Život po tobě
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489728/bmid_zivot-po-tobe-dEo-489728.jpg
4
2901
2901
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
< 2. díl >
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Ikar (ČR)
Originální název:
After You , 2015
více info...
Přidat komentář
Tohle prostě nemělo chybu! Už první strana mě přesvědčila, že si kniha zaslouží plný počet hvězd! Prostě naprostá dokonalost! Tato kniha, která ve vás dokáže vyvolat emoce tak silné, že to snad není ani možné, mě naprosto dostala. Taky je z ní jasně vidět, jak šíleně dokáže jeden člověk změnit jiného člověka. Jak se s tou změnou ten člověk snaží žít, ale lehce to překonat nelze. Autorka má úžasný, jedinečný a tak zvláštně přirozený styl psaní, to mi bylo jasné už u prvního dílu a po tomhle jsem naprosto unešená! Nádhera, krása, miluju to! Těžko se mi Lou opouští, tak nějak jsem ji pochopila a našla v jejím průběhu poučení, ale jsem ráda za to, že vím jak to s ní nakonec dopadlo a jsem za ni ráda.
Na první díl to nemá, ale stejně to byla krásná kniha. Jojo má prostě styl psaní, který nikdy neomrzí. Život po tobě je hlavně kniha o životě. Nikdy není lehké se vyrovnat s něčí smrtí. Louisa měla krizi a já se jí vůbec nedivila.
Konec byl otevřený, ale celkem tam sedl. Život je prostě jedno velké dobrodružství...
Tak jasně, že překonat Než jsem tě poznala nejde, ale stejně se mi knížka líbila a přečetla jsem jí za tři dny.
Čtivé a opět krásné. Akorát jsem měla občas problém se do toho začíst. První díl byl tedy o něco málo lepší, ale k této autorce se určitě vrátím. Ikdyž teď si od ní dám pauzu.
Přestože jsem byla velmi zvědavá kam J.M. posune příběh Louisy, přestože jsem se na knihu tolik těšila, přesto jsem tak dlouho otálela s jejím přečtením. Možná za to mohl strach ze zklamání druhým dílem, možná mě odrazovalo tolik negativních komentářů. A možná jenom každá kniha chce svůj čas.
Tolik emocí, kterými mě J.M. prostřednictvím Louisy zasáhla, tolik emocí jsem opravdu nečekala možná i proto, že začátek knihy moc nesliboval. Mnohdy se může zdát kniha zdlouhavou, když ale vydržíte, tak krok za krokem s Louisou překonáváte drobná vítězství proti nepříteli, kterého jste nedokázali identifikovat.
,,Bojím se po něm toužit. Nechci, aby moje štěstí záviselo výhradně na někom jiném. Nechci být rukojmím osudu, který nemůžu ovládat."
A pak potkáte někoho, jehož úsměv přece již znáte? Ale co s tím úsměvem, co s těmi bezděčnými pohyby, které vám tolik připomínají... Co s těmi otisky DNA, když jejich originál tak moc chybí?
,,Ti, kdo tím neprošli, pochopí jen ztěží. Takhle to vypadá, když se přihodí nějaká katastrofa: odfiltruje všechny zbytečnosti a šum, všechna ta vážně bych měla a co kdyby."
Ti, kdo chtějí, si užijí nastavení zrcadla v podobě někdy i bolestných vzpomínek, výčitek, smutku, ale i naděje.
,,Jdeme dál, ale svoje milované si stále neseme s sebou."
,,Každý má svou vlastní cestu. Nikoho a nic neodsuzujme."
A o tom to je.
Čekala jsem něco trochu jiného. Začátek mě utvrdil vtom, že kniha nebude námětově nic moc. Po pár stránkách se ale do knihy začítám, děj mě vtahuje a nad některými pasážemi se i směju. Takže přehodnocuji. I když jsem čekala jiné pokračování, knjiha je čtivá a já dávám čtyři hvězdičky.
Vzhledem k negativním ohlasům jsem od knihy příliš neočekávala, ale mile mě překvapila. Děj se mi moc líbil, bála jsem se, že to bude jen opakovaní příběhů z minulosti ale vůbec tomu tak nebylo. Všechny nové postavy byly mistrně promyšlené a líbilo se mi vidět i jiné stránky osobnosti členů rodiny Louisy i Willa. Ano, kniha podle mě vůbec není stejná jako Než jsem tě poznala, ale i tak je nádherná, čtivá a velmi emotivní svým vlastním dějem a způsobem. Za mě rozhodně doporučuji.
