Zima v Thonnierice
Vladimír Šlechta
Krvavé pohraničí série
< 5. díl
Thornel měl původně namířeno k elfům. Nechal se však přesvědčit, aby strávil ještě jednu zimu v Thonnierice a pracoval pro mladého krále. Myslel si – a sám to také řekl – že jedna zima v Thonnierice ho nezabije. Neměl však ponětí, jak těžké to bude. Město je vystaveno útokům neznámých záškodníků a Thornel se musí vydat po jejich stopách. Hledá svědky, vyptává se, pátrá v ulicích i ve starých dokumentech. Musí se stát detektivem ve světě, ve kterém nebylo detektivní řemeslo dosud vynalezeno. Zima v Thonnierice je samostatná kniha a zároveň volné pokračování románu Kukaččí mláďata.... celý text
Přidat komentář
Taková "fantasy" detektivka z Pohraničí. Neurazí, ale nijak nenadchne. Objevují se zde sice postavy z Kukaččích mláďat, ale bez znalosti této knihy se dá obejít.
Děj běží rychle kupředu, je plný dialogů, o boj zde moc nejde.
Plusem jsou hezké mapy a přítomnost Tourainovy stvůry, která přidává knize na fantastičnosti.
Nejdřív se mi zdálo, že sérii nedočtu a že to vzdám, ale tenhle poslední díl mě zase přesvědčil, že autor psát umí a že jeho knihy nejsou ztráta času. Škoda, že zatím není žádné pokračování.
Další díl této série mě na chvíli vrátil o 20 let zpátky, kdy jsem hltal obě série z pohraničí. Tohle je vlastně 2. díl ke Kukačkám, ostatní hrdinové jsou jen zmiňováni. Ale podle doslovu by pořád ještě 1 díl měl v budoucnu přibýt. Tak to kromě něj naznačuje i konec Hraničáře. Snad se po 5. dílu Velkoměsta autor k němu dostane.
Kukaččí mláďata jsem nečetl a nijak mi to nevadilo. Příběh přijemně plynul a hluchých míst moc nebylo. Vlastně je to spíš detektivka než fantasy, jedna krvavá šarvátka a tím akce končí. Ale atmosferu to ma dobrou. Taky bych chtěl vyzdvihnout povedenou mapu Thonnieriky.
I přesto, že tentokrát autor trochu upustil od svého "fantasy stylu", tak mě i tak Zima v Thonnierice bavila. Kniha měla plynulý děj i spád. A že tam nebylo tolik krvavých bitev? V tomto případě mi to vůbec nevadilo a příběh jsem si užil.
Úžasná kniha. Příběh je originální a krásně se to čte. Prvky detektivky jsou zde ideální pro toho, kdo hledá něco jiného, než jenom fantasy bohy a epický bitvy.
Čte se to pěkně. Místy trochu zdlouhavé, ale jelikož to má být samostatná kniha musí tam ty vysvětlení být - to píše i sám autor. Postavy jsou ještě velmi mladé a nezkušené, takže byste je občas majzli po hlavě, ale od dětí 16 - 18 let nemůžete čekat zázraky.
Za mě dobrá kniha, postavy se snad v dalších dílech lépe vybarví.
První detektivní knížka z Krvavého Pohraničí, jak stojí v anotaci. Šlechtu mám velmi rád, jeho knížky se mi dobře čtou, a i tato je čtivá. I tak mám bohužel k této knize pár výhrad.
Podle anotace má jít o ,, detektivní román", tím by se ale čtenář neměl nechat zmást, protože detektivka je to jen z části. Celá knížka na mě působila, že má dobře nakročeno, ale nakonec snaha vyšuměla... Jak postavy, tak děj je dost nevýrazný na poměry Šlechty. Chápu, že kniha má fungovat samostatně, takže je v ní dost vysvětlovacích pasáží, které mě časem spíše rušily. Thornel, což je hlavní postava, vypadá jako neznalý nekňuba. Na druhou stranu všechny hlavní postavy mají 16 nebo 17 let, takže mají působit nezkušeně.
Víc se mi líbilo Poslední Velkoměsto, které bylo i více detektivní.
Od autora jsem nejspíš přečetla všechno, co napsal, nebo aspoň většinu. Orcigard, postava Pěnkavky... proto jsem ho řadila mezi nejlepší české fantasy autory.
