Života bído, přec tě mám rád
Fráňa Šrámek
První básně Fráni Šrámka z let 1900 - 1906. 1.vydání.
Přidat komentář
Pro mě překvapivě velice dobrá sbírka, plná smrti, deprese a zmaru. 1 půlka se mi líbila víc (zejména básně Cestou, Naposled a Pohřbím ji v neděli), 2. půlka zase obsahuje notoricky známé básně jako Curriculum Vitae nebo Píšou mi psaní). Šrámek je pro mě mistr vystižení pohaslého momentu. -
"Něco se stalo, souvislost mizí.
Půlnoční krásá v poledne děsí."!
Života bído, tohle nečíst, nevěděla bych o co jsem přišla. Díky Fráňo, rozšířil jsi mé obzory a strávila jsem s tebou příjemné chvíle.
Hodně mě zarazila - možná i proto, že jsem se s panem Šrámkem míjel- řekl bych dost erotická smyslnost jeho básní. Ale ve 24 básních popsat život člověka, od jeho marnosti až k vlastně k tomu co dělá život životem což je radost, pokora, nenávist , strach a naprostý zmar (báseň Raport je toho zmaru důkazem). Rozhodně mně Šrámek a jeho knihy začínají hodně zajímat a těším se na další , po kterých sáhnu.
Autorovy další knížky
1985 | Stříbrný vítr |
1911 | Modrý a rudý |
1967 | Splav |
2006 | Měsíc nad řekou |
1990 | Proč nejsem komunistou |
Fráňa Šrámek v této básnické sbírce, která se dotýká témat, jako je válka, láska a lidské utrpení, jasně dokazuje, jak moc vnímavý a citlivý byl.
Asi nejsilnější pro mne byly básně Zas mne držíš kolem krku a Rukování. Těžký život vojáka, válka, nebezpečí, boj o přežití... Jde mi mráz po zádech z toho, jak těm klukům tenkrát muselo být.