Žít s tebou
Antonie Nováková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528441/bmid_zit-s-tebou-657f15e330f91.jpg
4
23
23
Každý z nás prožívá okamžiky, které dokáží rozesmát, potěšit, ale i rozplakat nebo emočně zničit. Všechny nějakým způsobem ovlivní naši budoucnost. Jak se s takovými prožitky vypořádají dva mladí lidé z Bostonu? Šrámy na duši i srdci se jim nikdy úplně nezhojí. Aiden miluje hokej, studuje poslední ročník vysoké školy a za své kamarády by položil život. Jenže pečlivě schovaní kostlivci si umí načasovat svůj příchod. Tanečnice Mia nechala minulost daleko za sebou a vychází vstříc lepším zítřkům. Uteče vzpomínkám, nebo ji doženou a na věky ovládnou?... celý text
Přidat komentář
Určitě se hodně z vás s tvorbou autorky už setkalo. Ať už jste četli její knihu nebo jste její knihy minimálně zaregistrovali tady na Instagramu.
Já už jsem od autorky četla její knihu Být s tebou. Námět mi přišel super, jen mi chyběla trochu chemie mezi hlavními hrdiny a ocenila bych příběh delší. U Žít s tebou se mi opět líbil námět, hlavní hrdinové Mia a Aiden mi byli mnohem sympatičtější než Vaja a Madden z předchozí knihy.
Aiden byl super od začátku do konce, líbilo se mi, že se prostě nevzdával, ať už se dělo cokoliv. Mia byla ze začátku fajn, ale ke konci byla tak nerozhodná, že bych ji fakt vlepila. Nechci nic prozrazovat, ale postava, která se tam pak objevila a převrátila příběh vzhůru nohama mi nebyla sympatická vůbec.
Chemie mezi Miou a Aidenem byla taky mnohem lepší než mezi dvojicí z předchozí knihy. A přesto mě konec nejen překvapil, ale i pěkně naštval. Takhle jsem to prostě nechtěla a nemělo to tak být. Vím, že cesty života jsou v reálu nevyzpytatelné, ale takhle teda ne.
I u této knihy bych ocenila, kdyby byla delší a příběh více rozepsaný.
Já nějak nevím, co si o Žít s tebou od Antonie Novákové myslet. Ale vím, co o ní chci říct.
V tom nejpozitivnějším slova smyslu mi kniha připomněla dobu, kdy jsem jako třináctiletá brouzdala Wattpadem a četla tam všechno, co znělo aspoň trochu dobře. Styl je jednoduchý a čtivý, protagonisté nesložití, ale zajímaví, krátké kapitoly jsou často spíše atmosférickými útržky a sledují různé úhly pohledu, příběhy postav se odkrývají s pomocí flashbacků, a i když mě občas napadne, že by se něco dalo zlepšit, přimhouřím oči a nechám to s radostí být.
Asi do tří čtvrtin mě Žít s tebou neuvěřitelně bavila. Rozvíjí vztah dvou studentů pronásledovaných minulostí, Mii a Aidena. Sledovat vývoj příběhu byla zábava, přispěla k tomu i milá, chvílemi tajemná atmosféra. Mé oblíbené scény byly ty, kde Mia tančí - je z ní vyloženě cítit, jak si hudbu a pohyb užívá.
Jenže potom přišla poslední část. Nechci spoilovat, a tak jen řeknu, že mě konec naštval. V rozmezí pár stránek se Mia zachová naprosto nerozumně, jen aby mohla navnadit na pokračování. Nic se nevyřešilo, vše se naopak víc zkomplikovalo. A já, čtenář, si říkám, jestli ta předchozí stovka fajn stránek vůbec stála za to.
Teď z nich totiž o to výrazněji vystupují drobné nedostatky. To, že se někdy postavy vyjadřují jako básnické sbírky. To, že jediná psychicky nemocná postava je záporák a jediná postava, která není bílá, řekne sotva pár vět. To, že text není dokonale opravený.
