Život za životem

Život za životem
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545372/bmid_zivot-za-zivotem.png 4 292 292

Život za životem - audiokniha obsahuje příběh, ve kterém hlavní hrdinka prožívá alternativní verze událostí svého života v meziválečném Londýně. Autorka Kate Atkinsonová. Čte Tereza Bebarová. Režie a zvuk Miloš Vrána. Kdybyste mohli jednu, jedinou věc ve své minulosti změnit, co by to bylo? Nekonečné volby, nevysvětlitelné fobie, prolínání paralelních světů a atmosféra meziválečného Londýna. To je příběh Angličanky Ursuly Toddové, která zemře hned po narození jedné únorové noci roku 1910. Hned v další kapitole se ale narodí znovu a přežije. Ursula mívá silné pocity déja vu, je totiž schopná prožívat tytéž chvíle znovu a znovu. Může tak pokaždé zabránit různým osobním katastrofám. Román o efektu motýlích křídel – i nepatrné rozhodnutí může mít nedozírné následky.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: audiokniha , Bookmedia
Originální název:

Life After Life, 2013


Interpreti: Tereza Bebarová
více info...

Přidat komentář

Hanka_Bohmova
19.08.2015 3 z 5

Kdyby autorka napsala povídku na 30 stránek, udělala by lépe. Když už tlustoknihu, tak by to chtělo trochu vytěžit námět - ať už po dějové, nebo po psychologické stránce.

MissiPippi
05.08.2015 3 z 5

Téma "co kdyby" je prakticky nekonečné a jsem ráda, že se do toho někdo vrhl. Tyhle spekulace, to je něco přímo pro mě.

Rozhodně mě kniha nepřišla nudná od prvních stran, vytvořila jsem si takovou malou závislost na slovním spojení padla tma. Navíc se mi líbilo doplňování příběhu drobnými detaily,i když jsme se pořád vraceli k narození Ursuly a jejímu dětství.

Co spíš pokulhává je závěr. Ze závěrečného příběhu jsem cítila zklamání. Nemluvě o poslední kapitole, kde se zas znovu rodí Ursula. To si autorka mohla odpustit, každému průměrně chytrému člověku dojde, že tohle téma znovuzrození může mít nekonečně mnoho možností, takže není třeba vůbec nic naznačovat. Mě to jen zničilo dojem, že příběh před je závěrečný a zbytečně navnadilo na nic.

Co se týče hodnocení, zpočátku jsem byla nadšená na 4 hvězdy, závěr to hodil do průměrné hodnoty.


aktijnov
12.06.2015 4 z 5

Ze začátku jsem se "prokousávala" těžce a chtěla knihu odložit. Pak už se nedalo odtrhnout...


"Cokoli se ti přihodí, přijmi za své, dobré, stejně jako zlé. Smrt je nejspíš jen další věc, kterou bys měla přijmout."

vavria01
09.05.2015 4 z 5

Za mě tedy spokojenost. I když musím říct, že část s První světovou válkou se četla pomaleji, po "prokousání se" zhruba do sté stránky jsem se od knihy už nemohla odtrhnout. Líbila se mi forma příběhu a zajímavý způsob vyprávění.

JankaK
25.04.2015 5 z 5

Úžasná kniha. Potřebovala jsem něco na odreagování a nemohla jsem si vybrat lépe. Z počátku jsem se nemohla začíst, ale čím dál jsem četla, tím víc jsem se propadala do Ursulina života. Líbilo se mi propojení s historickými událostmi a ta možnost, prožívat svůj život znovu a znovu mi nedávala spát. Nemohu jinak než vřele doporučit. Teď jen najít další knihu stejně skvělou :-)

MiFloKo
22.04.2015 1 z 5

Po přečtení záložky jsem se těšila na příběh, který mě pohltí... nepohltil. Kousala jsem se knihou přes 2 měsíce a ke konci jsem se docela ztrácela v postavách. Dočetla jsem jí jen z přesvědčení, že snad objevím konečně příběh, který by mě donutí knihu neodložit... Bohužel jsem jí odkládala velmi ráda a těšila se až to konečně skončí.

zuzi1162
09.04.2015 5 z 5

Teda, pecka. Konečně kniha, která není jen knihou. Kate Atkinsonová mě ještě nikdy nezklamala. Jen doporučení, pro ty co čtou víc knížek najednou ... tady to nedělejte, ať nemáte guláš v tom, co se tam děje. Pro mě to byla brilantní kniha.

simonabr
16.03.2015 4 z 5

Začátek byl trochu zmatený a chvíli mi trvalo, než jsem vše pochopila a dostala se do děje, ale pak už se mi Ursula zažrala pod kůži čím dál víc stejně jako její otec Hugh, to byl sympaťák každým coulem, za to matka Sylvie na mě působila jako protivný studený čumák.
Rozhodně zajímavá kniha, ve které najdete šťastné a radostné, ale i ty smutné a bolestné situace a okamžiky stejně jako v opravdovém životě, a která stojí za přečtení a zamyšlení nad životem a našimi činy.

Majulenkaa
12.03.2015 4 z 5

Zajímavé, vtáhlo mě do děje. Malá výtka: ke konci jsem se špatně orientovala v ději a v tom, co se stalo a nestalo.

