Zlodějka
Sarah Waters
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151741/bmid_zlodejka-Keh-151741.jpg
4
391
391
Sarah Watersová, rodem z Walesu (1966), usazená v Londýně, je pokračovatelkou nejlepší tradice anglického románu rozvinuté do výsostně moderní podoby. V románu Zlodějka, odehrávajícím se roku 1862, nás zavádí do Londýna a okolí, do nejrůznějších prostředí a vrstev tehdejší společnosti. Spolu s hlavní hrdinkou, Sue Trinderovou, se ocitáme mezi spodinou živořící v nejubožejších částech Londýna a živící se pochybnými způsoby. Sue se snaží vymanit z prostředí podvodníků, ve kterém vyrostla, a její nelehká cesta je plná nečekaných zákrutů a zvratů. Autorka prokazuje svrchované mistrovství v budování rafinované zápletky i v barvitém líčení postav a prostředí. V jejím románu není nikdy nic tak, jak se čtenáři, ani nedýchajícímu napětím, zdá, a všechno přitom do sebe bezvadně zapadá. Román, psaný vybroušeným stylem, dokonale vystihuje dobu děje, nádherně plyne a unáší čtenáře jako řeka.... celý text
Přidat komentář
velmi podobný styl jako u Affinity i když Zlodějka je mnohem čtivější a napínavější. Oceňuji zápletku, kterou jsem opravdu neprokoukla a knihu si tak ještě více vychutnala. Bravo!
krásná kniha, velmi čtivá (až na pár pasáží, ale to se dá omluvit)
mohu ji jen doporučit
Po přečtení "Náklonosti" jsem byla zvědavá na další knihy této autorky a román Zlodějka Náklonnost v mnohém předčí. Nejen svou rozzsáhlostí, ale překvapivým zvratem událostí, které dokáží udržet čtenářovu pozornost až do konce. Trochu mě ruší téma lesbické lásky, ale tím je prý autorka proslulá, takže když si toto odmyslím, jedná se o opravdu dobré dílo.
Příběh mě místy pohltil, místy jsem měla problémy s pokračováním ve čtení. Souhlasím s tím, že kniha mohla být klidně o něco kratší, ale celkově hodnotím spíše pozitivně.
Příběh jako z červené knihovny kombinovaný s viktoriánským románem. Skvělé čtení od neméně skvělé autorky.
Velké plus knihy je čtivost, ale příběh pokračováním ztrácí na intenzitě a zdá se mi překombinovaný, závěr mě vysloveně zklamal. Postavy jsou už poněkud paranoidní, asi podle hesla" Že jsem paranoik, to ještě neznamená, že mě nesledují." Žádné veledílo významem a na oddechovou literaturu trochu moc stran - blbě se to čte v posteli ;-).
Líbí se mi zajímavé řazení příběhů. Něco je sice matoucí a chvilku trvá, než si to člověk uvědomí. Třeba o samotné výměně dívek nebo přelom mezi částmi. Po Maudině příběhu jsem čekala, že další bude třeba ze Šlechticova pohledu. Četlo se to dobře, přesto, že to bylo docela dlouhé.
Nemůžu dát jinak než 5 *...Chvilinku to trvalo, než mě děj do příběhu plně vtáhl, ale když už se tak stalo, nešlo z něho ven....
Prvních 100stránek dobrý, dalších 100stránek se opakují ty první z jiného pohledu..atd... Zdálo se mi to zdlouhavé a "převysvětlované"..Velice poutavej děj, ale kdyby byla knížka o 200 stran kratší a autorka vás neustále neupozorňovala na skutečnosti, které vám už dávno došly, tak by to bylo super...
Bohužel musím v nečem souhlasit s s-reader. První část byla velmi napínavá a slibná. Druhá o trochu nudnější, proto se mi stalo, že jsem se ke konci druhé části úplně zasekla a kniha ležela ladem ve skříni. Delší dobu, než je u mě zvykem. Zkrátka jsem se nemohla přinutit, udělat si čas jí dočíst.