Není to špatná knížka, ale jelikož mě konec tak rozladil, nemůžu o ní ani říct, že by byla dobrá. Nanejvýš ji můžu ohodnotit jako milou a doufat, že ji zachrání pokračování.
Příběh je vyprávěn z pohledu tanečnice Mii a hokejisty Aidena. Sledujeme jejich přítomnost i minulost. Z těch dvou jsem si oblíbila Aidena. Šokující, já vím. I když si vytpěl svoje, tak ho to nezlomilo a snažil se jít kupředu. Byl to kluk se srdcem na správném místě. Aidena si zkrátka nešlo neoblibit. Narozdil od Mii. Ta mi vůbec nesedla. I když si prožila krušné časy, což beru, tak to neospravedlňuje její chování, které mi přišlo otřesné a sobecké. To, jak se zachovala ke svým kamarádkám či následně i k Aidenovi, se mi vůbec nelíbilo. Všechno mohla řešit jinak.
Musím říct, že i když je to útlonká knížečka (má 150 stránek), tak v sobě skýtá více témat. Až je škoda, že to nebylo více rozepsáno. Myslím si, že pár stránek navíc by tomu vůbec neuškodilo.
Není to příběh pouze o tanci a hokejisty, ale také o přátelství, druhých šancí a lásce.
Co musím pochválit, tak je soundtrack. Maroon 5 mám ráda, takže jsem si je zase po nějaké době pustila ve velkém.
Ona je tanečnice, on hokejista. Vysokoškolský život v Bostonu, přátele, večírky. Oba touží po lásce, oba jsou single. Proč je potom tak těžké být spolu?
Aidena kromě posledního ročníku studia čeká zkouška v podobě žárlivé bývalé přítelkyně, jejíž chování je za hranou. Mia má těch kostlivců ve skříni ještě daleko víc, přesto podlehne kouzlu Aidena. A rozjíždí se chemií nabitý vztah.
Přiznávám, že jiskření mezi nimi bylo skoro až hmatatelné. Bavilo mě jejich randění i pozvolné poznávání se, měnící se v hluboký cit . Vysokoškolské prostředí, hokejová utkání a především hromadu tanečních scén nemohla autorka do knihy vybrat líp. Vše působí věrohodným dojmem, vše prožíváte s hrdiny.
Chválím autorčin literární styl, příběh se četl jedna báseň. Taky se mi líbilo grafické zpracování knihy a super byl i playlist . Děkuji autorce za příval emocí, který jsem s hrdiny mohla prožít, a pevně věřím, že se brzy dočkáme i pokračování.
"Hloupý, kdo se ptá a nechce znát odpověď."
Každý z nás prožívá okamžiky, které dokáží rozesmát, potěšit, ale i rozplakat nebo emočně zničit. Všechny nějakým způsobem ovlivní naší budoucnost.
Příběh Mie, která za starých časů byla tanečnice a při písních Maroon 5 ji to zase nutí tancovat, ale zároveň plakat. Snaží se žít, ale minulost je její součástí.
Proč nechce Aidonovi otevřít své srdce a kdo je vlastně Robin?
V určitých chvílích mně jí bylo líto a jindy zase Aidena. Někdy je těžké zapomenout, někdy to jednoduše nejde a šrámy na duši jsou moc hluboké....
Poslední dobou mě baví nejvíc čeští autoři.
Antonie nám představí krásný, milý a také smutný příběh dvou hlavních protagonistů, kteří si na svůj věk prožili až až.
Mia mi neskutečně přirostla k srdci. Její obavy z nových začátků, opatrnost a také láska k tanci, to je něco na mě.
Jako další plus knihy musím zmínit určitě playlist, který když si přehrajete, tak si Miu a celkově zmíněné situace, představíte o to líp.
Oceňuji, že postavy byly opravdu komplikované a nebylo to vůbec povrchní. Přiznám se, že s tímto mám u podobných knih často problém. Tady to není.
