• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Arthur Thomas Quiller-Couch

Zlatý hrad

„Daphne du Maurier si s dopsáním této knihy jen trhla ostudu. Arthur Thomas Quiller-Couch rozepsal po svém něco, co je absolutně nezajímavé a nezáživné - psal v podstatě sám pro sebe do šuplíku, nebo to tak aspoň vypadá a mělo to tak zůstat. Tento chlap, ač profesor anglické literatury, vůbec neumí psát. Vydavatelé tak parazitují na slavném jménu Daphne du Maurier, i když její podíl na knize je asi poměrně malý (naštěstí aspoň trochu, jak dokážu soudit, vylepšuje tu hrůzu). Kniha se tak prodává jako dílo Daphne, o Quiller-Couchovi je zmínka jen na přebalu a větě na zadní straně obálky "...a díky brilantnímu umění autorů zaujme od první do poslední stránky" prosím v žádném případě nevěřte. Tato kniha zaujme snad jen málokoho, a rozhodně těžko od první do poslední stránky. Je to nezáživné, nudné, nemá to vlastně pořádný příběh. Zvažoval jsem 2*, ale to bych přehnal. 16. 3. 2023.“... celý text
— mgeisselreiter

---

Zlatý hrad

„Knihy s nadpřirozenem nejsou zrovna moje oblíbené, ale tohle prolnutí legendy o Tristanovi a Isoldě do 19. století se mi dost zamlouvalo. Zajímavé je i kouknout se na mapy a fotky z dějiště románu, je to úžasná krajina, překvapily mě dokonale kruhové půdorysy Zlatého hradu i Dinasova Týnu.“... celý text
— MayB2

---

Zlatý hrad

„Příběh byl zajímavý, ale trochu hůř se mi četl. Asi jsem v poslední době zvyklá na modernější způsoby vyjadřování a tento styl z doby před 100 lety mi připadal dost těžký. Chvílemi jsem se v ději ztrácela.“... celý text
— mariva

---

---

Zlatý hrad

„Historie této knihy je zajímavá - ne-li zajímavější - jako kniha sama. Quiller-Couch ji napsal okolo roku 1920, nějak se mu nedařilo její dokončení a celkově se mu moc nepozdávala její kvalita. Po jeho smrti jeho dcera v r. 1959 rukopis předala své přítelkyni Daphne du Maurier s tím, zda by rukopis nedokončila. Ta souhlasila a je zřejmé, že se jí to víc než dokonale podařilo. Pochybuji, že běžný čtenář pozná, kde skončil Arthur a kde začala Daphne. Konečný výsledek je kniha, která potěší a snad i dojme k slzám každou romantickou duši. Zejména čtenářky "Harleqinek" by ji neměly nechat nepovšimnutou. Je ovšem otázka, zda pan Q dokáže ovlivnit vkus dnešní generace tak, jak se mu to dařilo před 100 lety.“... celý text
— nightlybird