Zlatá klec
Lynette Noni
Ranhojička série
< 2. díl >
Opustila jednu klec, jen aby se ocitla v jiné. Druhý díl napínavé fantasy série. Kiva přežila. Přežila nejen vězení Zalindov, ale i smrtící zkoušky čtyř elementů. To jí však nestačí, chce se i pomstít. V hlavním městě záhy zjišťuje, že není jediná, kdo v posledních letech trpěl – bolest změnila také její sourozence. Brzy už Kiva nebude mít tajemství jen před svými nepřáteli, ale i před svou rodinou. S rostoucím ohrožením ze všech stran si uvědomuje, že její loajalita je nyní důležitější než kdy dřív. Vůči komu ale vlastně má být loajální?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (CZ)Originální název:
The Gilded Cage, 2021
více info...
Přidat komentář


Skvělé pokračování příběhu. Bavilo mě to celé, sice byly momenty, kdy mě Kiva naštvala, respektive její oddanost rodině, ale na druhou stranu s psychologického hlediska ji chápu. Svým způsobem se v těch vztazích pěkně plácala.
Knížka mě bavila celá, bez nějakých zbytečných dějových linek nebo příběhů. To že se někdo projeví jako zmetek je ze života, byť mě zvrat v ději překvapil. A konec naštval. Naštěstí se můžu hned pustit do dalšího dílu.


Druhý díl je ten typ knihy, u kterého celou dobu víte, že byste měli mnohem jednodušší řešení na všechny údajné trable a prostě jen sledujete jak je hlavní hrdinka hloupá.
Stejně jako u předchozího dílu, i tady jsem přeskakovala celé odstavce aniž by mi něco důležitého uteklo a na závěr se opět ukázala krátká akce, která mě ovšem neskutečně naštvala, hlavně asi proto, že se odehrála takřka bez boje a skončila se skoro nulovou nadějí. To je asi jediný důvod proč jdu rovnou pro třetí díl a vážně vážně doufám, že bude konečně méně plytký a více zajímavý i v průběhu a nejen na konci.


V tomto díle mě Kiva překvapila svou naivitou. V prvním díle, kdy byla v Zalindově se mi zdála mnohem prozíravější.
Romantická linka za mě moc nefunguje a je plytká. Mnohem větší souzenění a chemii citím mezi Caldonem a Kivou.
Jaren je pro mě moc sluníčkový a bez vtipu.
Konec byl zase jedno velké WOW.


Kiva přežila nejen obávané vězení Zalindov, ale i zkoušku čtyř elementů. To všechno díky Jarenovi, v jehož paláci a u jeho rodiny společně s Tippem žije. Nejde ale zatím o šťastný konec, protože Kiva v sobě stále nosí pomstu. Poté, co se po dlouhých letech setkává se svými sourozenci, zjistí, že není jediná. A po čase přichází na to, že si jednoho dne bude muset vybrat. Zvolí svou skutečnou rodinu nebo tu novou, která je úplně jiná, než si celá léta myslela? Protože ono všechno není tak jednoznačné.
Zatímco první díl se odehrával v temném vězení, tento přinesl Kivě prostředím mnoho slunečních paprsků (včetně stejného oslovení). Přinesl jí ale také pořádné dilema, na čí stranu se přidat. Jejího rozhodnutí jsem se od začátku upřímně bála, ale naštěstí se autorka nerozhodla pro předvídatelnost. Navíc postupně odkrývala jednotlivé indicie v ději a o to byl celý příběh lepší.
Romantická linka byla v předchozím díle spíš jen naťuknuta a tady už se krásně rozvinula. Sice to bylo stále pomalé a alespoň na malý výbuch lásky jsem si musela počkat až skoro do konce, ale ničemu to nevadilo. Chemie totiž pracovala pokaždé, kdy se Kiva a Jaren setkali a stačilo, aby Jaren promluvil a motýlky v břise neměla jen Kiva.
Taky jsem se obávala zápletky s Caldonem, ale autorka mě opět převezla. Nejen tím, jak to ohledně Kivy měl, ale hlavně tím, na koho má vlastně zálusk. Protože to vypadá, že se ve třetím díle ještě strhne milostný trojúhelník. No já tu dvojici každopádně vybranou mám.
Hlavní záporná postava tu byla jasná. Nevěřila jsem jí od samotného začátku, a ani ve chvílích, kdy se snažila ukázat i světlou stránku. Za to ta druhá postava, která se projevila až na konci, jo, tak to bylo nemilé překvapení. Naštěstí Caldon zasáhl dřív, než by se to zkomplikovalo ještě víc.
Proto je tu naděje, že co se stalo na konci, se vysvětlí brzy a ten domněle zrazený půjde zachránit domnělého zrádce.

