Zlá milá

11.10.2024

Přelouskáno díky čtenářské výzvě, jak jinak - a veliká spokojenost. Ve verších skácelovského naladění jako by se nasvěcovala stále stejná místa a stále stejní lidé v různém čase a z různých perspektiv. Udivení střídá nostalgie, zlámilá mámilá, lyrika vypráví osobní příběh básníka v pěti zpěvech složených z útržků/ cárů života, pinglovská slova ta Jeronýmova. Díky.

"Slyšíš / nade mnou / nelámej hůl / nade mnou / nedělej kříž / nade mnou / nespínej ruce / když spínáš nohy / nade mnou."

06.06.2024

Nepatřím k nějakým velkým milovníkům básní, ale čtenářská výzva mě přivedla i na toto pole literatury a musím říct, že svazek básní se četl velmi dobře ačkoliv mi je lyrika dosti cizí.

06.01.2024

Nejsem lyrik, basnicke strevo mi vypadlo s prvnim zubem. Mozna proto me poezie obchazi, jen obcas se mi nejaka prichyti na chleba spadeny na zem tou nespravnou stranou. Nicmene: Zla mila musi byt v me knihovne. Dovolim si odmenu pysnit se vlastnim vytiskem, protoze ve mne nektere basne stale uzravaji. Ale verse zde nesmradnou jako teplem hlazene syrecky. Zla mila je neuveritelne jazykove podmaniva, nechybi ji vytribenost, kouzelna komplikovanost a zabavne asociacni komparismy. Jedna se o vyjimecne vytribene radky, ktere stale opakovane a rada procitam, az mi z toho kolecka v hlave drnci.
Slysite?
Zla
mila...
Zla
mila...

10.05.2021

Napřed mi to nějak nesedlo. Tak jsem čtení vzdala. Po týdnu jsem jen tak malinko nahlédla a všechny práce a povinnosti zůstaly stát. Přečteno. Jsem okouzlená. V Šrutových básních obdivuji jeho hru se slovy, jeho umění přiblížit čtenáři svojí duši. Tady to nebylo jinak.

Čím déle v knize listuji, tím víc jsem přesvědčená, že jsem dala moc nízké hodnocení. Přidávám**.

28.03.2020

Nejsem na poezii. A nikdy sem nebyla. Ani nepoznám dobrou, od té špatné.
Ale Zlá milá mě bavila - a tak nějak jsem ji cítila.

16.08.2019

maminka nechala to tak
a: co spolu děláte kromě...?

pořád se smějeme vyhrklo ze mne
tak to je zlý zesmutněla
a dál se neptala

šla pustit psa

a já ve venkovské kuchyni
najednou jsem věděl
že najednou nelžu:
pořád jsme se smáli tak proč
lžu když o zlé milé píšu?


Nezažila jsem to - to hlodání červa v rajském jablku. Ale jako by se stalo. Pavel Šrut mi své obojaké prožívání lásky dokázal zprostředkovat přímo hmatatelně, se zvláštní přísností. A strašně se mi líbí jeho znepokojivé hry se slovy... mámilá, předsevzetí a zasevzetí... bodne to, přesně.

Působivý vhled do příběhu jednoho mimomanželského vzplanutí ještě "nevystřízlivělým" pohledem muže-básníka, natolik sugestivně, že těch emocí je možno až se dotknout.
Doposud jsem znala tvorbu Pavla Šruta jen v podobě písňových textů a tato sbírka byla pro mne...nádherně překvapivá.