Zjevení Cthulhu
Howard Phillips Lovecraft
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548957/bmid_zjeveni-cthulhu.jpg
4
375
375
Výběr z díla jednoho z nejvýznamnějších hororových spisovatelů 20. století. Šestice povídek, mezi nimiž jsou i slavné a klasické texty „Volání Cthulhu“, „Hrůza v Dunwichi“ a „V horách šílenství“, čtenáře odvádí na děsuplnou výpravu do pustin Antarktidy a Austrálie, do odlehlých končin oceánu, lesů a luk Nové Anglie a ulic legendárního Arkhamu, za tajemstvími Necronomiconu a na dohled velkého Cthulhu. Lovecraftův horor je zádumčivý, hutný a silně sugestivní, dodnes je mocnou inspirací řadě umělců a následovatelů a patří do zlatého fondu fantastické literatury. Tento svazek je reinkarnací sbírky V horách šílenství, která byla oceněna českou Akademií science fiction, fantasy a hororu jako nejlepší kniha hororového žánru roku 2002.... celý text
Přidat komentář
Volání Cthulhu mi teda rozhodně unikalo dlouho (a to jsem u deskovky arkham horror strávila xy hodin) a upřímně po přečtení pro mě nebylo tak velkolepé jako třeba velmi tajuplná Slavnost, která se asi dostala u mě na trojku. Dagon byl řekněmě zvláštní a Stín z hlubin času celkem strašidelný, ale místy až moc rozvláčný... Hrůza z Dunwich mi nahrala hrůzu už podruhé a u mě už zůstane lovecraftovou jedničkou navždy.
Mírně slabší než pozdější sbírka Barva z kosmu. První dvě povídky - Dagon a Slavnost mě zaujaly jen pointou, Volání Cthulhu mi přišlo pohříchu nevýrazné. Až Hrůza v Dunwichi byla správně mrazivá a strašidelná. V horách šílenství je nepřiznaným vrcholem sbírky. Čekal jsem příběhovou předlohu Carpenterova filmu, ale dostal jsem svižné, přesto však epické dobrodružství rozvíjející už tak bohatou mytologii. Poslední povídka - Stín z hlubin času působila po té emocionální náloži téměř odpočinkově, a ani ona nezapře své kvality.
Tak tohle byla fakt kolosální nuda, kterou jsem si doslova přetrpěl a ještě že to bylo v audio podobě, páč jsem u toho mohl dělat něco smysluplnýho...třeba si udělat pořádek v šatníku a přetřídit rýži.
Díky celkem vysokému hodnocení tady na databazeknih.cz, jsem se rozhodla knihu si přečíst. Ze začátku jsem z knihy měla dobrý pocit, ale už tehdy jsem věděla, že můj typ literatury to nebude, ale přesto jsem pokračovala dál. Když se spisovatel dostal ke složitým popisům všeho kolem, začala jsem se ztrácet a celý děj splynul dohromady. Zbytečně dlouhé věty, dokola ty samé přirovnání a slova. Ale alespoň už vím, že tohle není pro mě.
Svět Arkhamu a Prastarých znám z deskovek, byla jen otázka času, kdy se pustím i do čtení díla H.P. Lovercrafta. Povídky obsažené v této knize mi sedly, nejvíc se mi ale líbila Hrůza v Dunwichi. V horách šílenství a ve Stínu z hlubin času mi některé pasáže přišly až moc natahované, nicméně naprosto detailní popis "staveb" mě uchvátil..
Trochu mi to připomnělo Setkání s Rámou. Líbí se mi celé to podhoubí kolem Cthulhu, bohužel mám s knihami Lovecrafta jeden zásadní problém. Nejsou děsivé. Celou dobu popisuje jak to bylo strašné, co viděl a že by na ty hrůzy nejraději zapomněl a bla bla bla pořád dokola, jenže tím napětí nevystupňuje.
