Živá voda
Marcel Pagnol
Baladický příběh z Provence po 1.svět.válce je vyznáním lásky autora ke krajině i místním rolníkům, kteří celý život zápolí s tvrdými podmínkami a nedostatkem vody. Přírodní podmínky formují po staletí charaktery lidí a tak i hrdinové knihy jsou lidé tvrdí, prostí a nepoddajní. Mezi nimi se rozvíjí příběh marseillského notáře, jenž se svou rodinou hodlá sedlačit na zděděném pozemku. Jeho zájmy se kříží se zájmy vesničanů, kteří pozemku s vodou chtějí využít pro sebe a vetřelci všemožně ztrpčují život. Drama notářova úsilí tragicky dovrší sucho a zcela zničí jeho několikaletou práci. Po jeho smrti se dcera mstí vesničanům tím, že celou vesnici připraví o jediný zdroj vody. Po mnoha malých bolestných dramatech dojde mezi mstitelkou a vesničany k vzájemnému usmíření, jsou odhalena stará rodinná tajemství a notářova dcera najde ve vesničanech své nejlepší přátele.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , VyšehradOriginální název:
L'eau des collines, 1963
více info...
Přidat komentář
Popis knihy na jejím přebalu mě zpočátku moc nezaujal a věřila jsem, že nic nemůže přemoci Jak voní tymián. Živá voda ho sice nepřemohla, ale naprosto předčila moje očekávání! Psychologie postav je bezvadně propracovaná, a i když se u svérázných obyvatel malé provensálské vesničky setkáváme spíš se záští a špatnými vlastnostmi, na kouzle Pagnolova vyprávění to nic nemění. Živá voda je jednou z nejkrásnějších knih, co jsem zatím četla!
Výborná kniha, propracované vztahy a psychologie postav, citlivé popisy přírody.
Jen některé pasáže (zejména v závěru knihy) jsou za hranicí kýče, což mě poněkud zklamalo.
Děj románu Živá voda je opět situován do prostředí francouzské Provence, která je dnes pro mnohé z nás synonymem líbezného kraje, dokonalé voňavé přírody a přátelství místních lidí. Pagnolova Provence je však velmi kruté místo, které své obyvatele trýzní a vyčerpává. Příroda je nevlídná a lidé jsou zde uzavření a lhostejní k okolnímu světu. Cizinec se zde nedočká milého přijetí, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy a jediný na koho se v této nehostinné pustině můžete spolehnout, jste vy sami. Navzdory tomu všem obyvatelům těchto vyprahlých kopců pustě závidím a představuji si sama sebe v tom bohem zapomenutém kraji. Že si ve svém komentáři odporuji? Tak to jste asi ještě nečetli Živou vodu!
Štítky knihy
zfilmováno Francie francouzská literatura venkov Provence francouzské romány
Autorovy další knížky
2001 | Živá voda |
1975 | Jak voní tymián |
1992 | Tatínkova sláva |
1999 | Dívenka s tmavýma očima |
2002 | Boží tajemství |
Hezká kniha voňavá i pichlavá popisované zkutečnosti jsou univerzální pro všechny vesnice světa tady jen k tomu se vznáší vůňe Provence