Zimní válka přehled

21.12.2021

Naskytá sa otázka, ktorá bola položená aj v knihe, či by si Hitler skutočne trúfol na sovietov, nebyť tohto fiaska práve zo strany Červenej armády...

03.05.2021

Hodně dobrá kniha, jako první seznámení s "neznámým" konfliktem - jak píše kolega woodward, to nejlepší možné. Historici dodnes nedošli ke spolehlivému závěru, jestli finský odpor ještě před válkou (charakteristický například onou masovou brigádou - výstavbou vesměs polních opevnění na Karelské kose) počítal skutečně s vojenským konfliktem a nebo se finští představitelé domnívali, že Sověti jenom zastrašují a blufují. Jejich akce v Polsku, pobaltských státech i později v Rumunsku (Besarábie a Severní Bukovina) nikde nenarazily na rozhodný vojenský odpor a Finové se možná domnívali, že necouvnou-li, couvne Stalin. Sám Mannerheim se domníval, že finská armáda má sílu tak na tři týdny odporu...nakonec z toho byly tři měsíce a dvanáct dní.

Podpora ze strany demokratického Západu byla kromě řečí a vesměs zastaralých zbraní (s výjimkou pár Hurrikanů) nulová a je otázkou, jak by dopadl střet mezi britsko-francouzskými vojsky z Norska s Rudou armádou, jak si plánoval Churchill, který chtěl v rámci této akce zastavit export železné rudy ze Švédska do Německa...tentýž Churchill přednesl srdceryvný proslov na adresu Finů, když museli podepsat příměří, aby jim za rok a něco vyhlásil na Stalinovu žádost válku a poslal bombardéry RAF nad Finsko.

V kontextu těchto skutečností, ale i znalostí dějin Finska (pánů Jutikkaly a Pirinena) si je třeba uvědomit, jak dětinské je povykování některých čecháčků, kteří se přímo vybíjejí v údajném porovnávání finského hrdinství a české zbabělosti. Pro ty, kteří o událostech přece jenom mají schopnost přemýšlet bych rád uvedl několik nezpochybnitelných faktů:
- předválečné Finsko mělo rozlohu 388 tis. km2 a necelé čtyři miliony obyvatel, v důsledku války přišlo o 50 tis. km2
- 9/10 finského území je pokryto hlubokými lesy, bažinami a vodními plochami, s výjimkou pár zpevněních cest neprostupných jak v létě tak v zimě
- na rozdíl od Československa mělo se Sovětským Svazem pouze východní hranici a delší než ona hranice byla pobřežní "čára" i hranice se Švédskem a Norskem na severu
- Finsko sousedilo s "přátelským" Švédskem, odkud do Finska proudila ne nevýznamná vojenská i hospodářská pomoc včetně skoro deseti tisíc švédských dobrovolníků
- na území Finska neexistovala situace, kdy by jeho neprostupné a pusté pohraničí (s výjimkou Karelské kosy) bylo osídleno ruskou menšinou, tvořící pětinu obyvatel a zfanatizovanou natolik, že by se domáhala připojení k Sovětskému Svazu včetně útoků z týlu na finské vojáky a policisty
- s výjimkou SSSR tedy nemělo Finsko s nikým dalším "nepřátelskou" hranici a nebylo obklíčeno ze všech stran, dokonce i jeho průmyslová centra byla od sovětských základen vzdálena min. 120 kilometrů, ale s tím, že sovětská letadla se musela vracet a nemohla tato centra po bombardování přeletět a přistát na opačné straně ve stejné vzdálenosti, nabrat bomby i palivo a vzít to opačným směrem

Tato fakta je třeba brát v úvahu bez ohledu na obdiv, sympatie a pochopení pro finský odpor mezi 30. listopadem 1939 a 12. březnem 1940. A že by ani onen houževnatý odpor proti Sovětům a to i včetně tzv. Pokračovací války neuchránil Finsko před sovětizací je zcela zřejmé z již zmíněných dějin Finska. Oba autoři píší, že Finsko před osudem Československa zachránily tři faktory: negativní reakce západu po únorovém puči v ČSR, poloha Finska mimo hlavní konfrontační linii v Evropě a ohled Sovětů na Švédsko. A teprve dále píší o reminiscencích Stalina s ohledem na ztráty, které Rudá armáda ve složitém terénu utrpěla. A jen tak mimochodem, ony tajné sklady zbraní, vytvořené demobilizovanými finskými vojáky úspěšně odhalovala - finská policie plně v rukou jistého Yrjö Leina, samozřejmě finského komunisty řízeného z Moskvy. Paradoxně, únor 1948 u nás zachránil Finsko před stejným scénářem, před celkovou sovětizací jako třeba v Polsku, i když na druhou stranu - Finsko Sovětskému Svazu potichu "patřilo" a oněch 40 nebezpečných let skončilo až v roce 1990.