Život na ostro
Lenka Lanczová
Setkat se po osmi letech od maturity se všemi někdejšími spolužáky a spolužačkami by mohlo být fajn, kdyby drobná tmavovláska Veronika, hlavní hrdinka knihy, neměla pocit, že takřka všichni její přátelé jsou mnohem úspěšnější a v osobním i profesním životě spokojenější než ona. Veronice, které se nepodařilo dostat na vysněnou veterinu, nepřináší práce ve wellness hotelu žádné uspokojení, považuje ji za jakési provizorium. Stejně dočasné je i její bydlení v podnájmu u kamarádky a spokojená není ani v lásce, protože ta pravá se jí stále vyhýbá. Veronika by už chtěla začít žít svůj dospělý život „na ostro“ a bez všech nejistých provizorií – vdát se, mít rodinu, vlastní byt... Po srazu s gymnazisty a především po setkání s dávným idolem se zdá, že by se tohle všechno konečně mohlo změnit – a také se změní! Stačí, aby přeskočila jiskra, správně zafungovala chemie a Veronika najednou užívá života plnými doušky. Života, ve kterém není nouze o lásku, sny, touhy, štěstí, osudová setkání ani dramatické okamžiky.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem dostala a přečetla, abych zjistila, jestli o něco nepřicházím - a opravdu nejsem cílová skupina, ale v rámci žánru to asi úplně hrozné není, proto průměrné hodnocení. Nicméně myslím, že ani odlehčená kniha by neměla jít úplně proti logice. Pozor, mírné SPOILERY - ale nic dramatického. Pokud se osmadvacetiletí soustavně chovají jako šestnáctiletí, je to divné. Rovněž nevěřím, že by si zaměstnaná osmadvacítka nemohla pronajmout aspoň samostatný pokoj, aby nemusela spát v průchozím obýváku u kamarádky. Mladý perspektivní právník má nejprve problém najít podnájem, který si se svou dívkou může dovolit, ale pak nemá problém zaplatit na několik týdnů nadstandard v nemocnici a léčbu v soukromém sanatoriu? To mi hlava nebere... A pak mi ještě přišlo, že až na hrdinčiny rodiče vlastně nikdo neměl aspoň přibližně normální funkční vztah - hrdinka měla neživotné ideály a okolí naprosto nepoužitelné nýmandy a parchanty. V tomhle bych ráda byla poněkud optimističtější.
Pohodové romantické čtení, které má přeci jen i silnou emoční zápletku. Navíc svižně popisuje i životní změny u vedlejších postav, nejen hrdinky. A člověk si zas jednou uvědomí, jak je život proměnlivý... Já si to užila a to tak, že mně ani až tak neštve otevřený konec. Ale byla bych ráda za pokračování. :-)
Další úžasná knížka přečtená jedním dechem. Pro mě je favoritem Tibor. Nicméně nečekala jsem, že se zachová tak, jak se zachoval (zbaběle uteče), ale možná to byla částečně i Verčina chyba (neměla mu všechno dávat za vinu). Tiborovo chování mi hodně připomíná Mikiho (triologie Šeptaček).
Anotace naláká, unyly dej a ploché hlavní postavy to však zabijou. Tibor i Veronika mi byli vysloveně neeympaticti, Tibor mi dokonce přišel jako pan Kreten c. 2, neboť ten jejich vztah mi přišel taky hlavně o skvelem, úžasném a božím sexu :D
Celkove mi přišlo, že postavám už bylo nějakých 28, ale pořád se chovali a mysleli jako gymplaci, než jako dospeli, a to mi bylo taky proti srsti.
Až na posledních stránkách se konečně objevila postava, co mě zaujala - Matyas- škoda, že byl jen vedlejší postava a nedostal vic místa.
Těšila jsem se na pohodove letní čtení, nebylo to ani letní, ani pohodove, ani moc čtivé.
Musím souhlasit s komentáři, které hodnotí knihu jako podprůměrnou. Na Lanczové jsem vyrostla a většinu knížek si ráda přečtu i teď v dospělosti. Na Život na ostro jsem se moc těšila, ale přišla mi taková....jako by autorka už ztrácela inspiraci...hrdinka mi sympatická moc nebyla...konec by byl fajn, kdyby zůstala s Matyášem, ale že se tam ke konci objevil Tibor a ona je najednou na vážkách? tak to jsem nechápala....dávám dvě hvězdy za obdiv k autorce, že stále píše, ale kniha samotná mě moc nebavila...ale těším se na další knihu, pokud nějaká bude....věřím, že ta už mě nezklame a bude to zase ta pravá Lanczová :-)
Hodnotím jako průměrnou lanczovku, četla jsem už horší, ale i o hodně lepší. Občas mi to přišlo hodně depresivní, popisování toho, jak se vlastně nikomu nedaří, jak se všichni podvádí. Určitě si knižku už znova nepřečtu, toho pesimismu tam na mě bylo až moc.
První dvě třetiny jsou klasická červená knihovna, kterak prostá dívka ke štěstí a panu úžasnému JUDr. přišla, teprve od strany 190 se začne dít něco závažného a hrdinka musí překonat sama sebe. Závěr je opět happyendový.
