Zlodějka knih
Markus Zusak
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Pořád lituji, že jsem předtím viděla film. Ale i tak jsem to strašně prožívala :'). Ani chvíli neváhejte!
Další úžasná kniha. Milý příběh od nezvyklé vypravěčky, čte se lehce, neztrácím se v postavách. Pohled z druhé strany bojiště jak válku asi prožívali němečtí občané. Přidávám si mezi nejoblíbenější knihy a doporučuji.
Krásná kniha- závěr nečtěte na veřejnosti. Byla jsem za blázna a každý se mě snažil utěšit, že to bude dobrý.
Je to nejlepší knížka, kterou jsem doposud četla! Je to velmi silný příběh. Pocítila jsem směsici pocitů, která mě doprovázela do poslední stránky. Poprvé ve své historii jsem měla co dělat, aby z mých skleněných očí nezačaly stékat slzy...
"Smrt" je zde vykreslena s noblesou.
Příjemnou změnou byly i obrázky a tučné dodatky.
Zlodějka knih si zaslouží mnohem více hvězdiček, než je možné udělit.
Kdyby pro nic jiného, tak už jen kvůli těm slovním obrazům a kresleným obrázkům stojí za to tuhle knihu číst.
Velmi se mi líbila volba vypravěčky a styl jakým příběh podává. Jedná se o úžasnou knížku, ale za mně to na 5* není. Zhruba od 1/3 jsem se nedokázal zbavit pocitu, že čtu stále to samé dokola.
Z druhé světové války jsem toho již přečetl hodně, ale tato knížka byla první z pohledu civilních obětí spojeneckých kobercových náletů. Je zajímavé se na to podívat z jiné stránky, než z jaké to je podáváno obyčejně. Konec mě doslova rozsekal. Nebyl překvapivý, takové věci se ve válkách stávají, ale já ho prostě nečekal.
Knížka je bolavá, je něžná a vtipná. Je smutná a dojemná. Je uvěřitelná a ze života. Styl a jazyk, jakým je psaná je pro mě umělecké dílo. Autor si hraje se slovama. Přemýšlí nad tím co píše a jeho věty "žijí". Liesel je kouzelná, což byl samozřejmě záměr. Jsou tam postavy, které si zamilujete, které si oblíbíte a kterým na chuť příjdete postupně.... Zlodějka knih má tu moc, že vás vtáhne a něco zanechá... dočetla jsem před hodinkou.... ještě ve mě doznívá....Začala jsem ji číst když se v mém životě nic extra nedělo a dočetla jsem ji, jen o pár dnů později, když se můj život změnil a sáhla do něho smrt, možná proto mě vyprávění z pohledu smrti dostalo tím víc....Navíc jsem ji dostala jako dárek od dobrého přítele...pro mě má vyloženě osobní význam. "Loučila se s ním a nevěděla o tom."
Smutná, ale precizní knížka, která umí upoutat. Donutí Vás zamyslet se nad dobou, ve které se odehrává a uvědomit si, že pokud se někdy cítíte zle, můžete se cítit ještě hůř. Doporučuji každému :)
Zatím nejlepší kniha jakou jsem četla! Krásný příběh plný emocí, skvělý nápad se smrtí jako vypravěčem. DOPORUČUJI! :-)
Nevim co napsat...proste si ji musite precist...vypravec vas nalaka na to co se stane a vy se na to nemuzete dockat az se k tomu dostanete a kdyz uz jste u toho je vam lito ze to konci...moc krasny a a smutny pribeh
"Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého." Jako by Zusak navázal na Wolkera :-). Mně se nápad nechat vypravovat Smrt, tu boží zaměstnankyni, která je unavená, vyčerpaná a stále v jednom kole, které navíc lidi přidělávají svým hloupým jednáním práci, velmi líbil. Stejně tak hodnotím kladně neotřelé přiblížení hrůz války, která nejprve jako by stála v pozadí, ale postupně stále více zasahuje do života mladé dívky. Líbilo se mi líčení osudů vedlejších postav (Maxe, nevrlé sousedky, paní starostové), i konec, který byl na jednu stranu šokující a na druhou v podstatě nikoli výjimečný.
Hitlerovské Německo a osudy lidí za 2. sv. války jsou vděčnými tématy pro mnoho knih, ale jen někteří spisovatelé je umí pořádně uchopit. Zusakovu Zlodějku určitě řadím mezi ně. Dát vyprávění na bedra Smrti je hodně originální nápad, který můj pocit z knihy ještě umocnil. Zusak je především výborným vypravěčem, který vás do příběhu vtáhne a už nepustí. Grafická úprava už byla jen nadhodnotou, která snad jen potvrdila kvality knihy. Všechny postavy jsem si zamilovala, a v knize snad nebyl žádný prvek, který by mě rušil.
Konec mě "nešokoval" tak moc, jak bych od tak chválené knihy očekávala, ale stejně musím dát pět hvězd. Teď už se těším na film.
Úžasná kniha. Když jsem o ní poprvé slyšela jako o příběhu z druhé světové války, nečekala jsem,jak mě 'pohladí po duši'. Nejvíc jsem se zamilovala do vztahu Liesel a jejího nevlastního otce, oslovení Saumensch, a nakonec mi k srdci přirostla i Rosa a také vypravěčka.
Ze začátku mi vyprávění z pohledu smrtky neskutečně vadilo, ale postupně jsem si to oblíbila a nakonec se těšila na pasáže psané tučným písmem.
Tahle knížka je jedna z těch, co se vám vryjí do paměti a příběh si budete navždycky pamatovat.
Čekala jsem, že mi Zlodějka knih ukradne pojem o realitě, jak by se od stále chváleného bestselleru dalo čekat, ale zůstala mi pevná půda pod nohama.
Často jsem se ztrácela v chronologii a kapitoly laděné spíš do povídek mě mnohdy nudily. Neměla jsem v lásce moc postav a konec mě nezasáhl. Celkově se mi kapitoly vlekly, postavy nepřekvapovaly a klíčové krádeže knih jsem čekala odvážnější a možná ještě dramatičtější.
Je to ta nejhorší a přitom i nejlepší knížka. Tak moc jí nenávidím a přitom miluju.
Když bylo na obale napsáno, že kniha je, cituji: "strhující příběh a živoucí postavy z masa a kostí," nebrala jsem to příliš vážně. Ale takhle moc mě knížka ještě nestrhla. Já její postavy nemohla na chvíli opustit. Nutilo mě to číst i přes noc, vždyť já jsem se kvůli té knize ani nevyspala. Prožívala jsem to tak moc, že jsem i párkrát mrštila knihou o zeď. Měla jsem chuť řvát Markusu Zusaku, ty jeden parchante! Tohle jim přece nemůžeš udělat?! Když to sem teď píšu připadám si kvůli tomu trochu bláznivě. :D
Po tomhle zážitku mám tu pravou knižní kocovinu, která jen tak nepřejde.
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl, kterým byla kniha vyprávěná, ale jakmile jsem se do toho jednou dostala, tak mě to do sebe vtáhlo. Normálně by mi asi hodně vadilo, že v podstatě bylo někde vprostřed řečené jak to dopadne, ale tady jsem viděla jako první film, takže jsem to stejně věděla.
Dojemná, úžasná, vyjímečná. Taková je Zlodějka knih. 4*
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Skvělé, souhlasím se smrtí- ano i mne lidé děsí