Žízeň po životě
Irving Stone (p)
Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic, celý život jej finančně i morálně podporoval ne o mnoho existenčně zajištěnější, avšak oddaný bratr Theo. O jeho obrazy dnes na aukcích svádějí boje japonští investoři s americkými průmyslovými magnáty a vydávají za ně desetimiliónové dolarové částky. Jejich autor se ve vrcholící deziluzi, nedůvěře v sebe sama a na pokraji šílenství zastřelil. Neúspěšně, dva dny pak umíral v nemocnici. Žádný z těchto paradoxních závěrů a úvah se do románu Žízeň po životě nevešel. Ani nemohl, protože jde o učebnicový příklad životopisného románu a v takovém není na podobné extrapolace místo. Avšak tyhle i jiné napadají čtenáře naprosto zákonitě, neodbytně a všechny s sebou nesou i příchuť smutku. Kniha detailně líčí malířovu vytrvalost, která soustavně narážela nejen na nepochopení okolí, ale i na vlastní nešťastně utvářené psychické dispozice. Od dětských let, přes pohnutou epizodu studií v bohosloveckém semináři a nevydařenou misijní činnost mezi horníky v Belgii – už zde je počátek života, který se pro van Gogha proměnil v tvrdý střet snů a skutečnosti. Nakonec ho po dvou šťastných měsících opustil i přítel Gauguin, s kterým si nejvíc rozuměl...... celý text
Přidat komentář
koho nebaví nudné biografie jako mě, tak Žízeň po životě mohu stoprocentně doporučit. V knize autor zmiňuje i další významné osobností této doby a díky tomu jsem začala číst Zolu a více se zajímat o impresionismus. Román vás pohltí.
Po přečtení téhle knihy jsem se, před téměř padesáti lety, rozhodla jít na SUPŠ. Mám k ní tedy velmi osobní vztah a nemohu objektivně hodnotit.
Výborná kniha o velmi zvláštním člověku. Van Gogh byl velmi, velmi jiný. Vím, že byl nemocný, ale ani tak jsem si k němu v průběhu četby nedokázala najít pozitivní vztah.
Jedna z knih kterou jsem po 30 letech znovu toužila přečíst n e z a p o m e n u t e l ný román - poděkování autorovi.
Zajímavé, dobře napsané, místy nutící k zamyšlení.
Druhý životopis, co jsem od Irvinga přečetl a je úplně jiný. Začátek knihy byl hodně vtahující (málem jsem přejel zastávku metra), ale postupně jsem se musel do čtení víc přemlouvat.
Chvílemi bylo těžké uvěřit, že popisovaný životní příběh Vincenta van Gogha, by měl být věrný realitě.
Fascinuje mě, jak Vincent zvládl žít z bratrovy podpory bez větších výčitek. Já bych pocit, že bych měl být za něco tak moc vděčný/dlužný, neunesl. A možná proto, ze mě nebude věhlasný malíř (byť posmrtně).
Ještě víc mě zaráží, jak těžce nesl Teo, Vincentovu smrt. Nedivil bych se, kdyby pro Tea byla bratrova smrt do určité míry úlevou.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se často vracím. Po prvním přečtení jsem dokonce podnikl cestu ve Vincentových stopách...musel jsem to cítit na vlastní kůži. Paříž, Arles...A také jsem to tam cítil...
Jedna z knih, na které nikdy nezapomenu. Lépe, než moje vlastní neobratné komentáře, dokáží mé dojmy a emoce z knihy vyjádřit slova jedné písně.
Táto biografia je mojou prvou prečítanou a som rada, že som na ňu narazila.
O živote Van Gogha som moc nevedela, bol to pre mňa proste maliar...kniha nielenže odhaľuje jeho utrpenie v živote a v láske, odhaľuje aj jeho dušu.
Keďže je to kniha o maliarovi, očakávala som že tam bude príliš opisov prírody a scenérie a farieb, napriek tomu že to v knihách proste nemusím...tu mi to naopak nevadilo.
Kapitoly sú rozdelené podľa miest, v ktorých pôsobil, takže sa čitateľ lepšie zorientuje aj v postavách, ktorých v knihe vystupuje veľké množstvo. Napriek tomu autor dokázal ich charaktery opísať akoby ich sám poznal a hlavne Vincenta Van Gogha.
K autorovi jsem se dostal přes jeho knihu Námořník na koni, která se věnovala mému oblíbenci Jacku Londonovi. O Vincentu Van Goghovi jsem věděl snad jen dvě věci - Slunečnice a Ucho. Knížka mi toho ukázala mnohem více. Vůbec jsem netušil, jak těžké to ve svém životě měl a co vše pro něj udělal jeho bratr. Nějak si nedovedu představit, jak by se něco podobného mohlo stát v současné době. Skvělá kniha (i když z počátku bylo náročné se začíst), od které jsem hodně často odbíhal na wikipedii a google, abych se podíval, zda to tak skutečně bylo a jak vypadal obraz, který právě hrdina v knize maluje.
