Žít s tebou přehled
Antonie Nováková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528441/bmid_zit-s-tebou-657f15e330f91.jpg
4
23
23
Každý z nás prožívá okamžiky, které dokáží rozesmát, potěšit, ale i rozplakat nebo emočně zničit. Všechny nějakým způsobem ovlivní naši budoucnost. Jak se s takovými prožitky vypořádají dva mladí lidé z Bostonu? Šrámy na duši i srdci se jim nikdy úplně nezhojí. Aiden miluje hokej, studuje poslední ročník vysoké školy a za své kamarády by položil život. Jenže pečlivě schovaní kostlivci si umí načasovat svůj příchod. Tanečnice Mia nechala minulost daleko za sebou a vychází vstříc lepším zítřkům. Uteče vzpomínkám, nebo ji doženou a na věky ovládnou?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žít s tebou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Určitě se hodně z vás s tvorbou autorky už setkalo. Ať už jste četli její knihu nebo jste její knihy minimálně zaregistrovali tady na Instagramu.
Já už jsem od autorky četla její knihu Být s tebou. Námět mi přišel super, jen mi chyběla trochu chemie mezi hlavními hrdiny a ocenila bych příběh delší. U Žít s tebou se mi opět líbil námět, hlavní hrdinové Mia a Aiden mi byli mnohem sympatičtější než Vaja a Madden z předchozí knihy.
Aiden byl super od začátku do konce, líbilo se mi, že se prostě nevzdával, ať už se dělo cokoliv. Mia byla ze začátku fajn, ale ke konci byla tak nerozhodná, že bych ji fakt vlepila. Nechci nic prozrazovat, ale postava, která se tam pak objevila a převrátila příběh vzhůru nohama mi nebyla sympatická vůbec.
Chemie mezi Miou a Aidenem byla taky mnohem lepší než mezi dvojicí z předchozí knihy. A přesto mě konec nejen překvapil, ale i pěkně naštval. Takhle jsem to prostě nechtěla a nemělo to tak být. Vím, že cesty života jsou v reálu nevyzpytatelné, ale takhle teda ne.
I u této knihy bych ocenila, kdyby byla delší a příběh více rozepsaný.
Já nějak nevím, co si o Žít s tebou od Antonie Novákové myslet. Ale vím, co o ní chci říct.
V tom nejpozitivnějším slova smyslu mi kniha připomněla dobu, kdy jsem jako třináctiletá brouzdala Wattpadem a četla tam všechno, co znělo aspoň trochu dobře. Styl je jednoduchý a čtivý, protagonisté nesložití, ale zajímaví, krátké kapitoly jsou často spíše atmosférickými útržky a sledují různé úhly pohledu, příběhy postav se odkrývají s pomocí flashbacků, a i když mě občas napadne, že by se něco dalo zlepšit, přimhouřím oči a nechám to s radostí být.
Asi do tří čtvrtin mě Žít s tebou neuvěřitelně bavila. Rozvíjí vztah dvou studentů pronásledovaných minulostí, Mii a Aidena. Sledovat vývoj příběhu byla zábava, přispěla k tomu i milá, chvílemi tajemná atmosféra. Mé oblíbené scény byly ty, kde Mia tančí - je z ní vyloženě cítit, jak si hudbu a pohyb užívá.
Jenže potom přišla poslední část. Nechci spoilovat, a tak jen řeknu, že mě konec naštval. V rozmezí pár stránek se Mia zachová naprosto nerozumně, jen aby mohla navnadit na pokračování. Nic se nevyřešilo, vše se naopak víc zkomplikovalo. A já, čtenář, si říkám, jestli ta předchozí stovka fajn stránek vůbec stála za to.
Teď z nich totiž o to výrazněji vystupují drobné nedostatky. To, že se někdy postavy vyjadřují jako básnické sbírky. To, že jediná psychicky nemocná postava je záporák a jediná postava, která není bílá, řekne sotva pár vět. To, že text není dokonale opravený.
