Zimní válka

21.12.2021

Naskytá sa otázka, ktorá bola položená aj v knihe, či by si Hitler skutočne trúfol na sovietov, nebyť tohto fiaska práve zo strany Červenej armády...

03.05.2021

Hodně dobrá kniha, jako první seznámení s "neznámým" konfliktem - jak píše kolega woodward, to nejlepší možné. Historici dodnes nedošli ke spolehlivému závěru, jestli finský odpor ještě před válkou (charakteristický například onou masovou brigádou - výstavbou vesměs polních opevnění na Karelské kose) počítal skutečně s vojenským konfliktem a nebo se finští představitelé domnívali, že Sověti jenom zastrašují a blufují. Jejich akce v Polsku, pobaltských státech i později v Rumunsku (Besarábie a Severní Bukovina) nikde nenarazily na rozhodný vojenský odpor a Finové se možná domnívali, že necouvnou-li, couvne Stalin. Sám Mannerheim se domníval, že finská armáda má sílu tak na tři týdny odporu...nakonec z toho byly tři měsíce a dvanáct dní.

Podpora ze strany demokratického Západu byla kromě řečí a vesměs zastaralých zbraní (s výjimkou pár Hurrikanů) nulová a je otázkou, jak by dopadl střet mezi britsko-francouzskými vojsky z Norska s Rudou armádou, jak si plánoval Churchill, který chtěl v rámci této akce zastavit export železné rudy ze Švédska do Německa...tentýž Churchill přednesl srdceryvný proslov na adresu Finů, když museli podepsat příměří, aby jim za rok a něco vyhlásil na Stalinovu žádost válku a poslal bombardéry RAF nad Finsko.

V kontextu těchto skutečností, ale i znalostí dějin Finska (pánů Jutikkaly a Pirinena) si je třeba uvědomit, jak dětinské je povykování některých čecháčků, kteří se přímo vybíjejí v údajném porovnávání finského hrdinství a české zbabělosti. Pro ty, kteří o událostech přece jenom mají schopnost přemýšlet bych rád uvedl několik nezpochybnitelných faktů:
- předválečné Finsko mělo rozlohu 388 tis. km2 a necelé čtyři miliony obyvatel, v důsledku války přišlo o 50 tis. km2
- 9/10 finského území je pokryto hlubokými lesy, bažinami a vodními plochami, s výjimkou pár zpevněních cest neprostupných jak v létě tak v zimě
- na rozdíl od Československa mělo se Sovětským Svazem pouze východní hranici a delší než ona hranice byla pobřežní "čára" i hranice se Švédskem a Norskem na severu
- Finsko sousedilo s "přátelským" Švédskem, odkud do Finska proudila ne nevýznamná vojenská i hospodářská pomoc včetně skoro deseti tisíc švédských dobrovolníků
- na území Finska neexistovala situace, kdy by jeho neprostupné a pusté pohraničí (s výjimkou Karelské kosy) bylo osídleno ruskou menšinou, tvořící pětinu obyvatel a zfanatizovanou natolik, že by se domáhala připojení k Sovětskému Svazu včetně útoků z týlu na finské vojáky a policisty
- s výjimkou SSSR tedy nemělo Finsko s nikým dalším "nepřátelskou" hranici a nebylo obklíčeno ze všech stran, dokonce i jeho průmyslová centra byla od sovětských základen vzdálena min. 120 kilometrů, ale s tím, že sovětská letadla se musela vracet a nemohla tato centra po bombardování přeletět a přistát na opačné straně ve stejné vzdálenosti, nabrat bomby i palivo a vzít to opačným směrem

Tato fakta je třeba brát v úvahu bez ohledu na obdiv, sympatie a pochopení pro finský odpor mezi 30. listopadem 1939 a 12. březnem 1940. A že by ani onen houževnatý odpor proti Sovětům a to i včetně tzv. Pokračovací války neuchránil Finsko před sovětizací je zcela zřejmé z již zmíněných dějin Finska. Oba autoři píší, že Finsko před osudem Československa zachránily tři faktory: negativní reakce západu po únorovém puči v ČSR, poloha Finska mimo hlavní konfrontační linii v Evropě a ohled Sovětů na Švédsko. A teprve dále píší o reminiscencích Stalina s ohledem na ztráty, které Rudá armáda ve složitém terénu utrpěla. A jen tak mimochodem, ony tajné sklady zbraní, vytvořené demobilizovanými finskými vojáky úspěšně odhalovala - finská policie plně v rukou jistého Yrjö Leina, samozřejmě finského komunisty řízeného z Moskvy. Paradoxně, únor 1948 u nás zachránil Finsko před stejným scénářem, před celkovou sovětizací jako třeba v Polsku, i když na druhou stranu - Finsko Sovětskému Svazu potichu "patřilo" a oněch 40 nebezpečných let skončilo až v roce 1990.

