Zhroucený čas
Blake Crouch
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456517/bmid_zhrouceny-cas-2q6-456517.jpg
4
366
366
Realita je rozvrácená. Zprvu se to tvářilo jako nemoc. Epidemie, která se šíří neznámými prostředky, a jež dohání své oběti k šílenství vzpomínkami na život, který nikdy nežili. Ale za běsněním, které obchází svět, nestojí žádný patogen. Je to jen první šoková vlna, uvolněná ohromujícím objevem – to, co je v ohrožení, nejsou naše mysli, ale samotná struktura času. Detektiv Barry Sutton se v New Yorku dobírá pravdy, zatímco ve vzdálené laboratoři si neurovědkyně Helena Smithová zatím neuvědomuje, že ona sama drží klíč k tomuto tajemství… A nejen to, i prostředky, jak s tím bojovat. Barry i Helena budou muset společně čelit svému nepříteli dříve, než budou oni i svět samotný uvrženi do stále rostoucího chaosu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Laser-books (Laser)
Originální název:
Recursion, 2019
více info...
Přidat komentář
Pre mňa Crouch nasadil latku veľmi vysoko Mestečkom Pines, ktoré malo okrem tempa naozaj prekvapivý zvrat. A tu mi tak trochu chýbal, aj keď si uvedomujem, že veľmi na výber nemal. Časové línie spracoval naozaj prehľadne a vôbec mi nechýbali ďalšie omáčky ku koncu knihy (aj keď by som niektoré roviny spojila, aby ich bolo menej). A čo najviac oceňujem je, že keď som sa dostala k časti, ktorou by to drvivá väčšina autorov uzavrela, bola som v polovici knihy a naozaj zvedavá, čo ma čaká ďalej.
Mám hrozně ráda tohoto autora proto jsem se moc na knihu těšila. Ale přišlo ALE. Jízda to byla, to ano - ale bylo to občas příliš komplikované, musela jsem dávat pozor na časové linie... Proto jedna hvězda dolů. Ale námět super!!! A čte se to opravdu dobře. Zatím u mě ale vede Temná hmota.
Blake Crouch si mě získal už trilogií Městečko Pines, která vím, že podle všech není jeho nejlepším dílem, ale mně prostě sedla... Zhroucený čas jsem proto vyhlížela s otevřenou náručí... Autorovi opět tleskám na námět, já nevím, kde na to chodí, ale moc mě to baví... Knihu jsme četla po cestě ve vlaku a děj mě fascinoval a nechtěla jsem přestat číst... Asi to pro mě nebyla úplně srdcová záležitost, ale čtení jsem si maximálně užila... Neustále mi chodí doporučení na Temnou hmotu, tak teď bude na řadě právě ona...
Blaku, zase tomu neco chybelo, stejne jako v minule knize...ja vim co, ono to ani neni cistokrevne sci-fi, je to michani zanru a vraceni se v case...priznam se ze zacatek byl fajn, ale pak se to zacalo hroutit-zjednodusovat, zbyla z toho takova kriminalka...hlavne v zaveru jak kniha nabere tempo, prilis se nemazli s vysvetlovanim (stejne jako v predchozi knize) - bum-prask popis nekolika let na 2stranky a jedeme do dalsi casove roviny...priznam se ze kniha by si zaslouzila v techto mistech vetsi popis nespokojim se po rozjezdu s tim, ze mi nekolik casovych rovin hodi do 8 stranek...ano zaver knihy, je velmi znepokojivy, ale krome popisu prvni sceny v tunelu a prvni katastrofy to neuveritelne zjednodusuje a to je hlavni chybou jinak skvele knihy - nedrzi konstatni tempo a v zaveru to strasne zene "hlava-nehlava"...namet skvely, cestovani casem dobry, jen to zjednodusovani mi vadi....byl by z toho krasny roman na 500stranek...takto je to takova jednohubka...
Další mindfuck z pera Blakea Crouche. Sice jsem se místy ztrácela a můj mozek to asi na sto procent nepobral, ale po trošku zvláštním začátku se to rozjelo. A posledních 100 stránek už jsem hltala se slzami v očích. Neskutečná jízda.
Oproti Temné hmotě o pořádný kus složitější, zamotanější a hlavně náročnější na představivost a udržení přehledu o linii "kdy-kde-kdo". Závěr trochu zvláštní, ale vlastně se mi líbil. A bohužel myslím, že realita byla dost přesně popsaná.
Tušil jsem, že po Temné hmotě to bude na vysoké úrovni, ale takhle mě odrovnat, to jsem vážně nečekal. Blake zase dokázal vystavit komplikovaný příběh tak aby jej pochopil snad každý laik. Jeho um vyprávění je na vysoké úrovni a když se ponoříte do čtení jako by jste sledovaly luxusní vysoko rozpočtový sci-fi film. A to bez přehánění. Vše je tak nádherně do detailu popsané a vystavené kolem komplexních postav tak, jak to už umí málokdo ( brát s rezervou, určitě je talentovaných autorů jako Blake hodně).