Při čtení téhle povídky jsem měla trochu jiný problém než většina ostatních. Nevadila mi rozvleklost, nevadila mi popisnost vědeckého deníku. Co jsem ale nemohla překousnout byla nereálnost popisu prostředí v Antarktidě. V době svého vzniku mohla lákat svým tajemným příbehem, protože tehdy byla Antarktida prakticky neprobádaná. Dnes už máme celkem jasnou představu, jak to tam vypadá a jak extrémní nároky to místo na lidi klade. To není svět, na který vás "připraví tuhé zimy v Nové Anglii". Rozhodně to není místo, kde se dá takhle bezproblémově pobíhat. A i když víme, že nejvyšší hora Antarktidy nemá "víc než deset kilometrů", ale necelých pět, tak je naprosto mimo předpokládat, že by ve Vinson Massif dva chlápci vybavení na počátku dvacátého století prohledávali tajemná města a pak "utíkali" před nějakou potvorou.
Další z průměrných sbírek Lovecrafta - jak bývá standardem, nejlepší povídky jsou ty, které se neobírají sněním, vizemi kosmických hrůz a šílených, obludných stvoření, nejlepší hodnotím tu titulní - 55 %
„Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh wgah'nagl fhtagn“ ... Ne, skutečně nejde o výplod mé choré mysli, ale o výplod jiné choré mysli! :-) H. P. Lovecraft měl velmi bujnou fantazii. Překlad fráze znamená něco jako „Ve svém domě v R'lyehu mrtvý Cthulhu čeká a sní“. Lidé, co jeho tvorbu neznají, určitě nebudou mít tucha o čem je řeč. A zrovna pro seznámení s mistrovou tvorbou je "Zjevení Cthulhu" jako dělané, protože i další vydání od nakladatelství Carcosa (tj. "Barva z kosmu"), obsahuje reprezentativní selekci jeho díla. Nutno zmínit, stejně jako u "Barvy z kosmu", je toto vydání obsahově totožné s již rozebraným vydáním od Laseru - "V horách šílenství (2010)". Možná bych si troufl tvrdit, že "Barva z kosmu" je o něco vhodnějším startem, ale přesto se první dobrá nemusí podařit. Stejně jsem to měl i já. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si na typicky šroubovitý sloh HPL zvykl, ale téma povídek mě vždycky neskutečně přitahovalo. Takže pocity, že se nemůžete začíst, nejsou překvapivé. Na díle HPL se mi ale díky tomu libí jeho znovučtivost. Tím, že je sloh o něco komplikovanější, tak při opakované četbě působí stále svěže a vždy moji pozornost upoutá něčím jiným. Tím se třeba pro mě jedná o případ povídky "Stín z hlubin času"; u které jsem musel s hodnocením na plný knedlík. Co se Lovecraftovi muselo při psaní honit hlavou je až přitažlivě znepokojivé, natož na tu dobu. Jedná se o naprosto fascinující příklad a tím bych samozřejmě nekončil. Ta fascinace se dostavuje pokaždé, když se do Lovecraftova světa kdykoliv znovu ponořím. Musel jsem holt k jeho dílu dozrát, ale naprosto chápu, že mistrova imaginace a pojetí slohu bude jiným naprosto cizí. Ale tak už to zkrátka s přijetím umělcova díla bývá. Iä! Iä! Cthulhu fhtagn! Ještě dodatečná poznámka. V komentáři k "Barvě z kosmu" jsem zmiňoval, že nejhorší start je první spis "Hrobka" (2010) vydaný nakladatelstvím Plus. Samozřejmě, že to platí stále, protože Spisy jdou chronologicky, jak je HPL psal a svůj styl teprve formoval. Takže na to pozor!
Konečně jsem si přečetl něco od tohoto hororového blázna H.P. Lovecrafta, jehož odkaz tak zkultovněl. Tento výběr od nakladatelství Carcosa pro mě vypadal ideálně, protože jsem slyšel, že mnohé jeho povídky/novely se dost táhnou. No, táhne se i tahle sbírka.
