Život na nástupišti
Octavian Paler
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33612/bmid_zivot-na-nastupisti-fLM-33612.jpg
4
11
11
Temný příběh o marném čekání a smrti. Děj románu je zasazen do snové krajiny na pomezí lesa a močálu, kde se na opuštěném nádraží setkávají dva neznámí, muž a žena. Nacházejí tu útočiště před netolerantní společností plnou násilí. Při marném čekání na vlak skládají účty z vlastní životní pasivity a chystají se k osudovému kroku. Hrdinovy vzpomínky na nedávnou minulost, pojímanou groteskně, ba příznačně, se prolínají s reminiscencemi výstřelků Francouzské revoluce. Kniha vášnivou obhajobou lidské individuality a odmítnutím uniformity a konformního chování. Když v roce 1981 vyšla v Rumunsku poprvé, kritika ji srovnávala mj. s díly Kafkovými a Camusovými. Od té doby román neztratil nic na své aktuálnosti. Dočkal se dalších vydání a patří k nejčtenějším dílům moderní rumunské prózy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Mladá frontaOriginální název:
Viata pe un peron, 2007
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla už hodně dávno, ale pořád ve mně rezonuje a doufám, že si ji někdy přečtu znovu, zralejší, vyspělejší. Ta kniha se do mě hluboce otiskla, i když si z ní dnes vybavím jen málo, spíš jen obrazy a ozvěny myšlenek.
Život na nástupišti v mnohom pripomína Tatarkovho Démona súhlasu. Vyrovnávanie sa s totalitou, hľadanie vlastnej cesty ako v neslobode žiť. A na záver, ak som správne pochopil, pridáva autor akúsi obhajobu, či vysvetlenie, prečo je kolaborácia s utláčateľom, ak už nie ospravedlniteľná, tak aspoň pochopiteľná. Tiež veľmi pekne, alegoricky, popisuje mechanizmus vzniku a upevnenia sa totalitného režimu.
Kniha mala niektoré neuveriteľne dobré miesta, viaceré pasáže však boli na môj vkus až príliš zdĺhavé. Práve tie trochu uberajú na zážitku, no výsledný dojem, ktorý zo Života na nástupišti mám, zostáva veľmi silný.
Čtenář musí být vytrvalý a alespoň trochu znalý historie Rumunska, aby si to pospojoval, ale když je obojí splněno, je to vážně moc zajímavé čtení, které může člověku hodně dát.
Zajímavá kniha, která donutí k zamyšlení. Věřím, že si ji jednou budu moci přečíst v originále.
Život na nástupišti
Dojmy z knihy těžce rozporuplný. První půlku jsem zhltla na posezení, s druhou jsem se trápila. Druhá část je za mě už strašně překombinovaná, dřívější minimalističtější metaforika je násilně demonstrativně megalomanská. Vklad simulace soudního procesu mě bavil v první půlce, v druhý už tomu byl dle mého věnován až moc velký prostor. Celkově se rozhodně jedná místy o dost zajímavý čtení, ale je to prostě moc nekonzistentní a nápadově přesycený. Autor se nerozhodl, jestli chce psát zločin a trest, soudní drama, magickej realismus, historickou skicu nebo filosofický drama o samotě a smyslu života.