Zimní knížka pro Lucinku
Milena Lukešová
Čípak je nos? Čí je brada? Čí jsou ouška pod čepicí? Něžná zasněžená dobrodružství malé Lucinky se vrací! Holčička tráví vánoční prázdniny u prarodičů na venkově, kde spolu s kocourkem Dominikem a psem Sultánem zažívá spoustu zimních i svátečních radostí. Doma ve městě se mezitím klube na svět její malý bráška Jakub…... celý text
Přidat komentář
Toto je kniha, kterou jsem v dětství naprosto milovala. Záviděla jsem své sestřenici Lucii, že vyšla kniha, která se jmenuje jako ona :-). A když jsem si ji teď znovu po letech přečetla, byl to ten nejkrásnější návrat do mého dětství. Příběh Lucinky, která tráví vánoční prázdniny u dědečka a babičky, dovádí tam s kocourem Damiánem a pejskem Sultánem je pro mě prostě láska, která nikdy neomrzí a nerezaví. Je to takový předchůdce knih, kterých v dnešní době vychází mraky, kromě krásných příběhů jsou tam i otázky a různé úkoly pro malé čtenáře, díky nimž si děti ověří svou pozornost a porozumění textu. Jsem moc ráda, že mám doma tuto DOKONALOST v novém a krásném vydání, i když ten můj salát z dětství má stejně větší kouzlo, a z domu rozhodně nepůjde.
Tak toto bola jedna z mála knižiek od Stonožky, ktorá nás neoslovila. Až po prečítaní som sa dozvedela dôvod a aj to,z iných recenzií. Totižto "Lucinka" je nové vydanie knižky staršej ako ja. Absolútne som ju nepoznala, ale samotný príbeh nezaujal mňa, ani Pauli. Knižka je rozprávaná v krátkych príbehoch bežných dní počas zimy. Bežných dní, myslím dní bez mobilov, TV a podobne, ktoré naše deti už ani nepoznajú. Lucinka trávi predvianočný čas u babky a dedka a očakáva príchod bračeka na svet. Knižka je bohato ilustrovaná a záverečná tretina knihy sa venuje obrázkovému slovníku, vysvetlivkám a zhrnutiu, pričom potrénujeme pamäť dieťaťa.
Pre nás, žiaľ, taká priemerná knižka.
Tuhle knížku jsem milovala, hlavně kvůli zajímavým a věrným ilustracím, zejména v závěru, kde jsou v obrázkovém slovníčku korálky, křídy, televize, příbory, šicí stroj, domeček pro panenky nebo Večerníček, jen vyskočit z té knížky. Byla mi velmi blízká, všechny kresby v ní pro mě představovaly aktuální obraz toho, co kolem mě bylo. Stejně jako v Knížce pro Lucinku je vyobrazena např. “Sůl” přesně v obalu, který jsme vždy s maminkou v samoobsluze kupovaly. V téhle “zimní” se mi strašně líbila dvojstrana z lesa, kde člověk musí být potichu ... Co je úplně skvělý, i když sama nejsem Lucinka, tak mám malou Lucinku a ta si teď v knize listuje a čte ji jako já, a protože sama je Lucinkou a trochu i jako ona sama vypadá, je to dvojnásobná radost. Nedávno jsme přikoupili ještě tu “letní verzi” a máme takový Lucinčin kompletek. Kniha je i úžasně psaná - jedinečná - Vrzy vrz, snad venku zmz! Bimbalimba bimbala, jakpak jsi se vyspala? Je to strašně něžná knížka, obě jsou, zajímá mě, měla-li i autorka nějakou skutečnou Lucinku, pro kterou tuhle knihu (obě knihy), psala.
Knížku jsme se ségrou milovaly. Líbily se nám i kresby, které dávaly knize zvláštní atmosféru.
Stejně dobrá jako letní verze. Některé věci jsou už historie: konvička na mléko/polívku, antény na domech, odbíjející kukačkové hodiny.. ale jinak stále aktuální a stále TOP.
Zimní pokračování moji nejoblíbenější knížky, podle které jsem se naučila sama číst už ve školce, jsem dostala na vánoce
Takovéhle chytré a promyšlené knížky miluju ač jsem již babička. Naštěstí si je mohu číst už i s vnukama a díky své profesi předávat dalším dětem. A půvabné ilustrace Jany Sigmundové..... na to slova nestačí.
Kdybych měla vybrat nejkrásnější knížku mého dětství, byla by to tahle. Na první stránce má věnování: Na Vánoce 1983 od maminky a tatínka. To mi byly právě čtyři roky a dodnes si pamatuji, jak mi ji mamka s taťkou snad tisíckrát museli číst, pak jsem ji uměla úplně zpaměti a nakonec se ptala: co je toto za písmenko a co je toto za písmenko... Tohle je knížka, která mě naučila ve čtyřech letech číst a knížky milovat.
Teď jsem ji četla synovi a i jemu se moc líbila a i když nemá nejkrásnější ilustrace, přesto nebo možná proto je naprosto kouzelná. I tím, jak si hraje se slovíčky. Při čtení se ze mě zase stala ta malá Lucinka, která tuhle knížku milovala. A miluji ji dodnes, ohmatanou, každý roh naražený, hřbet přelepený hnědou páskou, protože kdysi průhledná nebyla... Moje vzpomínky... :-)
Moje úúúplně první knížka a nikdy na ní nezapomenu, tak jako ji nikomu nedám :-) Maximálně půjčím.. Možná to byla ona, kdo ve mě zažehl jiskřičku bezmezné lásky ke čtení.. Kdoví...
Tuto, i Letní knížku pro Lucinku, vyřadily u nás v knihovně, takže jsem k nim přišla zadarmo! Nechápu, proč se takové knížky vyřazují.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1983 | Zimní knížka pro Lucinku |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
1981 | Velká obrázková knížka o zvířatech |
2013 | Knížka pro Lucinku |
1981 | Jak je bosé noze v rose |
Veliká převeliká škoda,že knížka se u mých rodičů záhadným způsobem ztratila.