Zlatý hrad
Daphne du Maurier , Arthur Thomas Quiller-Couch
Děj knihy se odehrává v 19. století v prostředí Cornwallu a jeho přírody. Rozvíjí se novodobá „tristanovská romance“ mezi Arnyotem a Linnet, plná nečekaných zvratů, bouřlivých citů i podlých úkladů, svou roli sehraje i zřícenina keltského hradiště Zlatý hrad, kde se snad podle pověstí Tristan a Izolda vyskytovali. Happy end ale nečekejte, milenci končí stejně, jako jejich předobraz – Tristan a Izolda.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1973 , Československý spisovatelOriginální název:
Castle Dor, 1961
více info...
Přidat komentář
Knihy s nadpřirozenem nejsou zrovna moje oblíbené, ale tohle prolnutí legendy o Tristanovi a Isoldě do 19. století se mi dost zamlouvalo. Zajímavé je i kouknout se na mapy a fotky z dějiště románu, je to úžasná krajina, překvapily mě dokonale kruhové půdorysy Zlatého hradu i Dinasova Týnu.
Příběh byl zajímavý, ale trochu hůř se mi četl. Asi jsem v poslední době zvyklá na modernější způsoby vyjadřování a tento styl z doby před 100 lety mi připadal dost těžký. Chvílemi jsem se v ději ztrácela.
Historie této knihy je zajímavá - ne-li zajímavější - jako kniha sama. Quiller-Couch ji napsal okolo roku 1920, nějak se mu nedařilo její dokončení a celkově se mu moc nepozdávala její kvalita. Po jeho smrti jeho dcera v r. 1959 rukopis předala své přítelkyni Daphne du Maurier s tím, zda by rukopis nedokončila. Ta souhlasila a je zřejmé, že se jí to víc než dokonale podařilo. Pochybuji, že běžný čtenář pozná, kde skončil Arthur a kde začala Daphne.
Konečný výsledek je kniha, která potěší a snad i dojme k slzám každou romantickou duši. Zejména čtenářky "Harleqinek" by ji neměly nechat nepovšimnutou. Je ovšem otázka, zda pan Q dokáže ovlivnit vkus dnešní generace tak, jak se mu to dařilo před 100 lety.
Daphne du Maurier si s dopsáním této knihy jen trhla ostudu. Arthur Thomas Quiller-Couch rozepsal po svém něco, co je absolutně nezajímavé a nezáživné - psal v podstatě sám pro sebe do šuplíku, nebo to tak aspoň vypadá a mělo to tak zůstat. Tento chlap, ač profesor anglické literatury, vůbec neumí psát. Vydavatelé tak parazitují na slavném jménu Daphne du Maurier, i když její podíl na knize je asi poměrně malý (naštěstí aspoň trochu, jak dokážu soudit, vylepšuje tu hrůzu). Kniha se tak prodává jako dílo Daphne, o Quiller-Couchovi je zmínka jen na přebalu a větě na zadní straně obálky "...a díky brilantnímu umění autorů zaujme od první do poslední stránky" prosím v žádném případě nevěřte. Tato kniha zaujme snad jen málokoho, a rozhodně těžko od první do poslední stránky. Je to nezáživné, nudné, nemá to vlastně pořádný příběh. Zvažoval jsem 2*, ale to bych přehnal. 16. 3. 2023.