Po precteni prvni knihy, ktera byla jak Bckovy film, jsem si rikala, ze takhle kniha ma lepsi hodnoceni, tak to bude lepsi.
Tak po 150 strankach musim konstatovat, ze nema. Ranhojicka, co se zavazala konat dobro stale chce sesadit z trunu lidi, kteri se k ni chovaji hezky a prolevat krev za tuto vec. Proc vubec chce na trun? Jen z trucu, zadne jine vysvetleni tam neni. A proc se k ni cela kralovska rodina chova, jak kdyz patri do rodiny?
Nic, DNF. Knizky jdu prodat a jdu se pustit do neceho, kde autor umi psat neb stale dialogy jsou nejvetsi zumpa, stale lidi delaji veci bez jakkekoliv motivace nebo vysvetleni, stale je pribeh naprosto mdly.


Po přečtení prvního dílu jsem od pokračování knižní série neměla moc velká očekávání. Po překonání té "pachuti na jazyku" ze zakončení Královny rebelů, jsem ráda, že jsem pokračovala ve čtení. I druhý díl byl v některých částech předvídatelný, ale mnohem napínavější a čtivější. Konec mě dostal, tak se vrhnu rovnou na poslední díl.


Skvělé pokračování série. Mnoho věcí bylo předvídatelných. Přesto ten příběh byl skvělý. Jdu pro další díl a pevně věřím ve světlo na konci příběhu.


Jako ano, musím napsat, že mne to baví, a to nejsem ani fanda fantasy a ani věkem tomu neodpovídám (čtu díky dceři). Baví mne jednotlivé postavy s jejich chybami, baví mne přesah do běžného života (závislosti, sebepoškozování, chybování, odpouštěním disciplína, rituály), který není prvoplánový a okatý, postupné odkrývání příběhu každé postavy. A ta magie, to je kouzlo navíc, které mne těší. Některé okamžiky i ve mne vyvolávají silné emoce. Skoro bych to přirovnala Hraničářovu učni s tím, že je zde silnější romantický prvek. Doporučuji.


Po prvním dílu,který mě sice nadchnul,ale díky jeho konci jsem měla pocit , že kniha bude předvídatelná.Ze začátku snad,ale poté mě opět chytla a já si čtení užila.Je tu spoustu zvratů, tajemství,hned jdu na další díl.


První díl pro mě byl takový rozpačitý a příliš mě nenadchl zpracováním příběhu. Druhý díl byl příběhově lepší, avšak zde jsem velmi trpěla neustálým rozhodováním a váhavostí Kivy.
Vím, že to k tomu patří, že je vlastně na tom postaven celý tento druhý díl. Jenže.. mě to tam prostě vadilo. Bylo to každou chvíli a opět to v mých očích kazilo nespočet jinak zajímavých scén. Navíc někdy to bylo úplně zbytečné a za většinu si Kiva mohla sama a nedělala nic proto, aby tomu předešla.
Ale abych knize jen nekřivdila, sled událostí ke konci knihy byl opravdu zajímavý a jsem zvědavá, jak to dopadne.
Když to shrnu, je za mě tento díl srovnatelný s prvním. Jsou tu jiné události ale právě ta neustálá váhavost Kivy mě už opravdu přiváděla k šílenství. Což mi celý díl značně pokazilo.


