Zhroucený čas
Blake Crouch
Realita je rozvrácená. Zprvu se to tvářilo jako nemoc. Epidemie, která se šíří neznámými prostředky, a jež dohání své oběti k šílenství vzpomínkami na život, který nikdy nežili. Ale za běsněním, které obchází svět, nestojí žádný patogen. Je to jen první šoková vlna, uvolněná ohromujícím objevem – to, co je v ohrožení, nejsou naše mysli, ale samotná struktura času. Detektiv Barry Sutton se v New Yorku dobírá pravdy, zatímco ve vzdálené laboratoři si neurovědkyně Helena Smithová zatím neuvědomuje, že ona sama drží klíč k tomuto tajemství… A nejen to, i prostředky, jak s tím bojovat. Barry i Helena budou muset společně čelit svému nepříteli dříve, než budou oni i svět samotný uvrženi do stále rostoucího chaosu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Laser-books (Laser)Originální název:
Recursion, 2019
více info...
Přidat komentář
No teda nadšený nejsem ani trochu a Blake mě po skvělé Temné hmotě pořádně zklamal. Napsal totiž jednu z nejnudnějších a nejvykrádačtějších scifíček co jsem kdy četl. Postavy jsou slabé a neprokreslené, děj není tak zajímavý jak se může na první pohled zdát a konec si už ani nepamatuju (a to jsem to dočet před měsícem). Takže teda dost bída.
Moje nejoblíbenější sci-fi téma - cestování časem - tady dostalo pěkně na p*del.
Temná hmota se mi moc líbila, takže jsem přečetla i Městečko Pines, i jeho díly 2 a 3, sice sestupná tendence, ale i ten třetí díl ještě pořád dobrý.
Ale Zhroucený čas se mi nelíbí. Ztrácela jsem se ve skocích, těžko jsem se chytala nějaké linky, která by mě zaujala. Zpočátku se mi zdálo, že jsem ji našla, ale pak už to šlo nějak kolem mě a nijak zvlášť se mě nedotklo. Opět mě Edice Světový bestseller zklamala, nespustilo mi to žádné vlastní úvahy, které mám na tomto žánru nejraději. Cítím se jako nezúčastněný divák jakéhosi filmu a říkám si: "hmmm".
Po přečtení autorových knih Městečko Pines Temná hmota mi bylo jasné, že i Zhroucení času bude nevšední zážitek. A bylo tomu tak a opět mám nad čím přemýšlet.
Geniálně vystavěný příběh, z kterého musela jít hlava kolem i samotnému autorovi, si pohrává s časovými paradoxy a pokroucenou realitou a není to vyloženě oddechová četba. Ale ve výsledku to vážně stojí za to a čtenář je nucen zamyslet se nad svým dosavadní životem.
Kniha je to velmi čtivá a přišlo mi, jako bych sledoval film. Vlastně se jedná o takový mix filmů Minority Report, Terminátor a Na hromnice o den více
Ano, jedná se o sci-fi, ale nijak přehnané a jen co se skoků v čase týče.
Protože, co je vlastně čas?
"Svatý Augustin ve čtvrtém století uhodil hřebík na hlavičku, když napsal: Co je tedy čas? Pokud se mě nikdo nezeptá, vím to. Pokud bych to hodlal tazateli vysvětlit, nevím to."
Moje první knížka od tohoto auta, dostala jsem ji jako dárek. A upřímně jsem čekala že to bude horší :-) Že sci-fi už mám něco načteno, tohle se celou celkem dobře. Zápletka nijak nová, ale čtivé. Asi se podívám na jeho další knížky, podle komentářů, lepší než je tahle.
Sice čtivé sci-fi, ale ztrácela jsem se v časových přesmyčkách a mnohdy musela listovat zpět, abych si ujasnila zda jsem v minulosti, přítomnosti nebo v budoucnosti.
Tohle je nadprůměr, tak čtivý že kniha padla během pár dní...
Zpočátku jsem měl pocit, že něco nesedí. Navíc byl tento pocit posílen obavou, že je vše jakoby prvoplánové, podobně jako u Temné hmoty. Ale to bylo vynahrazeno zadostiučením v okamžiku, kdy se ukázalo, že věci opravdu nejsou takové, jaké se zdály! A pak už to byla jízda, hledání řešení pro lepší budoucnost pro své blízké, ochrana před zločiny i neštěstími - a přesto věci eskalují, ač s dobrými úmysly, ke kataklyzmatu apokalyptických rozměrů...
Znovu Temnou hmotu číst nebudu, když už znám rozuzlení, ale bylo to skvělé dobrodružství a skvělá zábava!
Průměrná mírně akční scifi, téma samozřejmě osahané jak dvířka od ledničky. Tady už skutečně nic nového Blake nevymyslí, autor v pohodě, psát umí a nečte se to nijak zle, ale zápletka tuctová. I jako filmový počin by to byl tak akorát průměr. Jedná se sice o scifi beletrii, ale autor má určitě na víc. Nenadchne ani neurazí. Takže průměr.