Paoline
23.02.2015 2 z 5

Nedočetla jsem. Stejně jako předchozí knihu od této autorky.

blondajk
05.02.2015 5 z 5

Myslím, že pro dost lidí bude tato kniha už ze své podstaty nudná, protože se v ní opakují sekvence Ursulina života jen s různými nuancemi. Ale když se čtenář prokouše začátkem, kdy se mu zdá, že se opravdu "nic neděje", a pochopí strukturu románu, tak je to kniha, která je zajímavá, nutí čtenáře zůstat ve střehu, je nutné listovat zpět, aby si člověk uvědomil, jak to vlastně "tenkrát" bylo :) Pozadí obou světových válek, zvláště té druhé, bylo silné, prožívat nálety, byť jen na papíře, nebylo nic příjemného. Ursula mi byla sympatická a neskutečně jsem jí fandila, aby konečně zakotvila u "toho pravého".

kneslova
12.01.2015 3 z 5

Tato kniha mě jako mnohé jiné trochu zklamala, zajímavé téma ve velice nudném zpracování, poslední čtvrtinu jsem prolistovala...

denuska
15.12.2014

Po přečtení záložky na knize si říkám- bomba, konečně zase můj žánr. Po přečtení prvních
několika stran nuda.....čtu o několik dní později a zase nic, čtu po měsíci a odkládám. Jedna z prvních knih, kterou nedočtu. Třeba jindy, třeba za čas, nejspíše ale nikdy.
Možná mi přišla do rukou v nevhodnou chvíli, každopádně jsem se nezačetla.

sioux
29.11.2014 1 z 5

Ach bože.

Chtěl jsem si tu knížku vychutnat. Myslel jsem si, že to bude literární skvost. Všechny ty ceny a recenze na Amazonu. Navíc jsem už od této autorky něco četl a nebylo to špatné a říkal jsem si, že tímto románem dozrála.
Četl jsem to pomalu a když jsem měl čas, ne žádné hrhr.
Vůbec jsem to nepochopil. Prvních 70 stran jsem četl opravdu pomalu a nic. Vůbec nic. Příběh matky se spoustou dětí na venkově, kde se nic neděje. Dalších 30 stran jsem jen tak přeskakoval a slíbil si, že vydržím do 100, jestli se něco nezačne dít. Nic
Asi jsem to vůbec nepochopil. Pro mě velké zklamání.

Hakri
24.11.2014 4 z 5

Zajímavý byl náhled na jednu situaci několikrát, stačí malá chvilka, chvilku se opozdit nebo přijít dřív, potkáš či nepotkáš špatnou osobu a vše může být zcela jinak..........Koupila jsem si papírovou verzi, ve čtečce bych to nepobrala a stejně si ji přečtu ještě jednou.

bosorka
01.11.2014 4 z 5

Jaké by to bylo, kdyby... Kdybych tenkrát nešel na školu, přijal nabízenou práci, rodiče se rozhodli nemít bratra... Každému nejspíš mnohokrát proběhla podobná slova hlavou, ať už se jednalo o maličkosti či zásadní životní rozhodnutí. A Kate Atkinson se rozhodla, že svou hrdinku Ursulu poctí mnoha možnostmi vlastního života. Autorka měla nepřeberně nápadů, které by možná vydaly na několik knih, na několik různých osudů a vetknula je do jednoho románu. A já byla tak napjatá, kam tentokrát Ursulu povedou kroky, když právě "padla tma". Když se tentokrát poučí z předchozího, jaké nástrahy jí budou postaveny do cesty. To vše se odehrává během mnoha zásadních událostí 20. století, zvlášť během válek. Kolik jen dokázaly přinést utrpení a jak bylo složité tuto dobu přežít, věděla Ursula velice dobře. Kolik déjà vu musela zažít, aby se dožila konce 2. světové války... Skvělé bylo opakování určitých momentů, vždy malinko jinak, ale přeci tak podobně. V tomto případě je elektronická verze skoro na škodu, protože to nutkání listovat zpátky, jak to bylo tenkrát, je obrovské a ve čtečce to prostě tak snadno nejde. Mám chuť si koupit knížku papírovou a znovu prolistovat.
Malé zklamání bylo na závěr, čekala jsem něco... něco trošku jiného, ale neumím říct co. Knížka vlastně nemůže skončit uspokojivě. Mohla by pokračovat dál a dál, donekonečna a já bych četla a vracela se k Ursule, protože mi přirostla k srdci. A asi se k ní opravdu ještě někdy vrátím. Ovšem až poté, co si znovu přečtu V zákulisí muzea, což touto knížkou u mě Kate Atkinson nepřekonala.

Pett
24.10.2014 5 z 5

Nekonečno vítá ohleduplné čtenáře... dokonalé... ta myšlenka je prostě nadpozemská... co by bylo, kdyby... padání tmy se mi stalo drogou... vždy padla tma i na mou maličkost a před očima se mi odvíjel najednou zase jiný příběh, který byl stejně skutečný jako ten předchozí...
Naprosto vymazáno a jedeme znovu... snad lépe či padneme do stejných pastí... zažívala jsem podobné déjà vu, toho přeci znám a toho taky a musela listovat zpět, kde jsem ho vlastně potkala a zda se jen mihnul či byl někým víc a mihnul se jen pro tentokrát...
Navíc, vy přeci nikdy nevíte, kdy padne tma, takže jste v neustálém napětí a přichytíte se při tom, že mnohdy hledáte "tmu" na konci stránky jako vysvobození, protože takhle to přeci nejde... vše působilo tak živě a opravdově... to zoufalství z Hitlerovo "počínání" ... až jsem měla tendence se sama krčit před nálety a oprašovat se...
A pokud chcete vědět, co by bylo, kdyby... dál....doporučuji Rok ohně, který na mě najednou zapůsobil jako volné pokračování :)