10.01.2021

Vždy když začne debata o tom, zda jsme se měli 1939 bránit a utvrzujeme se v tom, že to bylo dobře, objevíme třeba ve Finech inspiraci, že ač mnohem hůř vyzbrojeni, v malém počtu a s dlouhou hranicí je možno se nepříteli postavit. Jen zázrakem by takový stát mohlo čekat vítězství, ale minimálně by kůži nedali lacino. To přesně jsou Finové v rámci zimní války, nečekající až zázrak spadne z nebe, poctivě se snažili, přeskupovali se, útočili. Věděli, že jde o všechno. Velmi inspirující.

13.03.2019

Finové mají již přes 100let nezávislost stejně jako my, ale narozdíl od nás, za nezávislost bojovali do posledního dechu.
Nejznámější osobnost je Carl
Gustav Emil Mannerheim, který Rudoarmějcům ukázal co znamená setkat se s Finem(pro rudé nic dobrého)
Další známá osobnost je Simo Häyhä, odstřelovač, jenž zabil přes 500 Rudoarmějců, i bez puškohledu se dokázal trefit do cíle i na neuvěřitelnou vzdálenost,i přesto že byl prostý farmář se do armády připojil pro získání Finské nezávislosti.
Kniha hovoří o před a průběh konfliktu nazývající se zimní válka. (Zimní válka začala napadením Finska)
Knihu si oblíbí každý, kdo se zajímá o dějiny, historii.

VÝTRŽEK TEXTU Z FINSKÉ PÍSNĚ:
Finlandia, Finlandia,
Mannerheimin linjan oli vastus
Kun Karjalassa alkoi hirmu tulitus,
loppui monen Iivanan puhepulitus.
Njet Molotoff, njet Molotoff,
valehtelit enemmän kuin itse Bobrikoff

PERKELE

30.03.2016

Je to kniha o válce, o které se jinde než ve Finsku moc nemluví. Rusové neradi vzpomínají na to, že ve válce obra s trpaslíkem ztratili milion mužů. Pro západní velmoci je ta vzpomínka nepříjemná, protože jejich projevy "podpory a účasti" na adresu zoufale bojujících Finů se nijak nepromítly do konkrétních činů. O Finsku sice nebyla uzavřena žádná Mnichovská dohoda, ale výsledek byl podobný. U nás se samozřejmě o téhle válce dlouho nemluvilo skoro vůbec, protože je to příběh, v němž Sovětský svaz, jeden čas "náš vzor a přítel nejvěrnější", vystupoval v roli sprostého agresora, který navíc v zimní válce názorně předvedl, kam vede šlendrián a neschopnost.
Už vůbec by nebylo myslitelné prezentovat tehdejší československé veřejnosti některé "úlety" sovětských vládců, rozzuřených tvrdým odporem finských obránců, jak na ně ve svých pamětech vzpomíná třeba v knize citovaný Nikita Chruščov:

Stalin se na vedení armády a Vorošilova vztekal...Jednou se Stalin velmi rozzuřil a začal Vorošilovovi nadávat. I Vorošilovovi tekly nervy. Vyhoupnul se z křesla a odsekl Stalinovi: "Vy sám za to můžete! Vy jste nechal pozabíjet naše nejlepší generály!" Stalin ho vykázal a Vorošilov se chopil podnosu s pečeným seletem a mrštil jím o stůl.

Kromě toho se v té útlé knížce člověk dozví i některé zajímavé drobnosti - například to, že výraz "molotovův koktejl" vymysleli finští vojáci. Říkali tak zápalným lahvím, které produkoval "Alkohooliliike" - finský státní lihový monopol. Původní recept na molotovovův koktejl je jednoduchý: surový kerosin, benzín a dehet.

Knížka se četla sama, výborně napsáno přímým účastníkem bojů. Vřele doporučuji i díky současné situaci na Ukrajině - je tam hodně podobných prvků!