Zima v kaňonu
Walt Morey
Hlavním hrdinou dobrodružného románu pro mládež Zima v kaňonu je patnáctiletý Petr Grayson, chlapec z velkoměsta, který se po havárii malého letadla ocitne sám uprostřed podhůří Skalistých hor. Naštěstí brzy narazí na srub samotáře Omara Picketta, svérázného starce, který v tomto nádherném koutu přírody žije už přes padesát let. Z kaňonu se nelze dostat dříve, než až na jaře a tak se z chlapce Petra a starocha Omara stávají nedobrovolní spolubydlící. Přes počáteční oboustrané nesympatie se z nich brzy stanou přátelé, Omar učí Petra vše, co zná o přírodě a životě v ní. Seznamuje také Petra s nebezpečím, které tomuto kraji hrozí v od bezohledně ziskuchtivé Zemské dřevařské společnosti. Když se na jaře Petr vrací do civilizace, zasazuje se za záchranu lesa před výborem senátu ve Washingtonu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1978 , Albatros (ČR)Originální název:
Canyon Winter, 1973
více info...
Přidat komentář
Kniha s krásným popisem přírody, kterou je potřeba chránit před zničením dřevařskými firmami. Zopakovala jsem si dětství, kdy jsem KOD hltala jedním dechem.
Hodně naivní ale taky hodně pěkné čtení pro děti i dospělé. Příběh patnáctiletého Petra který se po letecké havárii dostane kdesi hluboko v horách do srubu s mrzoutským starcem aby se po šesti měsících vrátil zpět do civilizace zocelený a zkušenější po všech stránkách. Krásné popisy přírody a života dvou odlišných lidí v odlehlé divočině kde jedinými společníky jsou jelen, sova a kuna ... A po smrti Omara Picketta se z Petra stává i ochránce tohoto krásného koutu země před bezohlednou těžařskou společností aby tak splnil přání svého zachránce.
Moje zamilovaná knížka z dětství. Jako dítěti, co milovalo přírodu, mi bojácný Petr na začátku připadal k smíchu a Omar jako Bůh. Hltala jsem nádherné popisy divoké přírody a snila o samotě a opuštěném srubu. Co bych za to byla dala, abych takové dobrodružství mohla taky zažít.
Také to byla jedna z knih, která mě nejvíc ovlivnila, co se ochrany přírody týče, a myslím, že v tom je dodnes její největší hodnota. Že nenásilně, v rámci děje, ukazuje a vysvětluje vztahy v ekosystému.
I teď v dospělosti má pro mě knížka velké kouzlo.
Taková romantika pro hošíky a ty co mají rádi nějakou tu dobrodružnost v lesích. Psáno celkem pěkně a logicky s hezkým hapyendem pro zamyšlení. Přátelé Foglarovek určitě ocení.
Tak jsem sáhl do babiččiny knihovny, která oplývá slušnou zásobou "kódovek" a hledal jsem nějakou odpočinkovou literaturu, u které vypnu. A Zima v kaňonu mi přesně tohle dala. Je to naivní? Jasně. Klišodní? To se vsaďte. Ale zároveň je to taková ta idealizovaná vzpomínka na místa a časy, které sice nikdy nebyly, ale my bychom se tam stejně rádi vrátili.
Po letech znovu přečteno, trochu naivní, ale hezky napsaný příběh o nutnosti ochrany přírody. Kéž by dnes také stačilo znát nějakého osviceneho senátora, aby byl boj snadnější!
Zimní izolace ve srubu uprostřed divočiny, samota, společnost poloochočených zvířat a trochu naivní dobrodružný příběh s důrazem na ochranu přírody - tak přesně tohle někdy potřebuji, užívám si vnitřní stránku příběhu a nad formou přivírám oči. Moc pěkné vyprávění pro dobrodružné mladé povahy.
Zadne velke literarni dilo to neni, ale jelikoz mam prirodu rad a rad jsem citaval podobne knihy (americkych i ruskych autoru), tak to bylo mile pocteni :)
Pěkný příběh, který ovšem je třeba dnes už vzít trochu s nadhledem, protože je to přece jen poněkud naivní a idealistické čtení. Ale ten, kdo má takovéto knihy z přírody a o přírodě rád, to rád přijme.
Kdo ví, zda by magicky pruhatá kódovka oslovila dnešní mládež? Dospělého zajisté. Civilností, s jakou líčí sžívání člověka s drsnou přírodou (kluka – ztroskotance a starce - odevzdance), a otevřeností, s jakou varuje před ekologickou hrozbou. 36/18
Krásná knížka o čistotě přírody v protikladu ke komerčním praktikám moderní společnosti. Četli jsme několik večerů se sedmiletými dětmi, byly napjatí jak struny. Občas je potřeba něco dovysvětlit, ale kupodivu je to hodně chytilo, a mě také. Doporučuji.
Robinsonáda v krásné přírodě Skalistých hor, kdy městský kluk přes jednu zimu ve společnosti zkušeného zálesáka o sobě zjistí a naučí se spoustu nových a užitečných věcí - další z knih mého dětství, kterou jsem hltal s nadšením - 75 %
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Krásný poutavý příběh, občas smutný, občas veselý. Spisovatel dokonale popisuje děj a kniha má příjemný konec.
Návrat do dětství, kdy knihy KOD byly vstupem do světa a dobrodružství. KODovky jsem před časem opět začal sbírat, ale jen jsem je ukládal do knihovny. Ale před pár dny, jsem si řekl, že si dám trochu pauzu od těch scifáren a fantasmagorií - slova mojí ženy - a zkusím trochu nostalgie.
A vůbec to nebyla chyba. Je to prostě tak, KODovky se vždy příjemně četly a i tady to není jinak. I když se jedná o klasický příběh, - spoiler - autoři KOD se nebojí smrti, a to při popisu přírody dodává knihám k pocitu autentičnosti.
Dávám 4/6 Díky za závan nostalgie.