Převážná část knihy je obsažená z delších novel, ve kterých je děj jenom načrtnutý, ale jinak si v podstatě čteme přednášku na téma život Prastarých. A to dost odbornou a dlouhou. Lovecraft hodně probírá architekturu, biologii, historii i něco málo ze společenského života obřích supermonster, oproti kterým jsme my zanedbatelnými, pomíjivými mravenci. Autor to neustále rámuje vyprávěním nějakého vědce, který je z těch zjištění zděšený a na pokraji šílenství, ale pro mě to mělo spíš opačný efekt - Často je strašidelnější spíš strach z neznáma. Ne že by to nebylo zajímavé, texty jsou často originální. Například tu máme příběh o chlapíkovi, který si vyměnil tělo napříč časem s jakýmsi prastarým monstrem toužícím studovat naše mrzké, krátké lidské období. I zde je ale nakonec novela spíše několikahodinovou komentovanou prohlídkou muzea, kde vám jsou všechny exponáty pouze popisovány.
První, podstatně kratší povídky, jsou klasičtějšími hororovými povídkami. Opět jsou originální, opět se v nich šťourá a analyzuje a jsou docela natažené (kromě úvodní, několikastránkové), ale u nich mi to nevadilo, dokonce jsem si je vlastně i dost užíval. Lovecraft psát umí a jeho styl má něco do sebe. Máme tu například městečko, kam se narodilo podivné, rychle rostoucí dítě, co spolu se svými slizkými rodiči praktikuje temnou magii.
Zajímavý a originální horor, ale zcela úmorně vědecký a pseudovzdělávací.
Pět fiktivních Cthulhu encyklopedií z deseti.
2,5/5
Tak bohužel za mě velké zklamání. Ale nejsem zklamaná ani tak obsahem knihy, jako tím, že mi prostě nesedl autorův velice specifický styl psaní, těžký na čtení. Píše hodně popisně, rozhodně u jeho knih neplatí, že ke knize sednete a nemůžete se samou nedočkavostí odtrhnout. Původně jsem si říkala, jestli ji vůbec dám do dočtených knih, když jsem vlastně při čtení mnohdy nevnímala (tím, jak mi nesedl autorův styl psaní, musela jsem u čtení přemýšlet nad všemi možnými jinými věcmi, pozornost se tříštila a já nevěděla, o co vlastně v některých povídkách jde). To, co jsem ale přečíst zvládla mě celkem bavilo (námětem, typickou lovecraftovskou plíživou a temnou atmosférou). Určitě někdy vyzkouším přečíst něco dalšího od Lovecrafta, protože jeho fantazie a svět, který vytvořil mě prostě fascinuje a o to víc mě mrzí, že se mi kniha nelíbila. :-( Možná jsem do něj zatím zkrátka jen "čtenářsky nedorostla" :-D
Poslouchala jsem jako audioknihu, což mělo některé výhody, kupříkladu tu, že jsem si to doposlechla až do konce. Výprava do Antarktidy byla zajímavá i napínavá, celý ten nápad, cože tam na vědce čeká a že jim z toho hrábne, mi vyhovoval. Pořád jsem ovšem nedokázala, a to ani s použitím veškeré imaginace, které jsem schopná, nějak chytit tu hrůzu. Ono to nemuselo být nic moc takové blízké setkání třetího druhu, ale té verbálně popisované hrůzy a furt nějakého šílenství bylo tak moc, že se mi to nepodařilo nějak pobrat a uvěřit, že by z toho mělo hrábnout vědcům, kteří šli vrtat do hlíny pod ledovcem a tak nějak museli počítat s tím, že vyvrtat mohou ledacos. Od toho jsou to vědci.
První díl asi těch nejlepších textů v čele s Voláním Cthulhu, monstrózní novelou V horách šílenství a znepokojivým Stínem z hlubin času. Tento poměrně tenký svazek nesmí chybět v žádné knihovně milovníka horroru!
Je to moje prvotina od tohoto proslulého autora, a tak jsem od knihy měla velká očekávání a moc se na ni těšila. Nakonec musím říct, že to pro mě bylo trochu zklamání, ale nevím, zda byla dobrá volba číst tuto knihu jako první.