V knize snad neexistuje hluché místo, příběh jede kupředu jak pendolino a nedá Vám moc oddych a přesto budete mít nutkání přeskakovat stránky aby jste věděli jak to dopadlo. Bravo. Už se nemohu dočkat další knížky :)
Skvělá kniha. Stejně jako Temná hmota dává dobrou zábavu i prostor k zamyšlení...
Od autora jsem v roce 2020 přečetl knihu TEMNÁ HMOTA, která se mi hodně líbila a tuto knihu jsem hodnotil mezi 10 TOP nejlepších knih, které jsem přečetl v roce 2020. Těšil jsem se na knihu ZHROUCENÝ ČAS a doufal jsem, že bude stejně dobrá jako Temná hmota, ale bohužel jsem byl z knihy zklamaný. Popravdě řečeno se mi kniha moc nelíbila a v některých okamžicích jsem si říkal, jestli vůbec budu schopný dočíst tuto knihu. Některé části mne nudily a nutil jsem se do čtení, ale stále jsem dával knize šanci. Někdy jsem se ztrácel, jindy mi bylo celkem jedno, jak to celé skončí. Kniha má 5 částí včetně epilogu. Poslední části byly o něco lepší než předcházející, ale pokud celkově zhodnotím knihu, tak mne tato kniha neoslovila a pro mě to byla asi ztráta času. Asi půjdu proti proudu, poněvadž kniha má vysoké hodnocení, ale v mém případě si stačilo knihu přečíst jen jednou a už bych se k ní nikdy nevracel. Věřím, že hodně čtenářům se kniha bude líbit a budou příběhem nadšeni a nedají na knihu dopustit. Cestování časem je lákavé, ale mně to bohužel moc nebavilo. V poděkování autor píše, že „Rekurze byla nejtěžší knihou, jakou jsem doposud psal.“
V knize se vyskytují 2 dějové linie. V jedné dějové linii vystupuje detektiv BARRY a v druhé vědkyně HELENA. Postupem času se osudy našich hrdinů střetnou. Na některých místech se vyskytují části k zamyšlení o kvantové fyzice a také o tom, co by se stalo, pokud bychom změnili tok dějin a jaký by to mělo celkový dopad na lidstvo. Na počátku každé části se objevovaly citáty od různých autorů vztahující se tematicky ke knize, což se mi líbilo. Závěr byl předvídatelný. Knihu hodnotím na 50 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Myslím, že rovnováha je pro lidi, kteří netuší, proč jsou mezi živými.
Čas je iluze, konstrukt vytvořený lidskou pamětí. Minulost, přítomnost a budoucnost neexistuje. Všechno se odehrává teď.
Ale nehrajete si na Boha i ve chvíli, kdy neuděláte nic, i když máte možnost zasáhnout?
No, byla to jízda přátelé. Pomalejší rozjezd, ale o to rychlejší dojezd.Být to zfilmované tak střih střídá střih...a na konci se vám bude točit hlava.
Toto je už moje druhá kniha od stejného autora a i u této knihy jsem měl pocit, že sleduji šachovou partii. Ze začátku rychlé banální tahy, které směřují k rozestavění figur a pak se najednou ocitnete ve fázi, kdy už můžete obdivovat krásu logiky, kdy vás začnou tahy překvapovat a nejste schopni domýšlet, kam hráči směřují. Pro mě byla pekelná druhá čtvrtina knihy, kdy začalo skákání v čase a kdy jsem se ztrácel. Tuhle část jsem opravdu musel přetrpět. Od půlky už zase měla kniha fantastický spád a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Závěr jsem si sice užil, ale když jsem o něm den přemýšlel, tak mi přišel nelogický. Kniha Temná hmota od stejného autora mi přeci jenom přišla lepší.
Skvělý námět..u postav jsem měla trochu problém s vcítěním se do jejich logiky, hlavně u těch klíčových...
určitě si od autora přečtu i jiné dílo....
Tak je to tady, konečně zase kniha, které můžu dát plný počet bodů!
Já tyhle teorie miluju, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že ne vždycky se to autorovi povede.
Tohle bylo ovšem parádní. Hned od začátku vás to vtáhne a nepustí až do konce.
Není tam nic zbytečného a všechny teorie mi přijdou pro čtenáře dobře zakomponované a pochopitelné. (Já sice zbožňuju knihy Liou Cch'-singa, ale to aby si člověk vzal fyzikální příručku)
A jak nemám ráda jako hlavní hrdinu ženu, tak v tomhle mi postava Heleny (i Berryho samozřejmě) prostě sedla. Na nic si nehrála a nebyla to žádná uječená a ubulená hysterka nebo naopak macho!
Takže můžu jen doporučit!
