Zlá milá
Pavel Šrut
Svazek obsahuje autorovu básnickou skladbu, jejíž ústřední motivy vznikly již na počátku sedmdesátých let, oficiálního vydání se ovšem dočkala až roku 1997. V této komorně laděné poémě jde o příběh vášnivého, leč dočasného milostného poblouznění, k němuž se přičleňují témata manželské krize i manželského trojúhelníku. V očích hlavního hrdiny se postupně "má milá" mění ve "zlou milou", když po dohasnutí vášnivého vzplanutí nastupuje deziluze, hněv a pokoření. Sbírka je záměrně komponovaná drsným a úsečným stylem, který zdůrazňuje vnitřní dramatičnost celého textu.... celý text
Přidat komentář
Nepatřím k nějakým velkým milovníkům básní, ale čtenářská výzva mě přivedla i na toto pole literatury a musím říct, že svazek básní se četl velmi dobře ačkoliv mi je lyrika dosti cizí.
Nejsem lyrik, basnicke strevo mi vypadlo s prvnim zubem. Mozna proto me poezie obchazi, jen obcas se mi nejaka prichyti na chleba spadeny na zem tou nespravnou stranou. Nicmene: Zla mila musi byt v me knihovne. Dovolim si odmenu pysnit se vlastnim vytiskem, protoze ve mne nektere basne stale uzravaji. Ale verse zde nesmradnou jako teplem hlazene syrecky. Zla mila je neuveritelne jazykove podmaniva, nechybi ji vytribenost, kouzelna komplikovanost a zabavne asociacni komparismy. Jedna se o vyjimecne vytribene radky, ktere stale opakovane a rada procitam, az mi z toho kolecka v hlave drnci.
Slysite?
Zla
mila...
Zla
mila...
Napřed mi to nějak nesedlo. Tak jsem čtení vzdala. Po týdnu jsem jen tak malinko nahlédla a všechny práce a povinnosti zůstaly stát. Přečteno. Jsem okouzlená. V Šrutových básních obdivuji jeho hru se slovy, jeho umění přiblížit čtenáři svojí duši. Tady to nebylo jinak.
Čím déle v knize listuji, tím víc jsem přesvědčená, že jsem dala moc nízké hodnocení. Přidávám**.
Nejsem na poezii. A nikdy sem nebyla. Ani nepoznám dobrou, od té špatné.
Ale Zlá milá mě bavila - a tak nějak jsem ji cítila.
maminka nechala to tak
a: co spolu děláte kromě...?
pořád se smějeme vyhrklo ze mne
tak to je zlý zesmutněla
a dál se neptala
šla pustit psa
a já ve venkovské kuchyni
najednou jsem věděl
že najednou nelžu:
pořád jsme se smáli tak proč
lžu když o zlé milé píšu?
Nezažila jsem to - to hlodání červa v rajském jablku. Ale jako by se stalo. Pavel Šrut mi své obojaké prožívání lásky dokázal zprostředkovat přímo hmatatelně, se zvláštní přísností. A strašně se mi líbí jeho znepokojivé hry se slovy... mámilá, předsevzetí a zasevzetí... bodne to, přesně.
Působivý vhled do příběhu jednoho mimomanželského vzplanutí ještě "nevystřízlivělým" pohledem muže-básníka, natolik sugestivně, že těch emocí je možno až se dotknout.
Doposud jsem znala tvorbu Pavla Šruta jen v podobě písňových textů a tato sbírka byla pro mne...nádherně překvapivá.
Jak dlouho jsem čekala, než se mi Zlá milá dostane do ruky. A na některé věci se počkat opravdu vyplatí. Jedno z nejlepších básnických děl, co jsem kdy četla. Nechť je českým básníkům požehnáno!
Štítky knihy
láska česká literatura básně básně v próze
Autorovy další knížky
2008 | Lichožrouti |
1998 | Ezopovy bajky |
2010 | Lichožrouti se vracejí |
2001 | Pavouček Pája |
2005 | Příšerky a příšeři |
Přelouskáno díky čtenářské výzvě, jak jinak - a veliká spokojenost. Ve verších skácelovského naladění jako by se nasvěcovala stále stejná místa a stále stejní lidé v různém čase a z různých perspektiv. Udivení střídá nostalgie, zlámilá mámilá, lyrika vypráví osobní příběh básníka v pěti zpěvech složených z útržků/ cárů života, pinglovská slova ta Jeronýmova. Díky.
"Slyšíš / nade mnou / nelámej hůl / nade mnou / nedělej kříž / nade mnou / nespínej ruce / když spínáš nohy / nade mnou."