Zima našej nespokojnosti
John Steinbeck
Zima našej nespokojnosti patrí medzi posledné romány Johna Steinbecka, v USA bol uverejnený v roku 1961. Je to príbeh Ethana Hawleya a jeho rodiny, potomka jedného z najstarších a najzámožnejších rodov severoamerického mestečka Nový Baytown. Jeho otec prešpekuloval rodinný majetok a Ethan so svojou rodinou nežije na takej úrovni a v takom postavení, ako žili doposiaľ Hawleyovci. Dráma života Ethana Hawleya začína vo chvíli, keď sa rozhodne zbohatnúť. Postupne uskutočňuje svoje dravé plány... 61-401-65... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1964 , SVKL - Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúryOriginální název:
The Winter of Our Discontent, 1961
více info...
Přidat komentář
"Myslím si, že býčí zápasy jsou podívaná pro muže,
kteří nejsou příliš stateční, ale rádi by byli"
(John Steinbeck, Zima úzkosti, s. 331)
1. kniha od p. Steinbecka ktorej dávam len 4 hviezdičky. Prvá polovica knihy sa mi čítala ťažko rozčuľovala ma Ethova blazniva povaha a niekedy som nechápala o čom rozpráva v knihe som sa strácala. Od polovice sa začal príbeh rozvíjať a už som sa od neho nemohla odtrhnúť. Páči sa mi opis toho zápasu byť dobrým človekom a zároveň byť úspešným človekom čo je možné dosiahnuť len nečestnosťou. Boj ktorý je pre ľudí taký bežný. Opäť výborna kniha ale pochmúrna a ťaživá ku koncu
Já bych řekla, že to je slabší příběh, ale určitě stojí za přečtení. Mě právě bavil styl psaní a nutil mě přemýšlet a věnovat mu plnou pozornost. Za mě 3*
"Není divu,že zprávy i svá stanoviska musí dostávat od své manželky.Ta ví,co se kdy stalo a co kdo o tom povídal,je to však všechno cezeno její ženskostí a tak většina pracujících mužů zná svět denního světla jen skrze ženský zrak.Ale v noci,kdy je krám nebo pracoviště zavřeno,potom se zdvíhá muži před očima jeho svět-aspoň pro tu chvíli jeho".70%.
Četla jsem v únoru 2016. Podle mých poznámek:
V ich formě. Jak myslí muž.
Jiné než ostatní knihy autora, zvláštní. Takové sladko-kyselé.
Dobře se čte, ale hůř se promyslí - vlastně nevím, proč jak skončilo.
Trochu slabší dílo na vynikajícího Steinbecka. Přišel mi ten příběh strašně vleklý, hromada vaty, dost jsem knihu odkládala.Navíc mi úplně nesedlo to vypravěčské přeskakování z třetí osoby do první. A to manželské tokání, to byly pro mě dost nesnesitelné dialogy. Ale dolouskala jsem.
Co si pamatuji příběh se mi líbil a měl několik vynikajících momentů. Steinbeck má určitě brilantnější díla, ale pro fanoušky tohoto velkého autora lze určitě doporučit.
Oproti ostatní dílům mi přišly některé pasáže příliš zdlouhavé a fádní a poněkud mě rozptylovaly od vlastní osy příběhu. Myslím si, že to je látka sice aktuální i v dnešní době, ale poněkud Steinbeckovi nesedla.
Není to úplně klasická "Steinbeckovina" se strhujícím příběhem jako např: Hrozny hněvu. Vypadá to jako by se autor dal na jiný styl, který mu nesedl úplně na 100%. Přesto vyprávění o poklidném životě v maloměstě rozhodně nenudí.
Pozn.:
Při proslovu u příležitosti převzetí Nobelovy ceny za literaturu v roce 1962 John Steinbeck prohlásil za poslání spisovatele "vystavovat naše žalostná selhání a lidské chyby, vytahovat na světlo naše temné a nebezpečné sny za účelem zdokonalení," stejně jako oslavovat "velikost srdce a ducha - důstojnost, s jakou dokáže přijmout porážku, jeho odvahu, soucit a lásku." Přesně to je také smyslem příběhu Ethana Hawleye, bezskrupulózního podnikatele, který se snaží využít každou možnost ke svému prospěchu, aby si na konci své pouti uvědomil hodnoty, které mu dosud unikaly a nastavil zrcadlo svého života.
Štítky knihy
americká literatura intriky svědomí rodina USA (Spojené státy americké) obchodování, prodej morální hodnotyAutorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
1941 | Hrozny hněvu |
2002 | Na plechárně |
2003 | Toulavý autobus |
Knížka mi moc nesedla, i když Steinbecka mám ráda a téma je z těch, která mě dokážou připoutat. Podle komentářů nejsem první, komu byly protivné Ethanovy slovní manýry - úplný pan Kopfrkingl! A překlad se mi opravdu špatně četl, místy působil jak z počátku minulého století, divný slovosled, divné předložkové vazby, divné výrazy. (Teď nemyslím jen tu zmíněnou Ethanovu manýru, ale i jiné postavy.) Z některých vět jsem, řečeno slovníkem překladatele, "nevyrozumívala" nic.