Mám pocit, že hlavní problém podobné literatury tkví v tom, že zatímco dřív psali sci-fi spisovatelé primárně knihy pro čtenáře, v dnešní době píší spisovatelé knihy pro filmové diváky. Zhroucený čas je jedním z mnoha příkladů. Navzdory tomu je to ale pořád solidně napsaná knížka.
Filmovost je dána tím, že není moc času pracovat s větším rozvojem postav. O těch, které tento příběh osídlují, se toho moc nedozvíme - tedy nedozvíme se nic navíc k tomu, co je nezbytně nutné pro vysvětlení toho, co zrovna dělají. Když o tom přemýšlím zpětně, vlastně nemohu říci, že by mi kterákoli z nich byla sympatická. Nemůžu ani říci, že by mi některá z nich byla nesympatická. Prostě tam jen jsou jako hybatelé příběhu, ale naprosto jim chybí jakákoli emocionální rovina, nic, co by způsobovalo přilnutí čtenáře (mě) ke kterékoli z nich.
Pak je tu příběh sám. Ze začátku rozkolísaný, pak slibně se rozvíjející, pak opět filmový. Originalitu první části rozmělňuje neoriginalita části druhé - kolikrát jsme tohle už viděli ve filmu nebo dokonce i v tuzemské pohádce o princezně, zakleté v čase? Tady se právě filmovost projevuje až moc a je to škoda.
P.S. Možná by stálo za to si to přečíst ještě jednou v originále, nemohu se zbavit dojmu, že celkové čtivosti ublížil překlad, který je trochu kostrbatý. Ne, rest rooms opravdu nejsou odpočinkové místnosti...
Zhroucený čas pro mne byla takové knižní jednohubka. Žádné literární veledílo, ale v podstatě mnohokrát otřepané téma plus provařené rozuzlení. Na druhou stranu se mi kniha četla velmi dobře a přečíst si jednou za čas podobnou knihu pro relax není vůbec špatné. Doporučuji lidem, kteří mají rádi příběhy o cestování časem.
(SPOILER) Musím říct, že mě to nebavilo, i když autora velmi obdivuji, že dokázal něco takového vymyslet a sepsat :-) První třetinu jsem měla pocit, že to nechápu, další asi třetinu to celkem šlo a poslední třetinu jsem už musela přeskakovat, protože toho bylo už moc, bylo to zdlouhavé a pro mě celkem o ničem. Zdálo se mi, že se řeší stále dokola stejné věci bez přidané hodnoty - stále stejný příběh v obměnách, jak autora dokázaly napadnout. Jedna katastrofická situace střídala druhou, ale já to nijak neprožívala, bylo to úmorné a po dalším a dalším "restartu" jsem se více a více znuděně opět dostávala do aktuální situace,až jsem zjistila, že mi je už úplně jedno, jak to skončí. Pro mě by byl optimální více rozvedený příběh odehrávající se v první polovině, tedy Barryho první návrat v čase a možnost zabránění smrti blízké osoby. To, co se odehrávalo dál, to množství různých návratů a jejich následné dobíhání, byl pro mne chaos a fantasmagorie. Jako by autor chtěl ukázat, co má nápadů a aby se mu tam všechny vešly, musel ty úvodní části zestručnit vyprávěním vzpomínek hlavního hrdiny na aktuální život. Čtenář byl tak zrychleně uveden do nynějšího stavu a autor mohl začít detailněji připravovat zrovna aktuální neúspěšnou misi ke zničení křesla.... Tohle mi prostě nesedlo, i když chápu, že se to asi lidem může líbit...
Předchozí knihy autory jsou pro mě tím nejlepším, co jsem kdy četla. Proto nedokážu zpracovat zklamání, které se mnou momentálně lomcuje a fascinovaně pročítám nadšené komentáře ostatních-kde se, kruci, stala chyba? Vůbec mě to nechytlo, nebavilo, spíš mě to otravovalo. Zhroucený čas, ztracený čas. Jsem v půlce a bojuju s nutkáním knížku definitivně odložit. Vždyť je to absolutně zmatená fantasmagorie bez špetky napětí i logiky. Asi nejsem dostatečně nadšený fyzik, ale třeba v Temné hmotě mi předložené téma nedělalo žádný problém. Tady ano-vždyť to vůbec nedávalo smysl! Neustále to skřípalo. Podle mého je to totální slátanina. Nevěřím, že to konec nějak zachrání. Blakeu, jak jsi mohol?
To byl správnej blázinec! Zajímalo by mě, kdo z čtenářů nemusel listovat zpátky a ujišťovat se, ve kterém ději se zrovna nachází! Já tedy byla občas zmatená a nepochopila jsem změny, když jedna časová linie dohnala druhou. Vymyšlené to bylo dobře, asi je to jen moje hloupost. Ostatní autorovy knížky se mi líbily víc, proto pouze tři hvězdičky.