Jako asi většinu čtenářů , k přečtení mě dostal film o tomto malíři a bylo to čtení opravdu úžasné. Byla jsem totálně Van Goghem uzemněna . Po knize Nahý jsem přišel na svět (Rodin) další úžasný román z umění výtvarného, které možná i díky tomu, že nemám výtvarný talent mi zůstalo hodně utajeno.
Krásně zpracovaný životopis. Ze všech drobností, které jsem o Van Goghovi věděla, se vytvořil barevný odraz jeho duše a zamilovala jsem do něj ještě víc. S napětím jsem čekala jak to vlastně bylo se slunečnicemi, uříznutým uchem a prvním prodaným obrazem. Silně popsané nasazení a bída mladého klerika Vincenta a až pryštící nezastavitelná touha tvořit = žít Vincenta malíře. Oceňuji s jakou jednoduchostí, přirozeností, láskyplností a klidem vypravěč provádí příběhem. Reprodukce Van Goghových děl umocňují náladu textu. Velice se mi líbilo i obsazení dalších významných umělců. Vřele doporučuji!
Musím se přiznat, že jsem vůbec nevěděla, že knížka byla poprvé vydána už v roce 1934. Myslela jsem, že je mnohem novější, což je teda ostuda, ale zároveň to svědčí o tom, že je příběh psaný docela moderním jazykem, takže z tohoto čistě jazykového hlediska je text velmi nadčasový.
A děj? O Vincentu Van Goghovi jsem věděla jen to, co jsem si zapamatovala ještě ze školy. Poznala bych jeho nejznámější díla a věděla jsem, že si uřízl ucho snad prý kvůli nešťastné lásce - takový podivín. Ano, kniha potvrdila, že Van Gogh podivín byl, ale zároveň ukázala, jak velké měl srdce. To, jak se dokázal zamilovat je jen jedna stránka jeho osobnosti. Mě nejvíce uchvátilo, jak obětoval vše, co měl, včetně svého zdraví, aby pomohl chudým a trpícím horníkům a jejich rodinám v Borinage. Proto bylo velkým paradoxem číst, jak byl naopak také schopen obětovat štěstí a majetek svých blízkých jen pro svou tvorbu.
U mě to vedlo k zamyšlení se nad smyslem umění vůbec. Díky knize jsem začala o tom smyslu tak trochu pochybovat, říkala jsem si jestli to vůbec stojí za ty útrapy, které zažije nejen umělec sám, během své tvorby, ale především jeho nejbližší. Ano, umění je výživou naší duše, ale když Goghova partnerka i její děti měly hlad, zatímco on utrácel veškeré peníze (které mu poslal bratr) za malířské náčiní či modely, uvědomila jsem si, jak sobečtí a zabednění někteří umělci umí být. Přesto byl Gogh nejen velkým malířem, který milionkrát předčil své kritiky z řad znalců umění a "kolegů" malířů - po těch teď už ani pes neštěkne, většinu z nich sotva vyhledáte na Googlu. Ve svých světlých chvilkách kdy nebyl sužován nešťastnou láskou či potřebou jen tvořit, byl opravdu krásným člověkem.
Ovšem úplně nejvíc mě dostaly další dvě vedlejší postavy, lidé s nádhernou duší, a těmi byli Vincentův bratr Theo a potom Margot, ti dva v něm vždycky viděli jen tu lepší stránku a vždy mu důvěřovali. V té vší smůle, která Vincenta za celý život potkala, si možná ani dostatečně neuvědomil,jaké měl štěstí, že měl kolem sebe tyto dva lidi...
Moc hezká kniha o mém oblíbeném malíři (mimochodem, jeho jméno číst "choch"). Rozervanost, citlivost až přecitlivělost a touha jít vždy až na dřeň je u hlavní postavy doslova cítit. Přitom se pořád něco děje, děj nestagnuje. Gogh se jednoduše vyhřeznul do svých obrazů.
Obdivovala jsem také vztahy popisované v knize, tu nezištnou pomoc člověka člověku (a to ani nemluvím o Theovi) - kdo by to dnes dokázal??
Kniha rozhodně stojí za přečtení, je krásná.
K přečtení knihy mě inspiroval film "Já, Vincent"...těžké životní osudy za života neuznaného malíře jsou popsány zajímavě a nenudí. No a teď mám chuť se znovu podívat na film :)
Štítky knihy
malířství umění životopisy, biografie Holandsko zfilmováno Francie životopisné, biografické romány Vincent van Gogh smutekAutorovy další knížky
2009 | Žízeň po životě |
1987 | Řecký poklad |
1963 | Námořník na koni |
2010 | Vášně mysli – román o životě Sigmunda Freuda |
2012 | Původ |
Masterpiece!