Není to špatná knížka, ale jelikož mě konec tak rozladil, nemůžu o ní ani říct, že by byla dobrá. Nanejvýš ji můžu ohodnotit jako milou a doufat, že ji zachrání pokračování.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žít s tebou v seznamech
| v Přečtených | 24x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 47x |
| v Chystám se číst | 19x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Od téhle knihy jsem neměla příliš velká očekávání, protože autorčina prvotina pro mě byla spíše zklamáním. Do čtení "Žít s tebou" jsem se tedy pustila čistě ze zvědavosti, abych zjistila, zda se autorka od své první knihy někam posunula.
K mému velkému zklamání tahle má představa nebyla naplněna.
Jedna věc, kterou musím autorce nechat, je fakt, že umí (ať už záměrně, či nikoli) napsat postavy, které nejsou čtenáři sympatické. Přestože jsou zde postavy o něco lépe vykreslené než v "Být s tebou" a o něco více pronikáme do jejich psychologie, stále jsou dosti nesympatické a povrchní, a to zejména Mia. Ze začátku jsem do téhle postavy vkládala velké naděje, před očima se ale pak začala měnit v hrdinku, jíž jsem na konci vůbec nefandila – a potopil ji i samotný konec knihy.
Děj se točí kolem Mii a Aidena a zavede nás opět do Bostonu, kde se odehrála i kniha "Být s tebou" (dokonce se zde objeví i Val – nebyla to náhodou v první knize Vala? – a její přítel). Val pro mě byla velkým překvapením, protože zde byla snesitelnější a sympatičtější než ve své knize. Stejně jako v předešlém románu (i když se zdráhám tuto knihu řadit do sekce románu) i zde mají protagonisté své démony a děj odehrávající se v přítomnosti prokládají dlouhé kurzívní pasáže vzpomínek, u kterých bych snad jen ocenila trochu chronologie. Nečekejte zamotané klubko nití s překvapivým koncem, pokud jste čtenáři "betovin" nebo knih od Colleen Hoover, bude vám rozuzlení známo už od samotného začátku. V mém případě neurazil, ale ani nenadchl.
Tedy… jak se to vezme. Z úplného konce cítím autorčinu snahu čtenáře šokovat, což se jí do jisté míry povedlo. Na druhou stranu samotným koncem však pohřbila vlastně celou knihu a vše, co si tak pečlivě stavěla. Rozuzlení pro mne tedy bylo obrovským zklamáním.
Po přečtení "Žít s tebou" ve mně tedy zůstává jen několik pocitů: 1. Autorka nepíše knihy, které by byly mým šálkem čaje, a proto byla tato kniha poslední, jíž jsem věnovala svůj čas. 2. Snaha za každou cenu se vyhnout mainstreamu a klišé bývá někdy na škodu. 3. Nějakou chvíli nechci slyšet hudbu od Maroon 5, protože té se během čtení nezbavíte.
Redakční práce na knize bohužel také nepatří k nejlepším. Časté jsou překlepy, chybějící slova a zejména nejednotnost užití výrazů. Pochopila bych, kdyby v knize byl systematicky (i když chybně) užit nějaký výraz, bohužel jsem ale narazila hned na několika po sobě jdoucích stránkách na chybně napsané spřežky, názvy písniček a podobně. To vskutku není dobrá vizitka ani pro redakci, ani pro autorku.
Aby má slova nevyzněla příliš kriticky, uznávám, že čtenáře si tahle útlá knížka najde. Autorka má potenciál, musí se ale ještě hodně vypracovat. Kniha je spíše sledem filmových scén než soudržným dějem a občas se člověk ptá, co se odehrálo mezi koncem jedné a začátkem druhé "kapitoly", protože se vztah postav proměnil, a on neví, jak k tomu došlo.
Jak tady již někdo psal přede mnou, připomněla jsem si alespoň roky, které jsem trávila na Wattpadu. Autorce bych tedy doporučila nejprve na svých textech zapracovat, vyzkoušet nějaké on-line platformy, a až následně představit své příběhy širší čtenářské veřejnosti.