Osobně jsem fanda dlouhých příběhů a sérií, takže povídky pro mě nejsou úplně to pravé očechové, i přesto se mi ale první 3 povídky moc líbily. Hlavně to, jak Lovecraft perfektně dokázal navodit ponurou atmosféru a co si budeme povídat, popsat děsivost místa na 3 strany, to je opravdu umění :D Co určitě musím vyzdvihnout, je spousta detailů, které autor do povídek zakomponoval, takže ačkoliv moc dobře víte, že vše je smyšlené, tak to na mě působilo velmi opravdovým dojmem. Autentické zápisky hrdiny, spousta jmen z odborné sféry, letopočty, dopisy, útržky textů z knih,...
Co už se mi ale tolik nelíbilo, byly poslední 2 povídky, bohužel samozřejmě zrovna ty nejdelší. Obě měly velmi zajímavý námět, ale přiznám se, že bych je zkrátila tak na polovinu určitě. Byly na mě příliš rozvláčněné a chvílemi jsem si připadala, jako bych jen opravdu četla něčí spisy, bohužel občas trochu nudné. Měla jsem problém udržet myšlenky u čtení a tak jsem si povídky musela dávkovat a prokládala čtení jinými knihami.
Celkově jsem v povídkách trochu postrádala více přímé řeči (i když je mi jasné, že tohle je prostě styl, kterým autor zjevně nepíše) a také trochu více přímo vystupujících příšer požírajících své nebohé oběti (aneb trochu více akce).
I přesto jsem ale ráda, že jsem po knize sáhla a v budoucnu ještě nějakého Lovecrafta určitě zkusím. Už jen kvůli toho, že miluju deskovky, které jsou na motivy jeho světa vytvořeny, a líbí se mi, když nejrůznější artefakty a příšery z těchto her ožívají. :)
Za tuhle sbírku jsem moc ráda. Proč? Původně jsem měla v plánu přečíst knihu V horách šílenství, ale Zjevení Cthulhu se mi do rukou dostalo dřív. (No, a tak jsem to zjistila, no...) A jelikož obě knihy obsahují stejné povídky...už se na tu druhou tedy nemusím chystat. V knize to naštěstí napsané je. Tak snad i třeba na zadní straně. Což já nevím, četla jsem ebook.
(Během rozhodování co přečíst a začátku čtení byly knihy zvlášť, takže dík tomu, kdo sloučil. Bohužel se ve vlákně neozval, tak má smůlu. Čokoládu nedostane!)
Přesně nevím, co sem psát, tak asi to hlavní. Výběr povídek mi k sobě seděl. A četlo se mi fakt dobře. A myslím, že ten, kdo neví, jak s autorem začít, tahle kniha by mu mohla pomoct.
Hodnocení jednotlivých povídek u povídek a tam i skromný komentář. Kdyby to někoho nakonec přeci jen zajímalo ;)
Kniha sa mi celkovo páčila. Prvé štyri poviedky - tie kratšie boli fajn. Moje naj naj sú určite Dagon a Slavnosť. Skvelé, aj som mala tie naše zimomriavky, trošičku :) . Moja prvá akúsenosť s Lovecraftom a smekám, ako vie používať slová a opisovať pocity a strach, celú atmosféru.
Avšak som mala občas problém pri dlhších poviedkach. Pre mňa bola najslabšia poviedka - V horách šilenství. Tá ma nevtiahla a neudržala moju pozornosť a niektoré popisy už mi prišli, že sa opakujú a to ma už nezaujalo.
Musím však povedať, že tento autor je majster v tom, ako na mňa vrhnút úzkosť a ťažké pocity. Pritom ma nedesí obsah ako taký, ale tie popisky, neistota, ktorú na čitateľa autor dokáže preniesť, tak to je silné. Ja som knihu čítala dlho a posledný deň som prečítala posledné dve poviedky, no to bolo už dosť. Musela som si dávať medzi čítaním pauzu a čítať niečo veselšie alebo niečo na trošku inú nôtu.
Celkovo však fajn skúsenosť a časom asi skúsim od neho niečo ďalšie a moje hodnotenie bude asi také, pre každú poviedku zvlášť :).
.
