Zlatý kľúčik alebo Buratinove príhody
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Staručký verklikár Carlo jedného dňa dostane do daru čudné hovoriace poleno. Pre potechu si z neho vystúha dreveného panáčika-synáčika Buratina. Či vám to je nezbedník neslýchaný. Nič nedbá na tatkove rady ani na varovanie múdreho storočného cvrčka. Šlabikár vymení za lístky do divadla, falošníkmi sa dá zlákať do mesta Hlupákova, div sa neutopí v rybníku a len o vlas unikne strašnému Karabasovi Barabasovi. Veru, taká drevená hlavička musí vo svete všeličo skúsiť, kým nájde zlatý kľúčik ku svojmu šťastiu. Kapitoly: Stolárovi Giuseppovi sa dostalo do ruky poleno, čo pišťalo ľudským hlasom, Giuseppe daruje hovoriace poleno svojmu priateľovi Carlovi, Carlo spraví drevenú bábku a dá jej meno Buratino, Hovoriaci cvrček dá Buratinovi dobrú radu, Buratino len-len že nazahynie pre vlastnú ľahkomyseľnosť. Tatko Carlo mu spraví šaty z krepového papiera a kúpi šlabikár, Buratino predá šlabikár a kúpi si lístok do bábkového divadla, Bábky pri predstavení poznajú Buratina, Signor Karabas Barabas miesto toho, aby Buratina spálil, dá mu päť zlatých dukátov a pustí ho domov, Cestou domov Buratino stretne dvoch žobrákov-kocúra Basilia a líšku Elišku, V hostinci U troch hrúzov, Buratina napadnú zbojníci, Zbojníci zavesia Buratina na strom, Dievčatko s belasými vlasmi vráti Buratinovi život, Dievčatko s belasými vlasmi chce Buratina vychovávať, Buratino sa dostane do krajiny Hlupákie. Policajti chytia Buratina a nedajú mu vyriecť ani slovko na obranu, Buratino sa zoznámi s obyvateľmi rybníka, dozvie sa o strate štyroch zlatých dukátov a dostane od korytnačky Tortilly zlatý kľúčik, Buratino uteká z krajiny Hlupákie a stretne spoločníka v nešťastí, Pierrot rozpráva, ako sa na zajacovom chrbte dostal do krajiny Hlupákie, Buratino a Pierrot prídu k Malvíne, ale hneď musia ujsť aj s Malvínou a pudlíkom Artemonom, Strašný boj na kraji hory, V jaskyni, Buratino sa rozhodne stoj čo stoj vyzvedieť od Karabasa Barabasa tajomstvo zlatého kľúčika, Buratino sa dozvie tajomstvo zlatého kľúčika, Buratino si prvý raz v živote zúfa, ale všetko sa dobre skončí, Buratino sa konečne vráti domov aj s tatkom Carlom, Malvínou, Pierrotom a a Artemonom, Karabas Barabas vtrhne do komôrky pod schodmi, Čo našli za tajnými dvierkami, Nové bábkové divadlo hrá prvé predstavenie. Piate vydanie.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1999 , Mladé letáOriginální název:
Золотой клйучик или приклйученийа Буратино, 1936
více info...
Přidat komentář
Nezapomenu, jak nádherně předčítal tuhle knížku pan Karel Höger v rozhlase. To jeho měkoučké brněnské "Buratíno..." a "otče Karlo", to slyším dodnes.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek v dětství. Vzpomněl jsem si na ni po mnoha mnoha (a ještě jednou mnoha) letech.
Vytáhla jsem pro vnučky z knihovny tuhle knížku, kterou jsem jako malá četla každou chvilku- pamatuji se, jak jsem strašně chtěla ochutnat cibuli, nakonec mi ji mamka oloupala, já do ní kousla a.... už jsem to v životě nikdy neudělala - chudák Buratino , jak mu to mohlo chutnat??? a tak jsem po letech zase vešla zpátky do dětství - našla jsem i od sebe omatlané stránky - a začala ji po večerech holkám číst, holčička s modrými vlásky - to je teď náš idol. Jen čekám, až bude venku teplo a holky se u vody napatlaj jakoukoli modrou - no věřím, že nezklamou :-)
Znám Pinokia, ale tuto knížku jsem neznala, jsem moc ráda, že jsem se k ní díky povinné četbě v ruštině dostala. Ano četla jsem ji v ruštině a i tak se mi "louskala" dobře :) Moc pěkná dětská knížka!
Malvína,panenka s modrými vlásky byla můj dětský idol.Tuhle knížku jsem četla pořád dokola a nakonec vyhledala i Pinocchia a byla překvapivě mírně zklamaná.
Štítky knihy
pohádky pro děti ruská literatura ruské pohádky
Autorovy další knížky
1977 | Křížová cesta I. |
1955 | Petr první 1 |
1956 | Zlatý klíček |
1972 | Paprsky smrti inženýra Garina |
1964 | Tam a zpátky 1914-1918 |
Tuhle knihu jsem dostal k vánocům. Zprvu se mně moc nelíbila, postavičky mně byly nějak cizí, ale nakonec mě dostal zloduch Karabas Barabas. Později jsem poznal i Pinocchia a bylo mi divné, že jsou si s Buratinem tak podobní.