Taky nedojde k žádnému prodlužování v milostných a celkově vztahových scénách, příběh je svižný. Důvodem bude asi i rozsah - 150 stran. Tady je přesně ukázáno, že méně je někdy více.
Malinkaté zklamání je za mě úplný konec, který je dost na pokračování. Asi bych to snesla maličko více dotažené.
Celkově knihu opravdu doporučuji. Je to taková jednohubka na večer, která ale chytí za srdíčko.
Autorčina předchozí kniha byla fajnová oddechovka, ale nijak významně mě nezaujala. Proto mě velice příjemně překvapil posun, který jsem v této knize našla! Dostala mě strašná spousta zápletek a hlavně (do jisté míry) uvěřitelnost příběhu. Tak jako v reálném životě, ani v této knize nikdy nevíte, co se bude dít dál a proto je to tak super. Zbožňuju knihy, u kterých hned neodhadnu, jak skončí. A co si budeme povídat, v romantickém žánru je takový typ knihy najít docela oříšek. Ale tady se to za mě velmi povedlo! A další zvraty jsem našla i ve chvílích, kdy jsem očekávala velké, jako fakt velké klišé, a ono naštěstí nepřišlo! Malým mínusem byly chyby v textu - překlepy, které opravdu bily do očí. Já už to ale v českých překladech vídám tak často, že mě to ani moc nepřekvapilo. Taky musím zmínit skvělé sarkastické rozhovory, které začaly tak v půlce knihy. Sarkastické postavy jsou super. Knihu jsem si moc užila a moc vám ji doporučuji, pokud máte rádi trochu netradiční romantiku a spoustu zvratů.
Žít s tebou je volné pokračování knihy Být s tebou, ale kdo jste nečetl Být s tebou, ničemu to nevadí, protože je to příběh o jiné dvojici. Tuto knihu jsem četla ve štafetě a abych byla upřímná, hodně mě zklamala a vlastně si už téměř nedokážu představit o čem byla. A tak když mě nedávno oslovila autorka, zda bych si nechtěla přečíst volné pokračování, nebyla jsem si jistá, ale zajímalo mě, jak se s knihou tentokrát poprala. A tak jsem to zkusila a jsem ráda. Je znát, že to byla prvotina a nyní je viditelný pokrok.
Tato kniha je opět naprostá jednohubka. Čítá něco kolem 120 stran, takže zde není moc prostoru na rozepsání, ale narozdíl od první knihy jsou zde trochu popisy, dle kterých se můžeme alespoň částečně vcítit do hlavních postav.
Moc vám toho prozradit nemůžu, neboť bych vás ochudila o zážitek z příběhu, ale co vám prozradit můžu je to, že hlavní postava Aidena je pěkně napsaná a co se týče hlavní hrdinky Miy, tak nejdříve mě naštvalo, jak se v knize zachovala, ale když jsem se nad tím zamyslela, došlo mi, že se rozhodla správně.
Celkově hodnotím knihu o hvězdičku více, tudíž třemi hvězdami, protože mi sedla daleko více a budu se těšit, že se třeba dočkáme dalšího příběhu!
Stejně jako u předchozí knihy, i tady bych uvítala více stran, je to jednohubka s necelými 120 stranami. Takový zákusek k odpolední kávě.
Čekala jsem předvídatelnou romanťárnu, ale vývoj mě dokázal překvapit a to oceňuji. Hlavně závěr jsem čekala jiný. Ale zkrátka život někdy umí pěkně zamíchat kartami, jen co je pravda.. Těžko se mi píše, abych nic neprozradila.
Aidena jsem si moc oblíbila. S Miou to je horší, občas působila fakt bezcitně, až se mi tomu nechtělo věřit.
Kniha se četla lehce, krátké kapitoly, ich-forma, děj ubíhal rychle, bavily mě střípky z minulosti a jistá osoba si mě pomalu získávala na svou stranu.
Na začátku najdeme také krásný playlist.
(SPOILER) Omlouvám se, ale už dlouho jsem nebyla z děje a jeho vyústění takhle nakrknutá... Mia totálně všechno zabila a doufám, že Aiden se s ní už nikdy nepotká, aby i on našel konečně své štěstí.. bez Mii..
