Židovka z Toleda
Lion Feuchtwanger
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267705/bmid_zidovka-z-toleda-IN7-267705.jpg
4
901
901
Příběh slavného historického románu vychází z historických událostí, nicméně je zřejmé, že autor do něho vložil především trpké životní zkušenosti generace, která prožila pronásledování pro svůj původ, útěk do emigrace a hrůzy druhé světové války. Děj románu se odehrává ve Španělsku koncem 12. století v době, kdy Evropa žije svatou válkou – válkou mezi křesťany a muslimy. Ve Španělsku té doby je silně zastoupeno i židovské obyvatelstvo, které po prožitých pogromech touží po tom, aby v klidu a míru mohlo pracovat a zvelebovat své domovy. Na pozadí těchto historických událostí se odehrává milostný příběh kastilského krále dona Alfonsa a krásné židovky Raquel, příběh plný hluboké lásky a milostné vášně. Ovšem vztah dvou tak odlišných lidí – – něžné, citlivé a vzdělané Raquel a pyšného násilnického rytíře dona Alfonsa – – nemůže skončit jinak než smrtí jednoho z nich.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1965 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Die Jüdin von Toledo, 1955
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha. Čtu ji po někoiláté... příběh lásky je mistrně popsán, ale čím dál tím víc mě uchvacuje popis historie, setkání třech náboženství, víc jsem schopna chápat smysl křižáckých válek - jakkoli byly nesmyslné, tak se v historii stejné věci opakují. Aktuální pro dnešní čas.
Navíc jsem Kastilii a Toledo a Sevillu navštívila - román mi je o to bližší, že si dokážu děj spojit s uměním, budovami atd.
Dnes je to povinná četba ve školách? Výborně! Kéž bych jako mladá byla bývala víc vedena k takovýmto knihám...
Otevírala jsem tuto knihu s bázní a v rozpacích, neboť jsem se bála, že to, že jsem ji na střední škole považovala za geniální dílo, ještě neznamená, že tomu tak je, že třeba je Židovka z Toleda blábol Liona Feuchtwangera (a uklidňovala jsem se tím, že jsem toho od něj přečetla a dost a všechno bylo dobré).
A jaký je závěr?
Feuchtwanger je genius. A Židovka z Toleda je geniální dílo geniálního autora.
Opravdu lituji, že jsem tohoto autora tak dlouho přehlížela. Židovka z Toleda je nádherný příběh lásky, oddanosti a především víry. Ač nemám ráda rozsáhlé popisy, v této knize mi to nedělalo nejmenší problém, ale právě naopak mě to vtahovalo do děje a já se mohla procházet rušnými ulicemi Toleda, honosným domem Jehudy nebo v uklidňujících zahradách Galiany. Lion Feuchtwanger je opravdu pan spisovatel.
Knihy od pana Lion Feuchtwanger miluji snad všechny. Vlastně bylo to mé první setkání KNIHAMI (věk 13 let). Za svůj život jsem přečetla stovky knih, ale mým autorem č. 1 je právě tento pán. Román je napsán tak, že člověk jakoby dýchal horký vzduch Toleda, cítil vůni pomerančů. Střet arbského světa jeho vzdušnost a prostor, tajemství židovského a nakonec tvrdost a dobyvačnost katolického svět je popsán brilantně. Děj vtáhne, ostatně jako u ostatních, podnítí představivost a z postav se stanou "dobří" známí.
Jeden víkend jsem probírala knihovnu mých rodičů a kniha mi padla do oka. Četla jsem ji už jednou, když mi bylo asi 16. Z děje jsem si pamatovala jen to, že to nedopadne dobře, a že tehdy se mi to líbilo. No co, zkusím to, snad to nebude něco a la Rosamunde P. Nevím, co mě tak dostalo, ale u knížky jsem ke konci probulela několik kapesníků. Není to žádná laciná romantika, přitom nádherný příběh o lásce, náboženské nenávisti, síle moci…
Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale jakmile jsem přivykla autorovu stylu, tak netrvalo dlouho a knihu jsem opravdu rychle přelouskala. Je to brilantně napsaný historický román. Najdeme tam všechno od konfliktů náboženství, přes vysokou politiku až po zakázanou lásku. Nejlepší postavou se pro mě stal vychytralý a zkušený žid Jehuda ibn Ezra, bavila mě jeho vysoká a nebezpečná hra s křesťanským králem. Milostný příběh urozené židovky Raquel a křesťanského krále byl krásně vylíčen. On prchlivý, ješitný chlap a ona naivka. Určitě se k tomu jednou vrátím, skvělá kniha.
