Zločin a trest

11.07.2012

Nadšení přišlo až po druhém čtení. Každopádně i bez většího zaujetí pro obsah se dá vždycky plně vychutnat technická stránka - román je kompozičně lepší než většina jiných Dostojevského děl a stylisticky přinejmenším nezaostává.

03.07.2012

Psychologický román s velkým R. City, myšlenky, přeludy, zklamání, věrnost, ctižádostivost, svědomí.. Dostojevskij byl mistr. Anebo také rozpolcený jedinec, který stejně jako hrdina románu jednoduše nevěděl.. Každopádně dokázal přenést na papír nejenom charakter člověka, ale osobnost se vším všudy. Pro někoho to může být slátanina bláznivého schizofrenika, ale myslím že se dokáže dostat pod kůži každému kdo bude mít odvahu si to přečíst

26.06.2012

Klasika nad klasiky. Prvý skutočne psychologický román s jasným morálnym odkazom najmä na konci.

07.04.2012

Naprosto úžasná kniha. Hluboce Dostojevského obdivuji... S Raskolnikovem souhlasím a nemohu uvěřit, proč Soňou všichni opovrhují. Neměla přeci navybranou.

03.04.2012

Začátek knihy mě moc neoslovoval a říkala jsem si, že bych měla přestat číst. Ale má zvědavost zvítězila a jsem za to ráda. Po vykonání onoho zločinu jsem se do děje vžila a s radostí ji dočetla.

30.03.2012

Nenadarmo se říká, že za čtenáře se může považovat až ten, kdo zvládne Dostojevskeho. Klasika, která nedokáže omrzet.

18.03.2012

Jedna z nejlepších knih, která byla kdy napsána. Autor dokázal výborně popsat tehdější společnost a především velice rozmanité charaktery. Postava Raskolnikova varuje před tím, aby člověk nepodlehl dojmu, že je výjimečnější než ostatní. To má poté velice neblahé důsledky. Co dělá knihu skutečně výjimečnou, je posledních pár stran. Závěr je nejlepší, jaký jen mohl být.

28.01.2012

Literární skvost, který by si měl každý povinně přečíst. Dostojevskij Vás dokáže zatáhnout do reálného děje knihy a postavy se Vám začnou zdát opravdu živé.

,,Hej, Aleno Ivanovno, ty stará můro! Lizaveto Ivanovno, kráso nadzemská! Tak otevřete!´´

Zločin a trest je ukázka toho, že starší věci mohou být oblíbené i v nové době. Stále se sice najde i menšina, která knihu dostane k povinné četbě a stane se pro něj horrorem, ale pro lidi, které po knize sáhnout s chutí a budou se na jednotlivé stránky opravdu těšit, těm je opravdová Petrohradská zábava a drama na úrovni opravdu zaručeno.

05.01.2012

Zajímavé dílo. Nejvíc ho oceňuji zpětně po pár měsících, kdy si ještě občas vzpomenu na některé myšlenky a nejsem schopna slova.

31.12.2011

Dostojevský musel někoho zabít, protože jinak by tak dokonale nepopsal pocity vraha při vraždě i horečnatý stav po ní. Příběh je hodně propracovaný a situace, kdy je vrah už už odhalený, hrají na nervy dokonale. V začátcích má kniha spád, ale později už je rozvláčnější. Ačkoliv jsem se ke konci do čtení trochu nutil (už jsem věděl jak dopadne), tak přesto je to jedna z těch lepších knih co jsem četl. Rád bych věřil, že na konci 19. století lidé žili tak opravdově.

18.12.2011

Bylo to první ruské dílo od prvního ruského autora a nemohla jsem si zvolit lépe. Knihu jsem hltala jedním dechem a její děj se mi vryl do paměti i do srdce. Je to ted mé nejoblíbenější dílo. A Dostojevskij nejoblíbenější autor. Jeho tvorba hladí po duši.

08.11.2011

jeden z mnoha pokladů ruské klasiky, jen jsem si ji vychutnala až někdy okolo 18 - 19 let, ale v prváku na gymlu nebo ve druháku okolo těch 14-15, to byl trest to číst, dokonce jsem v jednom týdnu z této knihy při hodině ruského jazyka, chytla 3x za pět :-)

01.11.2011

Nechtělo se mi ale přečetl jsem ji a je to opravdu skvost.

pro WEIL: V Dostojevského knize dělá člověka vědomí svého svědomí, proto je konec takový jaký je. Jinak by to byl příběh o patologickém jedinci - (ne)člověku.

25.10.2011

Raskolnikov. Už jen při vyslovení toho jména si člověk připadá jako kdyby spolkl mramorový pomník vší literatury.

11.10.2011

Dostojevkij bral cloveka takeho aky bol , s tym dobrym aj zlym vo vsetkej prirodzenosti , preto maju jeho diela velky kus pravdy...Sam bol toho dokazom...na to aby sa stal geniom nemusel byt zrovna anjel:)))

Oblíbený román u hodně čtenářů. Řada z nich se s ním identifikovala ještě v polovině minulého století, a to natolik, že sami vytvořili další dramata. (viz i u nás film z tématem první republiky "Proces s vrahy Martenové")

Já teda nevím. Asi nejsem dostatečně duševně na výši, ale mě všechny Dostojevského knihy příjdou ujetý. Alespoň ty co znám. Je v nich sice něco, co nutí člověka číst dál, ale zároveň přitom cítím vztek a naštvání nad debilitou hlavních postav, motivy jejich jednání a demencí ruské společnosti. Ale možná to tak Fjodor chtěl.. :-)
Co je na jeho postavách pravdivého a oč jsou současní autoři horší?

Musím přiznat, že toto je jedna z nejlepších knih dějin světové literatury. Dneska autoři jsou o ničem, nemají podklad. Dostojevskij byl vskutku zajímavý člověk. Byl ve vyhnanství, trpěl epilepsií, žil dobře i bídně, byl gemblér.... A proto psal pravé příběhy ze života.

13.02.2011

Dokonalost! Kniha je psána úžasně, všechny psychologické detaily rozebrány (ale nepůsobí tímto nudně), člověk nemůže knihu odložit, protože chce vědět, jak to bude dál! Přečteno za dva dny.