Po prvním díle, který sledoval osud Maddena a Vaji jsem se těšila na další díl. Setkáváme se s Vajinou kamarádkou Miou a kapitánem týmu Huskies Aidenovi.
Aidena jsem si od první chvíle zamilovala a o to víc mě bolelo co vše si chudák musel vytrpět.
Líbí se mi vyprávění z pohledu obou hrdinů a též playlisty v knize.
Příběh může číst i ten,kdo nečetl předchozí díl jelikož je o jiné dvojici a jen volně navazuje.
Oproti předchozímu dílu je zde větší chemie mezi hlavními hrdiny a děj rychleji plyne.
Milovala jsem jejich společné scény.
Mia mi sice nebyla sympatická jak Aiden,ale měla jsem jí ráda až mě mrzí že se to ke konci knihy mění a chtěla jsem ji pořádně profackovat.
Bohužel příběhem zamává jedna určitá osoba, které bych nejradši koupila jednosměrnou letenku na Sibiř.
Příběh končí tak,že se určitě brzy dočkáme pokračování
Moja posledná kniha tohto roka.
Veľmi pekný príbeh, hoci niekedy som bola trošku zmätená, hlavne, keď sa prechádzalo z prítomnosti do minulosti. A kým som sa dozvedela, čo sa presne stalo.
Mia, dievča, ktoré študuje na vysokej škole. Stratila vo svojom živote dvoch chlapcov a to vždy potom ako jej vyznali lásku. Jeden z nich zmizol, druhý zomrel. Žeby práve ona mohla za všetko toto nešťastie?
A tak sa samozrejme bojí ďalšieho vzťahu.
Aiden, hokejista, náhradník za mŕtveho kapitána. A práve tento Aiden sa zahľadí do Mie. A čo ona? Dovolí svojmu srdcu, aby sa doňho dostal tretí muž a bude čeliť ďalšiemu sklamaniu?
Ak si myslíte, že viete ako to dopadne, tak ste na omyle. A to som bola aj ja, pretože som si hovorila, že to je jednoznačné. No v tejto knihe to nie je jasné do konca a pre mňa bol aj záver prekvapením.
A na konci knihy ma prekvapila ešte jedna vec, že tam bolo prológ, v ktorom som sa dozvedela, že príbeh pôjde ďalej.
Našťastie kniha nemá otvorený koniec, čo ma samozrejme potešilo.
Tak ak ste nečítali, môžem len a len odporúčať
(SPOILER)
Antonii Novákovou jsem už na IG představila. Její kniha se mi moc líbila, a tak jsem si samozřejmě nenechala ujít "volné pokračování" ŽÍT S TEBOU. Upřímně-ani bych tuto knihu jako druhý díl neuváděla. Jde totiž o samostatný, moc pěkný příběh. Jen pojďte se mnou nahlédnout pod pokličku <3
Tanec promluví za tisíce slov. Jenže naše tanečnice si prožila trauma a v její srdce zamrzlo tak moc, že ani hudba její život neroztančí. Však depresivní melodie máme i v playlistu knihy na výběr...
Mia však porkává Aidena, vášnivého hokejistu, studenta a hlavně přítele do nepohody. Že by chladivý led pomohl rozehřát zlomené srdce? Mia je na tom hodně bídně. Věří, že když se znovu zamiluje, tak její láska ZASE zemře. Hustej námět!
Jenže to byste se nesměli dostat do pera Toničce. Ono totiž může být všechno jinak a najednou jde o úplně jiný souboj. Tady tah na branku, ani počet gólů nestačí. Mia svým posledním tancem prozradí, kam její kroky budou následovat. Nebo nám boky rozpohybuje jinak? Tak tuto hru už nechám dočíst Vás, moji čtenáři.