Dagon - 5 z 5*
Slavnost - 5 z 5*
Volání Cthulhu - 3 z 5*
Hrůza v Dunwichi - 4 z 5*
V horách šílenství - 2 z 5*
Stín z hlubin času - 3 z 5*
Musím uznat, že první 4 povídky z této sbírky se mi velice líbili a četli se jedna báseň, ale to co následovalo potom, (V horách šílenství a stín z hlubin času) mi přišlo jako zbytečně natažené (stále se opakovaly informace a veškeré myšlenky od vypravěčů) nesmysly, které ani pořádně nedokázali popsat prostředí ve kterém se děj odehrává.
Lovecrafta prostě zbožňuju. Jeho styl psaní a hlavně témata jsou mi opravdu blízká. Je to opravdový velikán jednoho žánru, který si svérázným způsobem vysvětluje taje země, mýty, folklór i zvyklosti kultur i dává naší existence do širšího kontextu. Hlavní znak jeho hororů jsou časté náznaky a nepřímosti, jím reprezentovaný žánr je vlastně založený na strachu z neznáma. Jedině bych vytkl, že se občas ztrácím v někdy až moc rozepsaném dějí. Jinak, myslím, že publikace je vhodná pro pochopení fenoménu Lovecraft a pro ty, kteří by s ním rádi začali a nechtějí si raději rovnou kupovat komplet. P. S. : TOP je pro mě Hrůza v Dunwichi.
Ja som ako pubertiacka nieco od Lovecrafta citala. Nepamatam sa, co to presne bolo, pamatam sa len, ze som bola z toho nadsena a ocarena. Preto, ked som nasla tuto knihu v kniznici, bola som velmi rada a zobrala som si ju domov. Tu vsak prislo sklamanie. Je to naozaj velmi zdlhave a plne opisov (hlavne poviedka na Antarktide), neustale sa tam opakuju informacie a myslienky od rozpravacov. V ziadnom pripade som neocakavala moderny jazyk ci styl, predsa len, bola som si vedoma toho, kedy to bolo napisane, ale toto bolo tak nudne, ze to zabilo akekolvek nadsenie, strach ci vzrusenie, ktore som mohla citit. Mala som pocit, ze citam literaturu faktu a nie scifi horor.
Část díla
Dagon
1917
Hrůza v Dunwichi
1929
Slavnost
1925
Stín z hlubin času / Stín času
1936
V horách šílenství
1936
Autorovy další knížky
| 2011 | Volání Cthulhu 1 |
| 2010 | Hrobka |
| 2014 | H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů |
| 2011 | Měsíční močál |
| 1990 | Volání Cthulhu |
Pokud bych měl hodnotit vliv, který měl Lovecraft na filmový a literární svět (specificky hororového žánru) pak bych musel udělit bezpochyby 5 z 5) ovšem pokud hodnotím toto dílo tak jsem se rozhodl pro 3 z 5. Tíhl bych sice k vyššímu hodnocení pokud bych hodnotil jednotlivé povídky separátně, ale ve svém celku se bohužel jisté motivy začínají opakovat, a nemyslím, že je to úplně ku prospěchu. Například formát vyprávění, který autor užívá - a to formou dopisu na rozloučenou, dopisu v poslední vůli, novinového článku se bohužel jeví repetitivní, jeho několikeré použití by mi nevadilo, ale zde mi přijde rozhodně nadužívané.
Také bych vytkl místy až přehnaně deskriptivní styl. V některých pasážích to skoro až kazilo atmosféru budovanou nepoznatelným strachem - dochází tak ke kolizi snahy vytvořit strach - obavu z neznámého a na druhé straně to ono neznámé, co nejvíce popsat. Rozhodně neřešitelný problém.
Pokud jde ovšem o budování světa, samotnou myšlenku, tam není co vytknout. Synopse příběhů je vždy skvělá, jen jejich provedení něco schází. Jinak rozhodně kvalitní četba a pro fanoušky hororové četby rozhodně doporučuji.
Pro neznalé mohu doporučit tvorbu, kterou v Lovecraftově světě vytvořil Robert Howard - dopisovatel Lovecrafta - Krok ze tmy.