Druhá kniha od autora, kterou jsem četla. První byla Temná hmota a ta se mi líbila o fous více. Kostra tohoto příběhu je podobně vystavěná a příběh je taky tak fantastický, zamotaný a při tom člověk stále chápe myšlenku a pointu příběhu. Klobouk dolů před pánem Crouchem....
Čekal jsem větší pecku, ale i tak celkem dobré. Zajímavé téma, na můj vkus trochu překombinované a místy je obtížné orientovat se v ději. Závěr víceméně očekávaný, ale neslaný nemastný.
Dej a zápletka sú opäť inovatívne, čitateľa odzačiatku stiahnu so sebou a vyvolajú v ňom mnoho existenčných otázok, tak ako Temná hmota. V porovnaní s autorovymi predošlými knihami ide o trošku náročnejšie čítanie. Niekedy som si musel určité odseky pre lepšie pochopenie prečítať znovu; dátumy na začiatku každej kapitoly som si spätne kontroloval, aby som sa v deji a časových líniách nestratil.
Vidno, že si Blake pred písaním naštudoval množstvo odbornej literatúry, ktorú aj napriek zložitejšej téme pri sústredenom čítaní pretavuje do zrozumiteľného a pohlcujúceho príbehu. Častokrát som sa počas čítania pristihol pri tom, ako odmietam prijať fakt, že ide o sci-fi, a chcem mu uveriť každé jedno slovo.
Až ma desí, ako blízko k pravde môže byť autor vo svojich knihách. Predtým krásne vysvetlená a uveriteľná teória o mnohovesmíre v Temnej hmote, a teraz dychberúca detailná úvaha o tom, že čas je len obyčajná ilúzia, existuje iba prítomnosť a všetky okamžiky nášho života prebiehajú práve teraz. Náš nedokonalý mozog sa však dokáže sústrediť len na jeden časový priebeh, všetky ostatné - minulosť aj budúcnosť - prebiehajú súbežne za hranicou nášho vnímania.
Pre každého, kto odmieta prijať akýkoľvek iný pohľad na svet, to znie šialene, no podľa môjho názoru treba mať myseľ určite otvorenú. Pri všetkých našich doterajších poznatkoch o úkazoch a anomáliách vo vesmíre tento výklad vôbec nemusí byť ďaleko od pravdy.
Autor ma podnietil k bližšiemu a detailnejšiemu preštudovaniu problematiky. Na základe odporúčania z komentárov určite v budúcnosti (resp. v prítomnosti? :)) siahnem po knihe O čase (Řád času) od Carla Rovelliho.
P.S.: Odteraz, vždy keď zažijem déjà vu, spozorniem viac ako kedysi :)
Časovaná pecka :-) Já si dala teoretickou přípravu s Rovelliho Řádem času a vůbec nelituji - obě knížky se parádně doplňují, i když jedna je naučná a druhá thriller. Cestování v čase mě zajímá v jakékoli podobě, ne vždy se ale zpracování povede, což ale rozhodně není případ Zhrouceného času (anglický Recursion je ještě mnohem přiléhavější název, na druhou stranu chápu, že nazvat knihu v češtině Rekurze by asi nebylo dostatečně čtenářsky lákavé)... Při psaní komentáře trpím takovou podivnou rozdvojeností - nejradši bych o knížce napsala spoustu věcí, ale zároveň nechci nic prozradit těm, kteří ještě nečetli. Tak snad jen - usaďte se pohodlně a pusťte se do rozboru vzpomínek, neboť kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost :-)
"Nekteré dny se cítí, jako by plul řekou. Jiné dny mu zase připadá, že klouže po klouzačce. Někdy se mu zdá, že se už všechno stalo, a jiné dny zase prožívá po nepatrných přírůstcích, jako by jeho mysl byla gramofonovou jehlou přehrávající existující desku - začátek, střed a konec. Možná naše volby a osudy byly rozhodnuty v okamžiku prvního nadechnutí. Možná je paměť oním základem, z něhož se bere čas." str. 276
Štítky knihy
cestování časem americká literatura čas zkreslování vzpomínek sci-fi prolínání minulosti a současnosti retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
2017 | Temná hmota |
2020 | Zhroucený čas |
2018 | Městečko Pines |
2019 | Městečko Pines 2 |
2020 | Městečko Pines 3 |
Skvělá jízda. Hrátky s časem mě baví a vždy jsem zvědav, jak si autor poradí s časovými paradoxy. Blake Crouch je zkušený borec a nelekl se ani divokých kombinací. Až jsem si říkal, jestli se v tom sám neztratí. Kniha mi trochu připomínala film Počátek - bylo to řádně zamotané, napínavé, akční, místy epické, a samozřejmě nechyběla romantika.
Vytkl bych pouze přítomný čas vyprávění - ten mi obecně v knihách nesedí, ale zde to byl možná záměr. Také na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetl - ovšem pak už nešlo přestat. A Barryho proměna z policisty v kvantového fyzika... OK. Mohlo by být zajímavé zfilmované. Lepší čtyřka.