Život plný nenávisti
Miloslav Moulis , Dušan Tomášek
V historické reportáži rekonstrují autoři životní osudy a politickou kariéru K.H. Franka, s jehož jménem jsou spojena nejtěžší léta života našeho národa. Sledují Frankovo neúspěšné knihkupecké a nakladatelské podnikání,počátky politické činnosti a zejména neblahé působení ve funkci státního ministra protektorátu.
Přidat komentář
Příběh sudetského primitiva,který se vyšplhal v nacistické hierarchii velmi vysoko,protože uměl plnit rozkazy a dokázal být velmi tvrdý.Životopis "člověka",který nevynikal inteligencí,ale důsledností a nenávistí k Čechům a ještě věřil ve velkorysost vítězů.
Publikace s asi nejpodrobnějšími a současně s nejucelenějšími informacemi o K.H.Frankovi, která u nás dosud vyšla, rozhodně stojí za pozorné přečtení.
Tak tohle nebyl vůbec snadný poslech, i když tedy velmi zajímavý.
Kniha formou rozsáhlé reportáže mapuje působení gestapa na území ČR za války a v době ještě před. Připomíná události před obsazením republiky a reakce obou stran na různé situace před ním a po.
Úvod knihy je "vzpomínkou na Lidice," popisem jejich likvidace.
Poté se autoři vrací na začátek příběhu K.H. Franka, který byl toho nejen svědkem, ale přímo iniciátorem, přestože tvrdil, že "to ne já, to Adolf." A "Já tam nebyl, všichni, kteří mě viděli, asi lžou..." A "Matně si vzpomínám na...," což byla nejčastěji citovaná věta asi ve všech výpovědích po válce zadržených zmetků.
No hnus.
Kniha mapuje celý jeho život, od narození, přes poměry v rodině, nevalné studium a zájmové kroužky, které navštěvoval, nebo založil, dál k práci knihkupce, která se mu nevedla, dál "do strany," kde se chytil. A dál k moci, kterou za války měl. Přes spolupráci s jinými nacisty, k reakci na atentát na Heidricha. A ještě dál.
Je zarážející, kolik duševních mrzáků bylo tehdy "populárních." K moci se dostávali lidé bez vzdělání, s nevyřešenými duševními chorobami a rozsáhlou nevolí k existenci menšin a života obecně.
Opět si prostě říkám, jestli to byl "náhodný vývoj," a "jak bychom se chovali my, nebo naši předkové, kdyby..."
Protože příběh sleduje docela podrobně socio-politické usporádání země a pokud jsem si doteď říkala: "proč se sakra lidi nebránili," musím si jednoduše odpovědět. "Neviděli do budoucnosti."
Prostě i když se situace v zemi "nějak vyvýjela," ve velkém asi spíš nemohlo lidem dojít, kam až může vést. A když jim to došlo, bylo pozdě - klasika.
Třeba je zde zmíněna situace možnosti odstoupení prezidenta a vlády ve chvíli obsazení republiky.
Podle Frankova svědectví by údajně tento čin vyvoval v Říši pěkný poprask a problémy. Kam by vedly? Otevřely by Čechům oči?
Co by se muselo stát, aby vše dopadlo jinak? A byli bychom dnes na tom tak odlišně?
Hrozně ráda bych si přečetla nějaký takový rozbor situace, výčet možností, cest k dalším budoucnostem.
Štítky knihy
osudy lidí osobnosti nacisté Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 oddíly SS (esesáci)
Kniha je velmi zajímavá, ale náročná. Čtení mi zabralo více času, není to detektivka nebo román před spaním. Nerozumím, kde se v K.H.Frankovi vzalo tolik nenávisti vůči Čechům a naší zemi. Sám se tu narodil, žil, vzal si Češku. Po jeho zadržení při útěku bych s ním neměla tolik trpělivosti a nedopřála bych mu soud. On sám bez myšlenek, procesu, soudu, všeho sprovodil ze světa tolik lidí, že toto si ani nezasloužil.