Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7280
7280
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Budem 587. komentár ku tejto knižke...Potrebuje ešte k tomu niekto viac? Historicky knihu nemôžem hodnotiť, skôr by som sa vyjadrila k postaveniu ženy. Vidím tam len ja feminizmus? (v pozitívnom slova zmysle)- sila, nezdolnosť, naturálnosť, sexualita, múdrosť ženy...
Kniha se mi velmi líbila. Zaujala mě netradičním tématem, postupným odhalováním děje i tajemnou věštbou/prokletím, která se neslo nad hlavní hrdinkou.
Na jednu stranu klobouk dolů před mladou autorkou, která se pustila do hodně náročného tématu, detailně ho nastudovala a zbeletrizovala. Opisů ze spisů stb je tam opravdu hodně, kniha je tím příliš natažena, místy jsem i já hodně přeskakovala. Myslím, že téma je výborné, ale určitě by šlo zpracovat čtivěji. V závěru celý příběh vyznívá depresivně a bezútěšně.
Pro mě podivný kočkopes, smíšenina kladiva na čarodějnice, Toničky Bolavé a Jany Eyrové, zabaleno do detektivního seriálu v osm večer...
Občas jsem se musela vracet po stránkách zpět, neb jsem se ztrácela, ale jinak věřím v léčitelství. Takže pro mě velmi zajímavé čtení na pár večerů.
Kniha je dobře napsána, některé pasáže jsou zbytečně okecané. Příběh je pěkný, postupně se navyšuje napětí a objevují se nové a nové podrobnosti, které dokreslují děj. Kniha je hodně spojována s historickými událostmi, které je dobré asi trochu znát pro větší pochopení situací a prostředí, které panovalo.
Částečně vesnická próza a částečně detektivka. Bylo to napínavé čtení, vždycky když Dora něco zjistila, objevily se další otázky, na které bylo třeba vypátrat odpovědi. Ani o dějové zvraty nebyla nouze. Kvůli množství dokumentů (protokolů, korespondence, záznamů výslechů atd.) se kniha místy špatně četla, ale zase díky nim vznikl zajímavý mix reality a fikce, kdy si čtenář nemůže být jist, co je vlastně co. Trochu jsem se ztrácela ve jménech a přízviscích bohyň, kterých bylo prostě moc, a třeba u Janigeny jsem měla pocit, že se v ději vynořila odnikud, ale jinak se mi to moc líbilo.
Nemuzu si pomoci, na to jaky ta kniha mela potencial mi prijde vyzneni tak nejak.. ploche. Zbytecne odbocky kde Dora spi nebo jak ceka na otviracku archivu..
Sam o sobe to byl silny pribeh a myslim ze by vice vyznel bez tech rusivych odskoku.
Kazdopadne konec me dostal a moc rada bych se dozvedela nazory vas ostatnich ctenaru.
Nechci spoilerovat, tak prosim klidne do zprav- kdo si myslite ze to byl? Kdo prisel? A kdo byl to dite? To znamenko na hlave..?
Komu se bude chtit, budu rada za vase tipy a nazory :-)
Fenomén žitkovských bohyň je veľmi zaujímavý a príbeh samotný, ma mimoriadne upútal. Autorka postupne rozplieta rodinné tajomstvo, ktoré malo zostať skryté, pretože niektoré odhalenia z minulosti, nám môžu ovplyvniť budúcnosť viac, než by sme si priali... Mierne ma zaskočil záver knihy, nečakala som práve takéto uzatvorenie príbehu, ale aj napriek tomu bola kniha veľmi pekná.
Zajímavě psané, čtivé, napínavé až do poslední stránky. Občas jsem se v bohyních lehce ztratila a musela se o pár stránek vrátit, ale dojem z knížky mi to nezkazilo. Těším se na další knížky od autorky.