Na tuto knihu jsem se těšil, protože mám rád historické knihy, ale po přečtení jsem rád, že to mám za sebou a již nikdy více. Kniha mne neskutečně, ale opravdu nekutečně nudila a musel jsem se nutit do čtení. Jenom proto, že to je "klasika" jsem ji dočetl. Děj o ničem, styl psaní také o ničem, opravdu netuším proč je toto dílo tak vychvalované. Nemůžu si pomoc, ale pro mne je tato kniha slátanina.
"Toto románové dílo Liona Feuchtwangera zavádí čtenáře do španělského středověku, do období křižáckých válek, do časů, kdy vrcholí veliké dějinné střetnutí dvou kultur a dvou náboženství a kdy se na Pyrenejském poloostrově rozhoduje odvěký boj mezi Araby a Španěly, mezi vyznáním muslimským a křesťanským. V tomto zápase uplatňuje se však silně i třetí kultura a třetí náboženství - židovské.
Přímým námětem k napsání "Židovky z Toleda" byl Lionu Feuchtwangerovi proslulý milostný příběh kastilského krále Alfonsa a židovské dívky Raquel, dcery králova ministra. S tímto vyprávěním seznámil se autor poprvé u Lope de Vegy a později též u Grillparzera. Díla obou těchto autorů jej podnítila k důkladnému studiu pramenů, a tak se jeho román nestal pouze záležitostí milostnou, nýbrž velkolepým obrazem raného španělského středověku, vylíčením veliké historické epochy, složitých společenských procesů. Zvlášť zdařile jsou tu vystiženy myšlenkové proudy tří světů, arabského, španělského a židovského, hluboká moudrost myslitelská, úsilí o nalezení životní pravdy.
I když zde znovu autor osvědčuje vypravěčské mistrovství, které má dokonalou přirozenost a plynulost, překvapuje tu velká, místy až strhující básnickost tohoto díla. Není to jen tím, že je v knize zcela organicky uvedena celá řada básní a písní, že mezi hrdiny románu se objevují i jiní umělci, nýbrž že především sám milostný příběh je vyprávěn s takovou jemností a zároveň horoucností citu, s jakou se málokdy setkáváme." (anotace na přebalu knihy, 1965) :)
Král Alfonso a židovka Raquel, on křesťan, ona židovka, on král, ona obyčejná (i když dcera bohatého otce), on popudlivý, ona mírná, on bojechtivý a netrpělivý, ona mírumilovná a klidná. I když byli tak rozdílní, on miloval ji a ona jeho. Tak takovýhle krásný romantický příběh se táhne celou knihou jako zlatá niť. Ale pozor, hlavně je kniha utkaná z šedých nití politických debat a černých nití náboženských sporů. Jo, ještě je tam trochu rudé, použité na válku.
Židovka z Toleda ?
Jaká byla ??? Krásna, vášnivá,věrná, roztomilá,odhodlaná,inteligentní,svůdná,no prostě a jednoduše k Pomilování :)
Don Jehuda Ibn Ezra?
Moudrý muž obchodního ducha,jehož hlavní zálibou byly dá li se to tak říci, hrátky s ohněm.Milující otec jenž šel cestou dobrosrdečných intrik,cestou slávy,peněz a také šel a odešel cestou moudrosti a míru.
Židovka z Toleda je knihou veliké vášně a nedosažitelného míru.Na mne ale každopádně příliš krátkou, Dle mého názoru zůstalo na čtenáři mnoho otázek ,které si musel zodpovědět nakonec sám.
Kniha je úžasná v tom, jak dokáže naprosto lehce popsat v jednom příběhu změnu poklidného soužití tří náboženství ve vzájemnou nesnášenlivost, důvody posedlosti křesťanů po účasti na křižáckých válkách a neuvěřitelnou bezmoc člověka toužícího po vybočení z nalinkovaného života té doby.
