MayB2
komentáře u knih
Kapitánova dcera
Leah Fleming
Příště by nakladatelství mohlo zkusit skutečného překladatele, tohle vypadalo jako od Googlu. Nevím, jestli je to jen překladem, ale věty byly za sebe řazeny tak nějak náhodně a celek vyznívá dost plytce.
Hilda a pidilidi
Stephen Davies
Nebylo to špatné, ale zůstanu kreslené Hildy – komiks dokáže v tomhle případě vyjádřit víc než slovní opis.
Anglický pacient
Michael Ondaatje
V knize je toho o tolik víc – příběhy Hany, Carravagia a Kipa; možná že film má ale lepší celkovou poeticko-tragickou atmosféru.
Skála
Peter May
Ten konec byl trochu utnutý (oproti podrobnému popisu pitvy a lovu), ale atmosféra skvěle vykreslená. Autorovi velmi děkuji za to, že se zcela vyhnul product placementu.
Anonymné dievča
Sarah Pekkanen
Nenáročné čtení; co mě štve, je, že autorka dokáže na jednu stránku dostat i pět reklam na různé značkové zboží. Není to pak spíš reklamní brožura s příběhem?
Pod nôž
Kelly Parsons
Copak je tohle za nový žánr? Thriller pro ženy? Zvědavá, jak to dopadne, jsem byla, ale jinak je to literární bída.
Praguescape: Současná krajinářská architektura ve veřejném prostoru Prahy
Dan Merta
Líbila by se mi ve větším formátu, některé plánky a fotky nebyly v té A5 moc zřetelné. Plno zajímavých informací, obrázků a tipů na procházku.
Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Elena Favilli
Rozhodně zajímavější výtvarně než textově.
Pérák
Petr Stančík
Jazykové hříčky, to je moje. Ale příběh se mi zdál příliš násilně sestavovaný.
Hřbitovní hlína
Máirtín Ó Cadhain
Děj v podstatě neexistuje, množství postav je matoucí, ale přesto je to čtení zajímavé a zábavné. Velký dík za obsáhlé poznámky a doslov.
Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo
Joachim Meyerhoff
V podstatě příšerně nepříjemná kniha, do které jsem se musela nutit. Všechny ty podivné postavy, kdy skoro není rozdíl mezi pacienty a členy rodiny...
Prezidentův klobouk
Antoine Laurain
Ten klobouk by se mi hodil. Na chvíli jsem se sice v četbě zasekla, ale není to tím, že by byla kniha špatná, spíš jen pomalejším tempem vyprávění.
Generálova šťastná smrt
Louis De Bernières
Každý by si měl napsat takovou knihu a krajině a lidech svého dětství.
A povídka o chytání štiky mě navnadila k návratu k Otu Pavlovi.
Postav hlídku
Harper Lee
Je to silné...
Co mě ale nakrklo, je nezvládnutí poznámkového aparátu – chybí číselné odkazy, nebo lépe, poznámky pod čarou, protože bez uvedení do reálií jsou děj a rozmluvy poněkud matoucí a špatně se v nich orientuje.
Švadlena z Dachau
Mary Chamberlain
Velmi nevyrovnaně napsané a nevěrohodně působící, genderová otázka našroubovaná trochu na sílu. Chápu, že každý nemůže být hrdina, chápala jsem, co autorka chtěla sdělit, ale celé mi to připadalo málo originální, jako svařenina z různých starších knih.
Proč vlastně tyhle knihy čtu? Asi proto, že je pak můžu v klidu kritizovat, neboť kdybych si přečetla Remarqua, měla bych akorát dvoutýdenní depresi.
Zatmění
Winston Graham
Po všech těch historicko-romantických spiscích, které jsem v létě četla, je tohle balzám. Hezky napsané, hezky přeložené, postavy i děj uvěřitelné.
Jeho krvavé dílo
Graeme Burnet Macrae
Docela dobré, ale nechytlo mě to. Asi ten dokumentární tón, možná ta nejednoznačnost, co se vlastně stalo.
Trhačka zubů
Franz-Olivier Giesbert
Opět starý známý modus operandi – nějaký no name jouda prožívá velké dějiny v co nejdelším úseku a co nejabsurdnějším mixu.
Autor se vyžívá v naturalistických popisech násilností, které jsou zezačátku možná šokující a nechutné, později už jen otravné.
Celek mi připomíná porno, ne otevřeností hrdinky v otázce sexu, ale jejím celkovým pojetím, kdy s reálnou ženou má hrdinka jen málo společného a je jen projekcí autorových tužeb.
Strom viselců
Ben Aaronovitch
V tomto dílu byla snaha posunout základní děj, ale nakonec se zase neposunul. Bohužel si vůbec nepamatuji, co se dělo v předchozích částech. Možná je to tím neuchopitelným, rozbředlým záporákem. U série mě drží jen ten vtipný styl vyprávění, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím.