55% - Těšila jsem se, až se Kiva dostane za zdi zalindovského vězení, ve kterém strávila deset let života, a dozvím se, jak to vlastně v tomto univerzu funguje, kdo je kdo a o co komu jde. A něco jsem se sice dozvěděla, ale upřímně - nějak jsem se do toho příběhu nedokázala ponořit.
Kiva uteče s princem Jarenem, který byl v Zalindově inkognito a ve skutečnosti to byl on, kdo ji s pomocí svojí magie provedl všemi zkouškami utrpením. Ocitá se s ním, jeho sestrou, bratrancem a rodiči v paláci královské rodiny Valentisů, aniž by její okolí tušilo, že si hřejí na prsou příslušnici rebelů z konkurenčního rodu Corentinů. A objeví se její sourozenci Zuleeka a Torren, kteří chtějí využít jejích kontaktů s královskou rodinou k získání informací, s pomocí kterých by mohli převzít moc v Evalonu.
A tady jsem prostě měla problém - nedokázala jsem pobrat, že by královská rodina jen tak beze všeho s láskou přijala mezi sebe jakousi drbanku z nejhoršího vězení všech království. Naprosto mi unikaly Kiviny myšlenkové pochody, které ji na jedné straně vedly k lásce k Jarenovi a jeho rodině a na druhé straně k pocitu, že musí pracovat pro zájmy svých sourozenců a vykonat jakousi pomstu, která jí vlastně asi nedává až tak smysl. A nějak jsem nepochopila, co vlastně Kiva čekala, že se stane. Jako kdyby si snad myslela, že se její dilema nějak vyřeší samo.
V podstatě celý děj se odehrával v paláci, hlavním městě a jeho bezprostředním okolí, protože všichni aktéři příhodně bydleli do půl hodiny cesty koňmo od hlavní hrdinky. Neminuly nás pasáže, kdy hlavní hrdinka začne cvičit bojová umění nebo kdy ji hlavní hrdina spatří v krásných šatech a je z toho patřičně vyplesklý.
Na konci se to naštěstí rozjelo, když se projevily všechny zrady, kterých se dopustila Kiva i ostatní postavy, poměr sil se přeskupil a obrátilo se to zajímavým směrem, který mě přiměl sáhnout okamžitě po dalším dílu. Tak snad bude lepší než tento.


Knížka se čte sama, čekala jsem teda po závěru prvního dílu větší akci, ale což. Líbí se mi změna prostředí a těším se na třetí díl :-)


Když budu hodnotit oba díly, tak musím říct, že v druhém díle se až na konec nic moc nedělo. Vztah Jarena a Kivy mi přišel, že je na mrtvém bodě a celkově mě v tomto díle Kiva neskutečně štvala. Tak snad v dalším díle to bude jiné a série se bude radit mezi oblíbené....


Úžasná kniha s úžasným dějem. Kivu jsem si oblíbila, párkrát jsem se zasmála. Vztah mezi ní a Jarenem byl skvělý. Všechny postavy jsem si moc oblíbila.


Druhý díl nezklamal. Sice nechápu, proč je Kiva pořád tak rozpolcená, když má evidentně jasno....ale budiž. Samozřejmě, že všechno musí prasknout, aby jsme si museli přečíst i třetí díl...Kniha se čte sama, nemohla jsem se odtrhnout.


Oproti prvnímu dílu dost předvítalné pokračování děje. Moc mě nebavila Kivy naivita a Jarenova neposkvrněná dokonalost i přes jeho trápení v dětství. Caldon je ale osvěžující postava :)


Co si myslím o pokračování série, u které se mi moc líbil první díl? Očekávala jsem hodně a autorka moje očekávání z velké části naplnila.
Plusy
+ nové postavy, které zase byly naprosto skvěle napsané
+ prostředí zámku
+ intriky
+ (Spoiler) zase skvělý zvrat na konci, který mě nutí číst dál
Mínusy
- ze začátku tam není plynulý navázání a za mě to bylo matoucí
Snad někdy příště u další recenze.
Autorovy další knížky
2022 | ![]() |
2022 | ![]() |
2023 | ![]() |
2023 | ![]() |
2025 | ![]() |
Řekl bych to tak, že je to příjemné čtení, které je sice v mnohém dost předvídatelné, ale v něčem zase dokáže (hlavně v závěru) překvapit. Nad něčím se občas pousmějete, z nějakého důvodu jsou vlastně všechny postavy neskutečně ohleduplné a silně citově založené, a to především i u vládnoucí rodiny, kterou pozlátko v tomto nijak neovlivnilo... Občas je to otravné, jak všichni všechno hluboce řeší, ale stejně mě to bavilo. Vnitřní konflikt Kivy jsem chápal. Hezky se to dále rozvíjí a pro závěrečný díl je vše velmi dobře rozehráno.