Zlodějka knih
Markus Zusak
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Po shlédnutí filmu jsem si musela přečíst knížku, škoda, že to nebylo obráceně, protože i když film se mi moc líbil, proplakala jsem závěrečných 20 minut, tak kniha je naprosto výborná....vypravování a postřehy o životě Smrtí, vylíčení života za 2. světové války z pohledu Němců, úžasné přátelství Rudyho a Liesel, síle slov....intelektuální, milé, poutavé, vede k zamyšlení. Doporučuji k přečtení, ať si zase naplno uvědomíme, jak se nám hezky žije!
Skvělá kniha. Původně se mi do ní moc nechtělo, ale jsem ráda, že jsem se do ní pustila :)
Markus Zusak vtiskl myšlenku své knize Zlodějka knih zcela přesvědčivě. Avšak můžete ji pochopit a vstřebat až když jí plně propadnete.
Liesel byla vlastně obyčejná holka, která se ocitla ve špatné době na špatném místě, ale u dobrých lidí, kteří ji měli velmi rádi a ona je taky. Veliké plus na knížce byla její vypravěčka. To ona stála za tím, že jsme si tento vskutku strhující příběh přečetli nebo se jím můžeme prolistovávat znovu a znovu. Smrt se jednou za čas vloudila mezi stránky a neotřelým ironickým způsobem nám připomněla proč tu vlastně je (jak v knize, tak v reálném životě).
Největší krásou této knihy byly postavy, které při čtení jako to nejrealističtější na světě ožily. Tento vcelku zprvu obyčejný příběh byl vsazen do neobyčejné a neobyčejně kruté a drsné doby a tím vzniklo něco zázračného. Byla jsem jako v jiném, fantazijním světě, když jsem s Liesel prožívala její dobrodružství při kradení knížek, ale i při kladení chleba na silnici s Rudym. Bylo to senzační, úžasné. Ještě dlouho budu mít toto vyprávění živě vryté do paměti. Už se těším, až se znovu prolistuji stránkami knihy a oživím Liesel, Rudyho, tátu Hanse, ale i neustále nadávající Rosu.
Bylo to krásné a dojemné !!! :)
Musím uznat, že tato kniha je opravdu báječná. V podstatě jsem k této knize přišla jako "slepý k houslím" a v prvních pár stranách mě nijak moc neuchvátila.
Smrt v podobě vypravěče příběhu je něčím opravdu neobvyklým a navíc v případě, kdy má i něktré lidské vlastosti. Navíc si při čtení představujete, že Smrt by opravdu mohla být taková, jako je líčena v této knize.
Příběh Liesel, Rudyho a Maxe jsem si opravdu zamilovala. Liesel toho v dětském věku zažila opravdu hodně - ztratila sourozence (při představě, že by mi zemřela sestra mi bylo opravdu hodně špatně), byla dána do pěstounské péče a navíc začala válka. Z děvčete, které neumělo číst ani psát se postupem času za pomoci Hanse stala čtenářka. Ze začátku moje sympatie neměla hlavně Rosa Hubermannová, ale postupně jsem si ji zamilovala jako ostatní postavy v knize. Rudy, kamarád a aniž by si to Liesel uvědomila i první láska... A Max, tajemství Liesel, Hanse a Rosy, které je podle mého názoru všechny stmelilo dohromady a udělalo z nich rodinu...
Musím uznat, že děj je krásně propracovaný a zasazení do této doby by snad lepší nemohl být. Místy je příběh úsměvný, jindy si říkáte proč, a v další chvíli, hlavně ke konci brečíte ( tohle se mi u knihy již hodně dlouho nestalo).
Jediná věc, kterou bych knize trošku vytkla byl paradoxně její konec. Uvítala bych trochu víc informací z dalšího života Liesel a Maxe (Jak žili po válce dál? Kdo byl mažel Liesel? Jak se dostala do Austrálie?). Takto je ovšem otevřena možnost naší představivosti...