No páni, já nemám slov.
Tak za prvé jsem se asi ocitla v úplně jiném časoprostoru - naposledy jsem se dívala na hodinky v půl 10 večer a pak se pohroužila do knihy (nebyla jsem ani v půlce)... A teď je skoro půlnoc a já knihu dočetla. Nemůžu uvěřit, že jsem dokázala na tak dlouhou dobu vypnout své vnímání okolí, ignorovat, jak u čtení sedím zkroucená a jen být zcela ponořená do děje. Teprve teď začínám cítit bolest zad i kyčlí ze špatného sezení.
A za druhé - ksakru já se snad začnu více zajímat o kvantovou fyziku. Sice jsem některé z těch vědecky znějících částí nepochopila napoprvé a musela si tu větu, či odstavec přečíst několikrát, ale ani tak nemůžu říct, že bych dokázala smysluplně někomu dalšímu interpretovat, o čem kniha pojednávala.
Ze začátku dění i v jeho průběhu se mi často vracel na mysl film s názvem "Zdrojový kód" - dokonce si myslím, že tohle spojení se jednou objevilo i v samotné knize.
Nicméně téma cestování časoprostorem je v posledních letech oblíbeným jak u filmařů, tak i spisovatelů, ovšem musím říci, že spisovatelské práce si stále cením více.
Musím uznat, Blakeu Crouchovi se povedlo neskutečně poutavé dílo, které dokáže své čtenáře přenést do naprosto jiné dimenze. Je to stále ještě trochu sci-fi, ale kdo z nás přesně ví, jaké pokusy se už provádějí ve zmiňovaném švýcarském výzkumném centru
Cern?! Ne, nechci tu rozebírat konspirační teorie, ale víme už, že čas je jen relativní pojem, a jak řekl Orwell, "Ten, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Ten, kdo ovládá současnost, ovládá minulost." Po tom, co vše jsem si už o kvantové fyzice zjistila, měl Orwell pravdu... Už je dokázáno, že pokud se částice změní v přítomnosti, změní se tím zároveň její minulost...
Jo, tohle byla jízda a úplně si to dovedu představit jako film nebo seriál. Blake umí, sice Pines je pořád nepřekonané, ale i tak super. Prostě, když vás knížka donutí čumět do tří do rána a hltat každé slovo... :-)
Ufff! Parádní knížka u které se opravdu zapotíte přemýšlením. Stejně jako u Temné hmoty jsem nadmíru spokojená a doufám v další knihy!
Ak som o Temnej hmote po dočítaní tri roky dozadu napísal, že je to také "sci-fi light", tak Zhroucený čas môžem bez obáv nazvať sci-fi hardcore. Ani nie tak v zmysle komplexnosti či náročnosti science zložky, ako skôr o naplnenom potenciáli premisy, ktorej nevyužitosť ma tak sklamala pri predchádzajúcej knihe. Akoby sa autor poučil, viac odviazal, jednoznačne toho viac naštudoval a aplikoval svoje znalosti tak neotrelo, originálne a pútavo, že 300 strán sa číta jedným dychom. Opäť nie je na škodu, že kniha nemá žiadne hluché miesta, vďaka nízkemu počtu strán nie je čas na odbočky, dej fičí nezadržateľnou rýchlosťou vpred a pozvoľné odkrývanie tajomstiev sa zrýchľuje až do zbesilého tempa na konci knihy. Scifi komponenty a mechaniky okolo fungovania spomienok sú takisto zručne napísané a uveriteľné (v rámci miery) a pri tej postupnej komplikovanosti deju sa aj čudujem, s akým prehľadom autor vykľučkoval z úskalí, ktoré si na stránkach sám vymyslel. Pre takéto príbehy čítam knihy.
Asi mi autorův styl prostě sedí. Zatím se mi od něho líbily všechny knížky a ani Zhroucený čas není výjimkou. Téma cestování časem není asi novátorské, ale i tak asi hodně vděčné. Knížka mne prostě bavila a zase budu netrpělivě čekat na další autorovo dílo.
Štítky knihy
cestování časem americká literatura čas zkreslování vzpomínek sci-fi prolínání minulosti a současnosti retrospektivní vyprávěníAutorovy další knížky
| 2017 |  Temná hmota |
| 2020 | Zhroucený čas |
| 2018 |  Městečko Pines |
| 2019 | Městečko Pines 2 |
| 2020 | Městečko Pines 3 |
Po Temnej hmote ďalšia dobrá kniha od autora. Bála som sa, že to bude skoro to isté ako predchádzajúca kniha a neprinesie nič nové, ale som rada, že ma autor dokázal znova zaujať. Už som mala pocit, že kniha nemôže dobre skončiť a všetko sa bude točiť dokola, ale autor to dokázal vyriešiť a vôbec som to nečakala. Doporučujem každému milovníkovi cestovania časom a priestorom!