No, když se tak stalo a já četla poslední část, byla jsem na rozpacích. Zčásti proto, že jsem poslední část přečetla jedním dechem a velmi se mi líbila. A zčásti proto, že jsem nečekala, že to dopadne, tak jak to dopadlo. Neříkám, že mě konec zklamal, ale rozhodně jsem v hloubi duše doufala, že skončí o trochu jinak.
Přesto si nemohu pomoci, nedat této knize pět hvězdiček. Protože když jsem přečetla poslední větu a poslední slovo, tolik mě zamrzelo, že už mě postavy Sue a Maud tak náhle opouští...
První dojem, který jsem z knihy Zlodějka měl, byla stylová nejednotnost. Začátek sliboval temnou a tísnivou atmosféru Dickensova Londýna, pak se vynoří záhadami opředený děj jakoby z pera Emily Bontëové a chvílemi má čtenář pocit, že drží v ruce nějakou knihu z edice červené knihovny. Asi by to nevadilo a bylo by to zajímavé, kdyby autorka se změnami stylu pracovala pečlivěji a použila je k dotváření příběhu, ale podle mého to působí spíše chaoticky. Kupodivu, i když je z hlediska stylového kniha tak různorodá, z hlediska postav je více než jednotvárná. Autorka příliš nerozlišuje jednotlivé postavy myšlením, motivací, ale hlavně ani způsobem vyjadřování. Bylo by to možné považovat za záměr, ale aby dvě postavy Sua a Maud, které byly vychovány v úplně odlišném prostředí nebylo možné v dialozích rozlišit, to nemá logiku a vyvolává to spíše pocit neobratnosti než literárního záměru.
Pozor SPOILER! Nechte se raději překvapit!
Nechci prozrazovat nic z děje, v případě této knihy by to byla škoda, ale přece jen se v této části hodnocení neubráním alespoň lehkému dotknutí se.
První třetina knihy si zaslouží pochvalu. Po, jak jsem se už zmínil, zdařilém Dickensovském začátku, přechází kniha do stylu, který nenechá čtenáře na pochybách, že má před sebou jednu z mnoha knih s typickým dějem, ve kterém bude hrát hlavní úlohu záhada a láska. Ale pak přichází první překvapení, na které není čtenář překvapen a to potěší. Dále se ale autorčina snaha o originalitu stává kontraproduktivní. Vyprávění stejného děje z pohledu druhé postavy by bylo zajisté zajímavé, kdyby ale nestálo převážně na přímých větách, které se samozřejmě slovo od slova opakují věty z první části. Druhá třetina tak působí nudně, dějové zvraty jsou předvídatelné, protože autorka postupuje podle stejného scénáře jako v třetině první. Poslední třetina knihy už je chaotická a přesto, že je čtenáři vše jasné, místy se ve spleti zámlk a vysvětlování ztratí.
Celkové hodnocení knihy je nejednoznačné jako kniha sama. Nelze ji upřít určitou míru originality jak děje tak prostředí a postav. Ale není zvládnuta úplně dokonale. Mám výhrady ke stylu, k logice i motivaci jednotlivých postav.
Na závěr dva drobné nevýznamné postřehy: na začátku se objeví zmínka o pár mililitrech. To je nesmysl a nevím, zda ho tam zavedla autorka nebo se tam dostaly překladem. Dále mě zmátla jedna drobná větička: „Tak jmenujete se Smithová nebo Watersová?“ Nevím, co tím chtěla autorka říct. Nebo že by překlep?
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno psychiatrické léčebny anglická literatura zrada lesby, lesbismus londýnské podsvětíAutorovy další knížky
| 2008 |  Zlodějka |
| 2010 | Špičkou jazyka |
| 2010 |  Malý vetřelec |
| 2013 | Náklonnost |
| 2015 | Platící hosté |
Úžasná kniha. Překvapivá a strhující zápletka. Knihu jsem si ani nestihla užít, jak rychle jsem ji přečetla.