Zdědil jsem tuto knihu po dědovi. Věděl jsem o ní, ale kdyby mě neprovokovala ležící mi na očích v knihovně, tak bych se k ní asi nedostal. A to by byla veliká škoda! Úžasně napsaný historický román ze španělského středověku.
Každý si přijde na své, je to milostný román, o dvojici, které není přáno, je to kniha o rytířství, které se dá vykládat jako bláznovství nebo jako hrdinství. Pro mě je to především o velmi těžkém soužití tří náboženství na "plácku" jménem pyrenejský poloostrov. O křesťanech, židech a muslimech. Není toto téma stále ba více aktuální v těchto dnech? Nebylo to lehké ani tenkrát, a to vůbec ne, tak proč by to mělo býti lehké nyní? Ale můžeme se poučit z historie.
Pokud se chcete dozvědět o pozadí Svaté války a nahlédnout do evropského středověku, tak toto je to rozhodně čtivější cesta než skrze učebnice dějepisu.:)
Je to krásný příběh. Jako z pohádky, akorát o hodně realističtější. Krásná židovka a král, co víc dodat. Po zásluze jedna z mých nejoblíbenějších
Milostný příběh, poezie a úvahy nebo historie. Vše je krásně popsané a dějově stylisticky se prolíná. První kniha od LF, skvělý autor
Konečně jsem asi po sto letech dočetla tuto knihu. Příběh je moc krásný, poutavý, ale rozsáhlé popisy, úvahy a rozvíjení středověkých válečných strategií mě docela ubíjelo. Přesto musím říct, že jsem knihu přečetla s radostí.
Kouzelný příběh lásky krásné židovky a křesťanského krále na pozadí náboženských bojů. Ona mu zasvětila svůj život a prchlivý král ji miloval, přesto jedna ze spousty jeho chvástavých vět ukončí tento příběh, příkaz, který vlastně ani nebyl příkaz a na který už dávno zapomněl:
"... a až budu vítězem, bude to ulehčení, ale nebude to štěstí. Po štěstí, které mi bylo souzeno, je už veta. Bylo tu, držel jsem je v náručí, vinulo se mně, měkké a závratně sladké. Ale byl jsem lehkomyslný a odešel jsem. A teď tam dole odnášejí to, co mi bylo jako mé štěstí přisouzeno."
joo kdyby feuchtwanger napsal ucebnici dejepisu to by asi u studentu vyrazne zvedl zajem o historii
Mám ráda historické knihy a vždycky, když objevím (tak trochu pod nátlakem) knihu, která je školně povinná a dá se číst, jsem za naše školství vděčná. Tahle byla velmi čtivá a pro mne přínosná.
Záleží jen na Vás, jestli si vyberete milostný příběh, poezii a úvahy nebo historii. Vše je krásně a nenásilně propojené.
Štítky knihy
Židé středověk 12. století německá literatura Španělsko křížové výpravy milenky panovníků historické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Židovka z Toleda |
| 2007 | Lišky na vinici |
| 1967 |  Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá |
| 1992 | Židovská válka |
| 1967 | Žid Süss |
Židovku z Toleda bych označila už jako klasiku, kterou by si měl přečíst každý milovník historických románů s realistickým základem. Román o vztahu krále a dcery významného židovského bohatýra. Musím říct, že mě nudily někdy až příliš dlouhé rozmluvy o náboženství. Feuchtwangerovi je toto téma blízké a není se tedy čemu divit, že se náboženské situaci tehdejší doby věnuje více, než je nezbytné, ale tyto zdlouhavé pasáže nejsou nic dobrého. Rozhodně mě mrzelo i to, že Alfonsův a Raquelin syn Sancho prostě zmizel. Jehuda ho odnáší pryč a s jeho smrtí už nikdy nikdo nepřišel na to, kde dítě zůstalo. Takto nedokončené příběhy doslova nesnáším, vždycky pak ještě dlouho přemýšlím, jak to bylo ve skutečnosti, hledám na internetu informace a nakonec zjišťuji, že podle všeho se celý tento příběh o Alfonsovi a Raquel pravděpodobně nikdy neodehrál... Zpět ke knize: nesmím opomenout poutavost a dynamiku příběhu, která prostupuje celou knihou. Kniha se čte skoro sama a náhle se téměř 500 stránek zdá jako sto. Pokud je tohle stále maturitní četba, pak již mám jednu knihu vybranou :).