Paradoxni, ze pres vsechnu chvalu jsem se nedokazala zacist do knihy... Mozna jednou, casem... Nepotrebuji aby me kniha vtahla do sveho deje hned ze zacatku... Ale tady me bohuzel neoslovil ani zpusob jakym je napsana. Je mi to lito.
Knihu jsem měla poprvé půjčenou z knihovnu a nemohla jsem se vžít se stylem vyprávění, knihu jsem tak bez průtahů vrátila .Hned na to jsem začala všude na internetu objevovat obrovskou chválu a navíc se prý točil film. Chtěla jsem to mít přečtený sice před filmem, ale zvědavost byla silnější...Dříve než jsem si tedy stihla knihu vůbec koupit, byl film zhlédnut, ale vysoké hodnocení si zaslouží jak film tak i kniha. Avšak kniha byla pochopitelně větší zážitek.
Chvilku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Po všech těch pochvalných recenzích jsem asi čekala "silnější nástup", ale postupně mě pohltila. Určitě stojí za to, si jí přečíst.
Velmi dobrá kniha. Trochu mi, pravda, trvalo, než jsem se dostala do děje, protože mě hned z počátku odrazovalo, jak smrt popisuje oblohu, popisuje knihu, popisuje vlastně kde co....Ale pak už mě příběh bavil. Pravda, občas trochu rozvláčné, ale byla tam místa, která ve mě vyvolala dojetí a i kvůli těm pár stránkám by to stálo za přečtení. Velmi ráda se podívám na film, snad nebudu zklamaná.
Ale trochu mi tam chyběly informace, co bylo potom? Našla Liesel matku, nebo zůstala u pěstounů? Myslím, že by to vystačilo i na druhý díl.
Trochu déle mi trvalo, než jsem knihu vůbec otevřela, tak nějak se mi do ní nechtělo i přes všechny výborné ohlasy. Nakonec jsem se do ní přeci jen pustila, četla a četla a čekala kdy TO přijde.
Když jsem ale zjistila, že jsem téměř v polovině a NIC se neděje, přemýšlím, jestli má vůbec cenu ji dočítat. Téma se mi líbí, vypravěčka zvolena originálně, pár odstavců naprosto ukázkových, ale vadí mi časové přesmyčky, autorův zvláštní styl a tučné odstavce..
Od této knihy jsem očekávala hodně a mohu říct, že mě nezklamala. I slzičky mi ukáply ... :)
Jedna z nejlepších knih, jakou jsem za posledních pár měsíců četla. Nadchla mne a hltala jsem každé její slovo. Prolínají se v ní vlastně dvě vypravěčské linie - všudypřítomná Smrt, která je velmi neobvyklou, zato skvělou vypravěčkou a svým způsobem i malé Liesel a její postřehy, jenž později zvěční do své Zlodějky knih. Příběh se liší od jiných knih s válečnou tématikou. Válka není "pouhým" pozadím pro nějaký milostný příběh nebo nedoprovází katastrofy, uvědomíte si, že za války mohli lidé zažít i něco zcela výjimečného. Poznat sílu přátelství, smát se i plakat zároveň, krást knihy v domě starostovy ženy a najít novou rodinu. A po přečtení máte pocit, že se tento příběh, příběh Liesel Memingerové mohl skutečně odehrát.
Kniha. Příběh o dívce s nezdolnou vůli bojovat a rvát se životem. Příběh o chlapci, který je bláznivě zamilovaný. Příběhy lidí, kteří si prožili zlou dobu, a přesto dokázali najít štěstí. Jedná se o knihu mnoha barev s mnoha odstíny. Po přečtení nemám ani odvahu si klást otázku.. Co je vlastně slovo? Dokáže ublížit, ale i rozesmát? Dokáže dojmout a nahnat strach...?
