl uzavřen jako pravděpodobné utonutí.
Rok 2007, dánský kriminalista Carl Morck je přidělen do nově vzniklého oddělení, jenž má rozkrývat nevyřešené případy. Prvním případem oddělení Q se stává právě zmizení Merete.
Co se opravdu Adler-Olsenovi nedá upřít je výborný styl psaní. Škoda, že jen ten obsah pokulhával.
První, co mi hned od začátku knihy vadilo, byly postavy, nepřirozené, nepříjemné. Možná je to samotnými Dány a já Adler-Olsenovi křivdím. Ale krom "roztomilého" Asada jsem měla po celou dobu knihy pocit, že ty lidi nesnesu. Často líným a protivným Morckem počínaje a arogantním přednostou (stále mi moc nesedí tento překlad) léčebny konče. Nu což, i to by se dalo skousnout, kdyby děj za to stál, avšak mně se takovéto kompenzace nedostalo. Pachatel i motiv byl jasný již od necelé čtvrtiny knihy, takže místo napínavé detektivky s překvapivým odhalením mě čekalo zdlouhavé rozkrývání, kdy jsem měla kolikrát chuť na Morcka zařvat, aby už konečně začal používat hlavu a dal si dohromady očividné spojitosti.
Třetím mínusem pro mě byla brutalita, čímž se chci omluvit Joovi Nesbømu, že jsem mu vytýkala přílišnou snahu šokovat a zalíbit se u jeho prvních děl. Nejsem až taková cíťa, detektivní žánr mám ráda od raného mládí, takže jsem už přečetla a zhlédla všemožné vraždy, zohavení těl a jiné libůstky, ale při čtení řádků například o rezavých kleštích se mi poprvé v životě u knihy udělalo celkem šoufky.
V poslední čtvrtině začal děj plynout takovým tempem, že jsem si říkala, že to nakonec na čtyři hvězdičky bude, ale super akční dopadení s dojemným závěrem mě opět zchladilo.
Podrtženo, sečteno. Adler-Olsen píše dobře, jeho ironický humor mě pobavil, ale to bylo tak vše. Bohužel obsahově nebylo toto dílo podle mého gusta. Spíše než jako napínavá detektivní kniha, na mě působilo jako akční pánské čtivo. Proto dávám pouze tři hvězdičky.
Ale jelikož jsem tvor zvídavý, nezanevřu na něj a zkusím to s jeho dalšími díly. Ne vždy se holt první rande vydaří a já jsem ochotná dávat druhou šanci :)
Ubírám jednu hvězdu za to, že jsem skoro od začátku věděla kdo bude vrah, jinak super detektivka ;-)
Na rozdíl od Nesba sází Olsen na celkem jednoduchou zápletku a přímý děj bez jakýchkoliv odboček. Snad první severská detektivka, u které jsem neměla problém s orientací v postavách (nebylo jich totiž tak moc). Kniha sice není tak napínavá jako od norských kolegů, ale čte se minimálně stejně dobře. A vše doplňuje skvělý Asad :)
No tak já jsem se do téhle knížky pustila po přečtení Zabijáků a jsem nadšena. Ačkoli jedna rovina knihy moc k smíchu není, tak ta druhá, která se týká komisaře Morcka, tak ta je mi víc než sympatická. Bud je to skvělým překladem, nebo jsem se zbláznila, ale při popisu chování tohoto pána a jeho asistenta Asada, se řežu smíchy. Je to napsáno s lehkou nadsázkou a ironií a přesně tak, jak mám ráda. Takže odted je oddělení Q a jeho pracovníci na předním místě v mém knižním žebříčku.
Cekala jsem od teto knihy asi trochu vic... Miluju severske detektivky a ve srovnani s ostatnimi dosud prectenymi me pribeh trochu zklamal. Nebyl mi ani sympaticky hlavni hrdina komisar Morck. Namet zajimavy, postupne odhalovani jednotlivych dilku cele skladanky rovnez, ale nejak u me neprojevil ten znamy pocit, ktery me nuti cist dal a dal, dokud knihu neprectu celou. Ale jinak fajn cteni, nic moc narocneho, co vam uvizne v hlave:)
Skvělá knížka, hlavně mě dostalo jak autor popisoval život Merete po únosu.....já bych se po pár dnech nejspíš zbláznila, ale co ona všechno vydržela.....doporučuji :)
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto žánru. Miluju ten pocit, že nemůžu knihu odložit.
Ze začátku mě trochu odrazovala přemíra politiky, ale rychle to přešlo a Carl a Asad mi zalezli hluboko pod kůži. Oba hlavní hrdinové nemají chybu, hlavně Asad si mne získal. Kniha je napínavá, výborně se čte, má spád, žádné trhliny v logice a správné množství humoru. A obzvlášť kladně hodnotím, že přes hrůznost jednání pachatelů, k nim člověk nemohl cítit pouze antipatie, vzhledem k osudu, jakým si sami prošli.
Prvá kniha od autora (a zároveň môj prvý komentár na tomto serveri)...Dejovo sa jedná o klasickú detektívku, brilantne chladné severské prostredie dodáva detektívkam isté čaro. Nie je tu nič, čo tu ešte v tomto žánri nebolo, ale opis života ženy v diere/klietke mi dával zabrať...dokonca aj dva mesiace po prečítaní knihy si na túto postavu spomínam a v hlave ju analyzujem...
Není to moje první severská detektivka a musím říct, že názvy (ulice, čtvrtě i osoby) mi dělají ještě stále problém. Ale, kniha se četla dobře. Nebyla nějak návyková (dokázala jsem se od ní odtrhnout celkem dobře). Pouštím se do druhého dílu a jsem zvědavá, co se vyklube z Asada.
V mém případě to byla druhá kniha od autora (první byl Vzkaz v láhvi)) a líbila se mi ještě víc. Líbí se mi dvě dějové linie, které se v poslední čtvrtině propojí a musím říct, že ke konci to byl opravdu napínák, musela jsem to dočíst, i když byly dvě ráno :-)
První setkání s Jussi - Adler Olsenem. Musím říci, že setkání velmi pozitivní. Strhující, neobyčejně poutavý děj je napínavý až do úplněho konce.
Velmi zdařilý kousek. Od autora to byla zatím moje první knížka a musím uznat, že mě ohromně potěšila. Velice se mi líbila postava Asada. Po přečtení knížky Detektiv od A. Haileyho jsem pomalu přestávala doufat, že bych objevila knížku, která mě vtáhne do děje takovým způsobem, že nepůjde odložit. Těším se na další díl a proto dávám pět hvězd.
Štítky knihy
zfilmováno Dánsko dánská literatura tajemství severské krimi politici krimi zmizení lidí dánské detektivky v kleciAutorovy další knížky
2012 | Vzkaz v láhvi |
2012 | Žena v kleci |
2013 | Složka 64 |
2012 | Zabijáci |
2015 | Nesmírný |
Už dlouho se mi nestalo abych čtyřsetstránkovou knihu přečetl za dva dny. Nenudil jsem se ani chvilku a to napětí, ta touha dozvědět se jak to dopadne, člověku nedá a musí číst a číst a číst ....... dokud to nepřečte. Líbilo se mi to hodně a popravdě obdivuji čtenáře, kteří po půlce, ba po čtvrtině, tušili pachatele, já to nevěděl ještě 100 stran před koncem. Asi jsem natvrdlejší a musím takových knih číst víc.