Na Jojo Moyes hodně slabá kniha velni protáhlá a další téměř otevřený konec což nejspíš znamená pokračování ? :O
Dlouho jsem čekala, než se ke mně druhý díl dostal. A musím říct, že jsem čekala rozhodně více. Je možné, že jsem ten první díl četla v jiném rozpoložení, protože ten mi na dlouhou dobu utkvěl v paměti, tento se rozplynul v jednoduché dějové lince, "plácání se" v problémech tak nějak povrchně. A vzhledem k závěrečné kapitole očekávám, že na třetí díl nebudeme dlouho čekat...
kniha fajn, jako všechny ostatní od této autorky, ale první díl je první díl... ale určitě se ke knížce jednou zase vrátím :)
Nebyla to jednička... Scházel mi Will, kdykoliv o něm byla zmínka, samozřejmě slzy na krajíčku. Kdo mi rozhodně nescházel, byl Patrick, který mi v prvním díle opravdu hodně lezl krkem. Podobného Richarda jsem před pár lety v práci taky potkala, jen nevím, jestli jeho chování bylo taky ovlivněné jen okolnostmi. No a záchranář Sam? Jednoho takového jsem potkala a tak nějak teď prožívám to, co Lou. Ačkoliv ze mě po několikaletém vztahu s hasičem byla jen kobliha s dírou, tak člověk, který nemá s integrovaným záchranným systémem pranic společného, mě zachránil a já se teď prostě snažím doopravdy žít! Takže pro mě knížka opravdu ze života... :)
Oproti prvnímu dílu mi přijde, že píše o úplně jiné Luise... Luisa byla veselá, nosila bláznivé oblečení, neznala nenávist.... V této knižce to byl úplně někdo jiný
Knihu jsem dočetla, ale první díl nepřekoná.
Pomalu plynouci oddechovka, nic moc se nedeje...ale tak nejak jsem to cekala, ze takove to bude. Neurazila ani nenadchla.
Moc jsem se do druhého dílu nechtěla pouštět, ale nedalo mi to a zvědavost zvítězila. Kniha se dobře četla, místy byla úsměvná, někdy melancholická, což bylo zapříčeno vzpomínkami na Willa. První díl ve mě zanechal citovou stopu, měl v sobě určité kouzlo, které vás rozesmutnilo, byl plný krásných myšlenek, které jsem si vzala k srdci. Toto pokračování ne že by bylo špatné, ale to kouzlo jsem tam prostě nenašla.
Ale i tak bylo milé si přečíst, jak to s Lou dopadlo. I přesto že pořád smutnila pro Willa, měla hroznou práci, tak nakonec vše dobře dopadlo a Lou získala lásku, která jí bude dávat sílu a udělá jí šťastnou.
Na druhý díl jsem se těšila, ale tohle pro mě bylo velké zklamání. Lou byla vážně uplně jiný člověk, knížka mi přišla i trošku sprostější než Než jsem tě poznala. Ten děj už byl hrozně přeplácaný a domotaný. Ale zase myslím, že stojí za přečtení. :)
Z knížky mám rozporuplné pocity. *Spoiler* Přišlo mi, že se Lou skoro vůbec nezměnila. Snažila se o to, ale poté zase naběhla na starý režim. Mizerná práce, žádné vyhlídky do budoucna apod. Na svůj život rezignovala. Ke konci se to trochu zlepšilo, ale nevím tedy, jestli si vezme doopravdy Willovy rady k srdci :(
Musím říct, že jsem váhala, jestli se do knížky pustit, první díl byl skvělý, ale po tom konci...už dlouho se mi nestalo, že bych se tak dlouho vracela v myšlenkách k nějaké knize. Každopádně jsem se nakonec do knížky pustila a nelituji, byla hodně čtivá a opět mě donutila se nad ní hodně zamyslet. Nevzpomínám si, že by ve mně nějaké knihy zanechaly takovou stopu jako tyto dvě.
Přiznávám se, jak jsem k této knize z počátku byla skeptická. Než jsem tě poznala byl skvělý a dojemný příběh, ale byl ukončený a pokračování (bez Willa) se mi zdálo jako ždímání peněz z úspěchu knihy. Stejně jsem ale neodolala a knížku si nakonec vypůjčila a přečetla. Rozhodně nelituju. Říkala jsem si: bude to o ničem, nic od toho nečekej, ale opak byl pravdou. Jojo je úžasná spisovatelka a Lou je perfektní vypravěčka a hlavní postava. Její počáteční pocity i všechno, co jí osud přinesl bylo uvěřitelné, nové postavy jsem si oblíbila. Čtení jsem si ohromně užila. Moc se mi líbily i vedlejší dějové linky, jako hádky Louisiných rodičů a taky tu byl nespočet vtipných scén.
Nebudu knihu srovnávat s prvním dílem, každá je jiná a i když předchozí knihu mám asi o ždibíček raději, opravdu jsou obě na vysoké úrovni.
Ještě než jsem Život po tobě vzala do ruky, byla jsem si jistá, že pět hvězdiček ode mě nedostane, ale musela jsem si to rozmyslet.
Štítky knihy
Londýn láska deprese milostné romány anglická literatura hledání smyslu života puberťáci
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Ke knize jsem přistupovala s nulovými očekáváními...přece jenom jsem na ní četla více negativních než pozitivních ohlasů. Možná ale právě proto mě nezklamala. Ano, první díl byl lepší, ale to bylo dáno spíš samotným příběhem.
Jojo ale zase ukázala, že jako autorka románů pro ženy je v současnosti špička. Zatím mě od ní nezklamala žádná kniha a rozhodně sáhnu po dalších příbězích z jejího pera.