Téma velmi zajímavé a i mně blízké. Líčení Bílých Karpat, život v něm, moudrost hlavních hrdinek, i archivní záznamy, to se mi líbilo. Ale celkově kniha působí tak nějak neuceleně, autorčin styl mě nebavil. Nelíbilo se mi ani, jak si autorka příběh dokreslila, no a ten závěr, Dora s nálepkou lesby, no pardon...
Knihu si žena půjčila v knihovně a moc ji nezaujala. Takže jsem rovněž knihu vzal do ruky, jelikož moje žena přečte v podstatě skoro vše. Ale tentokrát se jí moc nedivím. O žítkovských bohyních existují kratší a faktograficky zajímavější dvě knihy Jiřího Jilíka (a zajímavé, že při tom boomu zájmu o bohyně jeho knihy nikdo z čtenářů této knihy už nečetl a nehodnotil), a v podstatě v místě samém jde o okrajový fenomén, asi jako by někdo v Praze vytáhl postavu sv. Prokopa, který tam žil v jeskyni v dnešním Prokopském údolí, a udělal z toho velký krajový objev. Celkově mi neseděl ani styl psaní - jak často opakovaná slova hnedle po sobě, tak styl, a vlastně i střídání žánrů. Chvíli to vypadá na příběh vyprávěný běžným beletristickým způsobem, aby se pak několikrát přehoupl do formy dopisů a policejních záznamů, což velmi tříští pozornost. A pak se objeví ty ideologické věci, viděné očima poučené současnice, takže vše komunistické je špatné a zlé, áno? Nesmíme zapomenout ani současná politicky korektní témata. Vlastně ani samotné postavy mne moc nezaujaly, to, jak se holky hádaly mezi sebou a škodily si, mi nepřišlo nijak poetické ani duchovní, natož krajově krásné. Navíc charaktery jsou popsány velmi ploše a naivně, nemůžu si pomoct. Z knihy si tak člověk odnese leda depresi a znechucení. Jak snadno čtenáři podlehnou reklamnímu kalkulu, a jak je jim pak blbé říct, že se jim vlastně ta vychvalovaná věc nelíbila.
Kniha mě velmi zaujala. Opravdu poutavý příběh žen, které to v životě - obzvlášť za komunismu - neměly vůbec lehké. Za takovéto knihy jsem všeobecně velmi ráda, protože nám odhalují špatné stránky nedaleké minulosti, ke které v dnešní době má bohužel hodně lidí opět sklon. Díky za ni! :)
Byla to moc zajímavá kniha. Některé pasáže teda byli dost nudné a některé bych uplně vynechala, ale i tak to bylo moc pěkné.
Kniha přečtená již dva roky zpět. K žitkovským bohyním jsem se dostala coby čtenář Gabry a Málinky ve velmi útlém věku s dětským pohledem, proto mě lákalo si o nich přečíst ve zralém věku. Moc jsem po ději nešla, ale hlavně jsem ocenila nasbíraný materiál. V části o psychiatrické léčebně, kde jsem prožila ve služebním bytě své dětství, mi naskakovala hodně husina. Konfrontace idylického dětství a toho, co se dělo za zdmi secesních pavilonů, byla docela krutá.
Paní Tučkovu čtu ráda, její tvorba je hodně čtivá s výbornou znalostí reálií.
Pěkná kniha, zajímavá. První půlka více poutavá jak druhá...tedy pro mne. Průběh podrobný, konec zbytečně uspíšený. Ale ve své podstatě ano, kniha u mne určitě najde své místo a v knihovně zůstane.
Musím říct, že ve mně tato kniha zanechala silný zážitky. Věřím, že i v dnešní době jsou mezi námi někteří, který mají určitý dar od boha v léčitelství.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Knihu nectu, posloucham jako audio v aute. Namluvila Tereza Bebarova a Milos Taborsky. Pred nekolika lety jsem knihu doma mela, ale prelouskala jsem par stran a odlozila. Ted se nemuzu dockat, az kazdy den vyjedu autem. Jsem v polovine a velmi se mi to libi. Tereza se nadherne posloucha, ma zajimavy hlas i intonaci, pribeh je napjaty a poutavy. Doporucuji.