Pokud byste v této knize hledali pouhá holá fakta zasazena do "strohého" příběhu, nenajdete je. Místo toho najdete příběh odehrávající se v ne zrovna moc krásné době a odehrávající se dějovou linií v podobě mladé dívky, která prožívá své dětství v nacistickém Německu.
Příběh jednoduše vypráví sama Smrt...
Všem tuto knihu doporučuji. Sama osobně ráda čtu fantasy, či občas i románky. Rozhodla jsem se jednou pro Zlodějku knih a myslím si, že brzy se k ní zase vrátím.. Pro mě patří rozhodně mezi TOP.
Většinou příliš nečtu knihy, okolo kterých je příliš mediální pozornosti, ale tahle mě k sobě svým způsobem nějak přitahovala. Nejprve jsem si na zkoušku stáhla e-knihu, nechtělo se mi vyhazovat peníze za další brak. Po několika stranách jsem ale věděla, že ji musím mít doma v tištěné podobě. Dlouho mě žádná kniha tolik nenadchla. Neobvyklá kompozice s vypravěčkou smrtkou mě zkrátka uchvátila, zajímavý je i vývoj postav a v neposlední řadě se mi líbily užité jazykové prostředky plné krásných metafor (alespoň je vidět, že autor při psaní skutečně přemýšlel). S radostí se vrhnu na další Zusakovy knihy, tak doufám, že mne nezklamou.
Tohle se mi strašně ,,líbí" - když se někomu nějaká kniha (nebo cokoli) nelíbí, tak je to hned kravina a všichni komu se líbí jsou v lepším případě průměrní blbečci...holt je to tak, že ne každý hledá u knihy nějaké duševní povznesení, většina z nás ,,průměrných" se chce jen odreagovat po naročném dnu v práci nebo zabavit, když venku prší...a k tomu slouží tyhle knížky, proto jsou tak oblíbené
a milani věř tomu nebo ne, ale mě třeba zrovna tahle kniha dala pár hezky strávených hodin...
Keď som kedysi prechádzal okolo našeho mestského kina a videl ho obkolesené automobilmi, hovoril som si sám pre seba - určite dávajú najakú riadnu kravinu . Veľa spoločného to má i s knihami.
Nemôžem si pomôcť, ale túto som ani nedočítal a zadarmo sa jej zbavil. -Tovar dneška - Takto nejako by som ju v skratke charakterizoval. To si radšej dvakrát prečítam Buddebrookovcov. Tomu uverím, tá mi niečo dá. Je to smutné, že rebríčky čiateľov vedú takéto knihy.
Válka... Hladem se soužící děti, Židé, odvádění do koncentračních táborů, letadla, bombardující města, chybějící končetiny... A na pozadí toho všeho rozkvétá láskyplný příběh o jedné německé rodině, jednom klukovi ve sklepě, jedné utrápené paní starostové a jednom vytrvalém chlapci, schopném všeho pro pouhý polibek od milované (později i milující) dívky. Čtení, které mě nemůže omrzet. Čtení o lidech, pro které možnost milovat a být milován byla to jediné, co jim nikdo nemohl vzít.
Pro mě je tenhle příběh ale něčím velmi odlišný od ostatních - tím, jak překrásně je odvyprávěn. Autorův styl mě ohromil. Jeho slova přesně pasují na to správné místo, mají sílu, dokáží Vás do děje vtrhnout a nepustit (četla jsem v češtině, takže si slova chvály zaslouží i překladatel). O smrti většiny hrdinů víte už předem, ale to, jak autor danou chvíli podá, když se k ní vrátí, vás musí dostat. "Cíťa" jako jsem já nakonec zamáčkne víc než pár slz.
Jazyková stránka této knihy byla hlavním důvodem, proč jsem si ji zamilovala a odložila ji až ve dvě ráno - dočtenou.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Moc se mi nelíbila grafická podoba, ale obsahově skvělá. Podle knížky vznikl i kvalitní film.