Zima v Thonnierice je jeho nejhorší. 70% knížky byla nuda. Pro mě měla přezdívku "zavádění kinder managementu do firmy v krizi". Byla tam celkem jedna napínavá situace, kterou autor pro jistotu o pár stránek dál ústy hlavního hrdiny znovu převypráví další postavě.... Zasedání městské rady: nuda rovnající se novému zpracování Hvězdných válek, kde Jediové zasedají ve stylu a akčnosti EU.
Závěr knížky mé hodnocení zvedl. Četl se lehce a byl to "ten starý Šlechta", úplný konec sice byl uzavřený, ale opět slabý.
Dávám 3 hvězdy za poslední část knihy. Kdyby to byl neověřený a nový autor, měl by 2, protože bych to do konce nejspíš nedočetla.
Pro mě velké zklamání.
17nactiletí cápci zachrání celou Thonieriku..No,ale to je přece jasný ne,vždyť v sobě mají nějakou tu kapku elfské krve nee??Tak to pro ně nějaká akce musí být úplná prkotina..Nebylo to špatné,Thornelovi jsem fandila,ale občas už to bylo takové zdlouhavé..Další díl si ale určitě přečtu..
Osobne mi tohle Krvave pohranici – next generation nepripada uz tak zajimave jako ty starsi knihy v serii.
Během jara jsem přelouskal celé "Pohraničí" a už nebylo co dál, takže jsem se na tenhle kousek těšil.
Kniha je klasicky super čtivá, napínavá a člověk ji zhltne. Detektivní zápletka není špatná. Zklamala mě totožnost strůjců zločinu, ale po rozuzlení jsem musel uznat, že celkem logicky zapadá do děje předchozích knih. Opěvované akční scény, známé např. z trilogie Gordonova země, v detektivce chybí. Boje jsou poměrně jalové a strategicky nedomyšlené. Komplet bych pak vyškrtal intervence elfky Hewig, které působí jako vnucený deus ex machina.
Dějiny Pohraničí se za jednu zimu pochopitelně moc neposunou, ale nějaký náznak dalšího vývoje tu je. Autor sympaticky dovozuje, že nástup Dannyho na arkastský trůn nebude o slávě a předurčení, ale o tvrdé politice.
Linka Thompsonova potomstva je naopak rozjetá slušně. Dál se rozvíjí, místy až dojemná, sourozenecká sounáležitost (člověk zamáčkne slzu) a formují se budoucí osudy. Šlechta mě mírně naštval, že z okouzlující a chytré Zirri udělal v tomhle díle tak trochu puťku v pozadí. Komické trio rádoby salónního Coelina, hejska Thornela a prostořeké Ju to ale plně vynahradí.
Celkově mám z knížky trochu rozpačitý pocit. Kukaččí mláďata byla přeci jen lepší, ale určitě i Zima stojí za přečtení. Za pěkný závěr dávám 3 hvězdy a dělám, že jsem neviděl hned dvě (2) použití nechutného slova "synátor".
Volné pokračování Kukaččích mláďat, ve kterém se opět setkáme s většinou známých hrdinů. Oproti předchozí knize jde o spíše komorní, „epizodní“ příběh, ve kterém se nestane příliš podstatného (myslím z dlouhodobého hlediska) a na konci knihy jsou hlavní hrdinové v téměř stejné situaci jako na začátku. Jinak je to klasický Šlechta, má to pomalejší rozjezd, ale jak se do toho začtete, nejde se od toho odtrhnout. Detektivní zápletka není nijak zvlášť složitá, ale aspoň je srozumitelná a máme možnost si dávat dvě a dvě dohromady společně s hrdiny. Oceňuji, že jsou v knize stručně vysvětleny i relevantní události z předchozích knih, přecijen i jako fanoušek Šlechty si už spoustu věci nepamatuji a kniha je takto vhodná i pro „prvočtenáře“ (jen opět nechápu, proč na konci chybí chronologie Pohraničí, jaká byla u některých starších knih).
Autorovy další knížky
2000 | Krvavé pohraničí |
2010 | Střepy z Apokalypsy |
2005 | Nejlepší den |
2013 | Zahrada sirén |
2015 | Tajemství Morie |
Zima v Thonnierice je velmi čtivá, svižná urban fantasy (s přídechem detektivního příběhu) z cyklu Krvavé pohraničí 2.0. Jedné se teprve o druhou knihu této řady, ale dá se číst i samostatně. Určitě bych doporučila všem, kdo hledají kvalitní fantasy od českého autora.