Zloději zelených koní
Jiří Hájíček
Je jako zlatokop, jenže v Československu. Jakou daň za to zaplatí?
Přidat komentář
(SPOILER) Kniha řeší dvě základní témata: mánie po vltavínech a následný rozpad manželství vlivem tohoto fanatismu. Jako vždy je v knihách autora špatná komunikace mezi partnery, neporozumění a odcizení. Opět skvěle napsaná kniha od pana Hájíčka.
Název obsahuje slovo "zelených", jako je barva krásných zelených vltavímnů, které sběrači , přes zákazy, hledají v krásném prostředí jihočeské krajiny.
Pro Pavla to není jen sen a dobrodružstvím ale stala se z toho posedlost, která ho v životě o hodně připravila, rodinu, přátele.
Mám ráda minerály, ale i obyčejné tvary kamenů a obdivuji přírodu, co dokáže vytvořit.
Kniha popisuje několik let života zaníceného hledače vltavínů, člověka snažícího se žít svým životem podle svých vlastních ideálů. Příběh je místy zajímavý a určitě to není nijak veselé čtení. Přečteno za jeden večer, a jsem ráda že jsem to dočetla a že to mám za sebou. Nadšení nesdílím.
Jako pro vystudovaného klenotníka se zájmem o mineraly byla pro mě kniha zajímavá. Člověk se dozvěděl o spoustě lokalit o kterých ani neměl ponětí, ale co se týká příběhu....bylo to takové plytké, nezajímavé. Čekal jsem grandiózní vyvrcholení, ale nic se nedělo...takže 65%
Po skoro všech přečtených knihách od Jiřího Hájíčka, se ke mně dostala i kniha Zloději zelených koní. Kdysi jsem viděla film, který mi herecky moc nesedl, ale téma mě zaujalo. Parta nadšenců hledajících vltavíny - jdoucí často až na dřeň sběratelské posedlosti - je prostředím originálním a to i díky typu ojedinělého minerálu (který je ryze českou záležitostí). Hájíček tady opět zkoumá českou krajinu, její historii a dědictví, které nám předává, tak jako i ve svých jiných knihách. Příběh Pavla je poutavý, je napsaný střízlivě věcným stylem, který mám u Hájíčka tak moc ráda.
.
Sledujeme přerod hlavní postavy v úseku několika let, jeho ideály a životní sny, které se mění s jeho propadáním se až na dno hráčské posedlosti po dalších a dalších kamenech. Nikdy nejste na pochybách o tom, že vše myslí dobře a jeho srdce je čisté a oddané lásce a české krajině, avšak půda kolem něj doslova propadá erozi a on s ní. Citlivost, se kterou Hájíček k tématu přistupuje, hledání vlastní životní cesty jdoucí často proti představě a přání okolí, jemné éterické prvky přesahující lidské bytí, to vše je důvod, proč jsem se od téhle knihy nemohla odtrhnout. Jestli máte pár hodin času (140 stran), tak si ji na podzim dejte. Určitě nebudeme zklamáni.
Nevím, jestli je dobře, že jsem jako první viděla filmovou adaptaci a až na jejím základě jsem se dostala ke knize. Jako plus bych hodnotila prostředí mého domovského kraje, ne úplně typická a známá tematika kopáčů vltavínů.
Moje první kniha od pana Hájíčka a mně se novela s jednoduchým příběhem líbila. Asi také z osobních důvodů, protože mám v rodině takového sběratele kamenů. Úsporný styl psaní mi tady vyhovoval a líbily se mi popisy míst i nálad. Film jsem si hned druhý den pustila, ten byl akčnější, ale kniha se mi líbila víc, snad protože po přečtení ještě zanechá pocity, nostalgické nálady a nutí trochu k přemýšlení.
Bavilo mě to. Jednoduchý příběh, vstřebatelný jazyk, vltavíny, trocha napětí. Čtení na deku.
Jak už někdo napsal, Klondike po Česku. Je dobré mít nějakého koníčka, ale takto mu propadnout?
[audiokniha]
Krásná obálka (vydání 2015) hodně dobré téma, ale zpracování, stejně jako hlavní postava trochu nemastné a neslané.
Místy mě zaujala klasická Hájíčkova poetika a popis jihočeské krajiny. Souhlasím, že i vykreslení fenoménu jihočeského Klondiku se povedlo (jakoby šmrncnuté Balabánovými zkrachovalci :o), ale jako celek to mělo na víc.
Styl čtení Radúze Máchy v audioknize mi přišel ok :o)
3/3
Ne příliš autentický příběh, ačkoli možná jeden takovýto "charakterní" kopáč vltavínů mohl opravdu existovat. Děj taktéž nic extra poutavého, prostě slabší knížka jinak velmi čtivého autora.
Takový Klondike po Česku, je tahle knížka. O touze jít - najít a zbohatnout... I když tentokráte není vzácným artiklem zlato, ale nádherný, zeleně lahvový vltavín.
Autorův styl psaní mi sedl. Velice dobře vypodobnil naše lidské charaktery a sny, které se díky tomu mění v umanutou zběsilost po dobrodružstvích...
Hezká kniha. Čtivé místy napínavé a velmi zajímavé téma o hledačích vltavínů. Ale celé je to takové bez emocí. Kniha je obsahově úplně odlišná, než zfilmování podle knihy. Kdysi dávno jsem viděla film se záporákem Pavlem Liškou. To bylo akční.
Viděla jsem i film, i četla knihu a musím říct, že film mě zvedl ze židle, s knihou jsem stále seděla:D Asi na mě ta vizualizace zapůsobila víc. Ale příběh byl super, moc mě bavil, tak nechávám 4 hvězdy!
Pavel je naivní romantický snílek, který marně hledá své uplatnění v životě. Novela je velice zajímavá i když je na můj vkus napsána trochu povrchně. Příběh má jednu dějovou linku a té se drží přímočaře bez nějakých vedlejších odboček či hlubších myšlenek a pocitů. Ale téma je natolik zajímavé a dobře zpracované, že to tolik nevadí a proto dávám novele plný počet bodů. Audiokniha již tak povedená není. Načtena je pouze průměrně a načetl jí pan Radúz Mácha.
Velmi čtivý příběh o vášni, naději a lásce, kterou zničí neukojitelná touha po dobrodružství. Pro mě jsou Zloději nejlepším autorovým románem.
Štítky knihy
zfilmováno manželství rodinné vztahy divočina manželské hádky jižní Čechy manželská krize České Budějovice vltavínyAutorovy další knížky
2012 | Rybí krev |
2005 | Selský baroko |
2020 | Plachetnice na vinětách |
2016 | Dešťová hůl |
2015 | Zloději zelených koní |
Zajímavé, pro mě doposud neznámé téma. Hezky popsané vnitřní prožívání hlavního hrdiny. Abych byla úplně spokojená, musela by se bývala jeho budoucnost ubírat jiným směrem.