Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Všchno už tu bylo vysloveno. Jedním slovem skvost mezi českými autory, klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou. Vynikající kniha, napínavá, plná historie, vůbec jsem netušila, že existovalo něco jako Žítkovské bohyně. Nemohla jsem se odtrhnout a na konci knihy jsem litovala, že už je přečtená a nemá ještě dalších 500 stran.
Bohyně jsem četla už jako druhou knihu autorky a zpočátku mi styl psaní hodně připomínal předchozí Vyhnání GS. Později ale převážila poutavost příběhu, který mě nakonec docela unesl. Téma není tak palčivé jako u předchozí knihy, ale pocit nespravedlnosti je stejně dráždivý. Trochu nadbytečný mi přišel lesbický vztah hlavní hrdinky, ale v celkovém kontextu asi ne nereálný. Obecně příběh působí věrohodně, ačkoliv na jednu rodinu je v něm smůly snad až přespříliš. Tady záleží spíš na tom, nakolik je čtenář ochoten přistoupit na skutečnost, že bohyně opravdu vládly silou nadpřirozenou...
Nejlepší kniha od českého autora za poslední dobu. Zajímavé téma, velmi čtivé. Doporučuji.
Skvostné! Kniha mě velmi oslovila již na začátku a nedala mi spát. Četla jsem ji s velikou chutí a příběh mě opravdu nadchl. V určitých místech jsem musela mít po ruce kapesníčky, opravdu dojemně krásné.
Zajímavá knížka, autorce muselo dát spoustu práce nasbírat všechny podklady pro tvorbu. A to se jen tak nevidí (není to obvyklé). Není to teda moc oddychové čtení, občas jsem se v ní ztrácela co se týče postav a děje, ale šlo to. Knihu jsem si zakoupila na základě kladných hodnocení čtenářů a proto jsem čekala asi víc, že mě kniha strhne a nedokážu přestat číst, ale je to také tím, že tento žánr není můj styl.
Velice zajímavá záležitost postavená na reálném základu a pečlivém badatelském výzkumu. Doporučuji číst velice pozorně, zvlášť vzpomínání bohyně Irmy Gabrhelové a Baglárky, a všímat si drobných detailů. Za to vás čeká odměna v podobě nečekaného rozuzlení a objasnění spousty zdánlivě nesouvisejících momentů. Aspirant na Magnesii literu 2012.
Kniha mi vzala dech, je neuvěřitelně autetincká,autorka dokáže oslovit a dát slovům a situacím takový výraz, jaký jsem vůbec nepředpokládala,
Včera jsem si ji půjčila od kamarádky, má ji dokonce s věnováním autogramem autorky. :) A hned jsem se do ní pustila. Jsem na knížku opravdu hodně zvědavá.
Výborná kniha, i když- snad kvůli velkému očekávání- pro mě zase ne až tak jedinečný zážitek. Autorka píše více než poutavě- zvlášť v první půlce knihy jsem se nemohla odtrhnout. Druhá část už trochu ztrácí tempo, některé záznamy z archivů jsou místy vyloženě nudné, ale zase chápu, že v knize mají svůj účel.
/žasná kniha, zajímavá, napínavá, autentická. Přečetla jsem ji jedním dechem. V rodině ji zatím přečetla moje matka, já i dcera a všechny jsme nadšené. Všem velice doporučuji.
Moje první knížka od Kateřiny Tučkové a určitě zkusím i další. Líbí se mi ta pečlivost věnovaná sběru dat a informací, aby mohl vzniknout fiktivní příběh vyrůstající ze skutečných míst, osob a událostí. Jak už tu několikrát zaznělo, těžko odhadnout kde je ta hranice mezi fakty a smyšlenkami.
Vzhledem k tomu, že z míst, o kterých se v knize píše pocházím, velmi mě zajímalo jak autorka věc pojme. Byl jsem víc než mile překvapen. Jednoznačně jedna z nej českých knih za posledních několik let.
Životy Žítkovských bohyní jsou podřízeny osudu, kterému nelze uniknout. Dar a zároveň prokletí bohyní jde napříč generacemi a u všech žen směřuje k nevyhnutelnému konci. Knížka ve mně vyvolává otázky, nakolik je člověk schopen skutečně ovlivnit své chování a nakolik je určité jednání výsledkem zděděných dispozic a vlastností, které mu nedovolují zachovat se v dané situaci jinak. Do jaké míry lze změnit svůj osud?
Kouzlo knihy spočívá z části na provázanosti smyšleného příběhu se skutečnými historickými událostmi a se skutečnými postavami. Kde končí fakta a začíná fikce? To se autorce celkem úspěšně daří tajit, čímž víří čtenářovu fantazii. Díky tomu, že je text "dotvářen" pomocí historických dokumentů a záznamů, splývá hranice mezi fikcí a skutečností.
K nejpůsobivějším částem knihy se řadí popisy rázovitého kraje Kopanic, jeho obyvatel a pohanských tradic. Nejednou jsem si během čtení pomyslela, že ta místa bych chtěla navštívit a pocítit na vlastní kůži zvláštního ducha toho místa.
Takových původních děl se v Čechách moc nevydává. Blesklo mi hlavou, že v něčem mi román připomíná styl Scarlett Thomas (Konec pana Y), nebo i knihu Olgy Tokarczuk (Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých). Možná právě díky silné ženské hrdince, která ve své samotě jde vstříc dobrodružství - osudu však neuteče. Bylo pro mě zajímavé probírat se "materiály" svazků StB. V některých částech spisovatelka dobře probudila obrazotvornost čtenáře (čarování bouřky, rituál sbírání bylin o svatojánské noci). První část příběhu mě pohltila, časem mi smyčku popustila. Příběh je napsaný originálně, napřed jsem pochyboval, zda se na závěr děj uzavře a díky dovětku se tak stalo... Kruh se uzavřel a může se stát, že zfilmovaný příběh bude silným zážitkem.
Kniha mě velmi potěšila. Je moc dobře napsaná, nikdo neodflákl korektury, pochválit musím i vnější vzhled. Líbí se mi, jak je příběh postupně doplňován z různých pohledů a stran, vyprávěn mnoha ústy. A samotné téma mě prostě bavilo. Skvělá knížka, kterou mohu jen doporučit.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Opravdová paráda :-) Nechci tu nějak spoilerovat, ale já si naopak myslím, že ten vztah nebyl nadbytečný, anóbrž z hlediska děje klíčový.