Jedna ze slabších knih Lenky. Její začáteční knihy byly o 100% lepší! :) Hlavní hrdinka Veronika na mě působila dosti chladně a nepřístupně, takové typy nemusím... Ale kniha čtivá :)
Od začátku mi bylo jasné, že když se hlavní hrdince od začátku knihy daří vše na co sáhne, tak někde ten zlom musí přijít, protože jinak by ta knížka byla "o ničem". Když ten zlom přišel, tak jsem ho skoro obrečela a byla naštvaná, že přišel, protože jsem Veronice to štěstí prostě přála. Skončilo to tak, že spokojená byla a kterou cestou půjde dál si může čtenář jen domýšlet. Líto mi toho druhýho co "zůstane na ocet" bude vždycky, ale o tom bohužel život je, že ne vždy můžeme mít to co jsme chtěli.... no a že to má otevřený konec - třeba nám paní autorka pokračování chystá, co my víme :)
I když se knížka četla pomalejším tempem, protože se u ní muselo hodně přemýšlet docela mě zaujala. S Veronikou jsem se téměř ztotožnila. Taky jsem tak před lety začínala. Krok do života - bude dobrý nebo se vše sesype!? Jedno z mála co se mi na knize nelíbilo byl hojný popis sexu. To bych ubrala, ale jinak se nedá knize nic vytknout. Zaujal mě i příběh Piškotka. Taky máme pejsky z útulku a jsou to naše zlatíčka. I ta autonehoda se u nás před lety vyskytla. To když jela mamka na služební cestu a kolega to na náledí namířil přímo do odstavené cisterny. Taky si dlouho poležela v nemocnici a do dneška má s pánvi problémy. Byla jsem tehda 10 letá holka a před Vánoci to pro mě byl pořádný šok. V některých situacích Veronice fandím a někde bych ji trochu krotila. A otevřený konec na který si stěžuje většina čtenářek!? Ten bych nechala jak je. Je na každém jak si ho pro sebe vymyslí sám. Knížky L. Lanczové čtu od náctiletých let a ve většině knih jsem našla i dost ponaučení do života. Je na každém co si z knihy zapamatuje a vezme za příklad.
Kniha se mi moc líbila. Byla nabitá dějem. Veronika mi naopak byla moc příjemná. Při tom jak se jí život obrátil o 180 stupňů se s tím docela dobře vyrovnala. Také byl pěkný její vztah k psímu kamarádovi Piškotovi. Ani ten otevřený konec mi tolik nevadí. Já za sebe tento román doporučuji.
Kromě otevřeného konce - který z duše nenavidím - a mně nesympatické hlavní hrdinky nelze nic vytknout. Klasická lanczovka, která je čtivá, napínavá a zároveň odpočinková.
Tahle kniha patří mezi mé nejlepší, které jsem kdy četla. Byla dobře čtivá, se skvělým poutavým a reálným příběhem. Sem tam byl sice průběh předvídatelný a i když byl konec otevřený a nechala to spisovatelka celé dokončit čtenářem, což bylo zřejmě jejím zaměrem, tak i přes to se mi jeví takhle kniha jako jedna z mých nejoblíbenějších. Četla jsem ji už dvakrát a určitě ne naposled. Doporučuji všem, co jsou romantici tak jako já! :-D
Čtyři hvězdičky za čtivost knihy (ikdyž až tak od 60. stránky, do té doby se nic moc nedělo), reálnost děje a postav (postavu Pavlíny i Luboše bych našla ve svém okolí). A právě proto, že jsou knížky od Lanczové z reálného života, baví mě je číst i po těch 10 letech, co jsem s jejich čtením začala. Hvězdičku ale ubírám za ten otevřený konec - tohle nemám ráda. Všechno by vyřešil druhý díl, na ten se ale Lanczová zjevně nechystá: "Pokračování Života na ostro neplánuji, myslím si, že je lepší nechat tomu otevřený konec, tím spíš, že v obou případech dobrý, ať už se Verča rozhodne tak či onak :) A to, jak se rozhodne, záleží teď vlastně na čtenářkách, jaký konec si tam dosadí. (lanczova.cz) "
N E J L E P Š Í ! ! ! Úžasná čtivá knížka. Dost reálná a dovolím si říct, že se dělí o první dvě příčky zatím nejlepší knížky. Upřímně jsem více fandila Tiborovi a celkově ho měla radši. Děj byl psaný chytlavě, takže jsem od něho nemohla odlepit oči. Veronika mi občas přišla dost pesimistická a nejednala podle mých představ. Což je docela očekávaný. Trochu mi přišlo divné, že všechny její kamarádky i sestra narážely na takové nesprávné polovičky, jen ona měla právě to štěstí. Trochu mě odrovnal otevřený konec a dost doufám, že autorka napíše pokračování. Až do pěti stránek před koncem jsem doufala, že se dá zpět s Tiborem, ale tento „zvrat“ mě dosti překvapil. Myslím, že bych této knize mohla dát klidně deset bodů. A to jsem nedala ještě žádné knížce.
Štítky knihy
láska pro ženy milostné romány kamarádky
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Čtení od mé oblíbené autorky nezklamalo. S autorkou "rostu". V mých "náct" psala o teenagerech, teď vydala několik románů pro ženy kolem 30- 4o let a zase super. Jen tak dál.