Román-nebo spíše novela-není nijak dlouhá. Autorka dílo nezaplnila zbytečnou vatou, a tak celou knihu prolistujete na jeden zátah. Já si čtení užila a těším se, až tuto knihu budu držet i tištěnou <3
Moc milý příběh. Čte se hezky, příběh dvou mladých lidí vás nenechá knihu odložit. Doporučuji!
(SPOILER) Od téhle knihy jsem neměla příliš velká očekávání, protože autorčina prvotina pro mě byla spíše zklamáním. Do čtení "Žít s tebou" jsem se tedy pustila čistě ze zvědavosti, abych zjistila, zda se autorka od své první knihy někam posunula.
K mému velkému zklamání tahle má představa nebyla naplněna.
Jedna věc, kterou musím autorce nechat, je fakt, že umí (ať už záměrně, či nikoli) napsat postavy, které nejsou čtenáři sympatické. Přestože jsou zde postavy o něco lépe vykreslené než v "Být s tebou" a o něco více pronikáme do jejich psychologie, stále jsou dosti nesympatické a povrchní, a to zejména Mia. Ze začátku jsem do téhle postavy vkládala velké naděje, před očima se ale pak začala měnit v hrdinku, jíž jsem na konci vůbec nefandila – a potopil ji i samotný konec knihy.
Děj se točí kolem Mii a Aidena a zavede nás opět do Bostonu, kde se odehrála i kniha "Být s tebou" (dokonce se zde objeví i Val – nebyla to náhodou v první knize Vala? – a její přítel). Val pro mě byla velkým překvapením, protože zde byla snesitelnější a sympatičtější než ve své knize. Stejně jako v předešlém románu (i když se zdráhám tuto knihu řadit do sekce románu) i zde mají protagonisté své démony a děj odehrávající se v přítomnosti prokládají dlouhé kurzívní pasáže vzpomínek, u kterých bych snad jen ocenila trochu chronologie. Nečekejte zamotané klubko nití s překvapivým koncem, pokud jste čtenáři "betovin" nebo knih od Colleen Hoover, bude vám rozuzlení známo už od samotného začátku. V mém případě neurazil, ale ani nenadchl.
Tedy… jak se to vezme. Z úplného konce cítím autorčinu snahu čtenáře šokovat, což se jí do jisté míry povedlo. Na druhou stranu samotným koncem však pohřbila vlastně celou knihu a vše, co si tak pečlivě stavěla. Rozuzlení pro mne tedy bylo obrovským zklamáním.
Po přečtení "Žít s tebou" ve mně tedy zůstává jen několik pocitů: 1. Autorka nepíše knihy, které by byly mým šálkem čaje, a proto byla tato kniha poslední, jíž jsem věnovala svůj čas. 2. Snaha za každou cenu se vyhnout mainstreamu a klišé bývá někdy na škodu. 3. Nějakou chvíli nechci slyšet hudbu od Maroon 5, protože té se během čtení nezbavíte.
Redakční práce na knize bohužel také nepatří k nejlepším. Časté jsou překlepy, chybějící slova a zejména nejednotnost užití výrazů. Pochopila bych, kdyby v knize byl systematicky (i když chybně) užit nějaký výraz, bohužel jsem ale narazila hned na několika po sobě jdoucích stránkách na chybně napsané spřežky, názvy písniček a podobně. To vskutku není dobrá vizitka ani pro redakci, ani pro autorku.
Aby má slova nevyzněla příliš kriticky, uznávám, že čtenáře si tahle útlá knížka najde. Autorka má potenciál, musí se ale ještě hodně vypracovat. Kniha je spíše sledem filmových scén než soudržným dějem a občas se člověk ptá, co se odehrálo mezi koncem jedné a začátkem druhé "kapitoly", protože se vztah postav proměnil, a on neví, jak k tomu došlo.
Jak tady již někdo psal přede mnou, připomněla jsem si alespoň roky, které jsem trávila na Wattpadu. Autorce bych tedy doporučila nejprve na svých textech zapracovat, vyzkoušet nějaké on-line platformy, a až následně představit své příběhy širší čtenářské veřejnosti.