Zlodějka knih
Markus Zusak
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , OneHotBookOriginální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Právě jsem ji dočetla a opravdu musím říct, že je to výborně napsaná kniha. Příběh, styl psaní, velmi zajímavý výběr vypravěče.. Doufám, že film bude taky úžasný a že mě nezklame. Ke knize se určitě vrátím. Všem rozhodně doporučuju :)
Originální, plné emocí.....příběh, který se čte jedním dechem od začátku do konce. Určitě se řadí mezi mé nej. Jsem ráda, že jsem si ji koupila, určitě si ji přečtu znovu.
I smrt má srdce ...
Viděli jste film a nečetli knihu? chyba, veliká - krásná a smutná kniha, ale potěší vás a zamilujete se do ní.
Knihu jsem začala číst už před nějakou dobou a zrovna před chvíli jsem ji dokončila. Opravdu pěkný emotivní román! Čtení mi trvalo tak dlouho proto, že jsem se musela věnovat škole, zkouškám a státnicím. Četla jsem pouze ve chvílích těsně před spaním, kdy už mi únavou padaly oči. Jinak bych to jistě přečetla pomalu jedním dechem. Souhlasím s minulými komentáři, dějová linie malého příběhu s pozadím historických událostí byla parádní. Se zlodějkou knih jsem prožívala každé její trápení i její pocit z ukradnutých knih. Doporučuji.. Nyní se můžu po přečtení podívat na filmové zpracování, ale už teď vím, že kniha u mě vede!
Mám těžce nemocného syna. Zajímají ho jen knihy a filmy. Když ještě bydlel sám, kvůli tomuto zájmu ani nejedl, nepil a nemluvil, jen ležel a četl nebo se díval na filmy, později jen ležel. Vrtulník ho dopravil do nemocnice na poslední chvíli. Nyní bydlí se mnou a když mi podal mlčky knihu Zlodějka knih, abych si ji přečetl, jen kvůli tomu abych mu udělal radost jsem to udělal. Skvělé čtení. Díky.
Jeden z nejlepších psychologických románů, jaký jsem kdy četla. Pro mě byla knížka dějově zajímavá, ať už z pohledu do historie kolem 2. světové války nebo dějovou linkou postav, ale hlavně - úžasný konec, něco tak emotivního jsem už dlouho nečetla! Myslím, že je to jediná kniha, u které jsem měla problém na konci se nerozbrečet. Mrzelo mě, jak to dopadlo. Čekala jsem takový konec, ale stejně jsem stále doufala, že se mýlím.
Kniha velmi ovlivnila můj pohled na lidi a svět okolo. Všímám si lidských projevů, citů i skrytých přání. Odteď už si vždycky, když budu nad něčím váhat, řeknu ,,Udělej to, nikdy nevíš, kdy tě navštíví smrt!"...
Když jsem viděla, jak je kniha tlustá, docela mě to odrazovalo, protože jsem delší dobu nic nečetla. Přečetla jsem ji ale s velkým nadšením a děj mě hodně vtáhl. Dojemný příběh napsaný podle mě zajímavou formou.
Nejlepší kniha jakou jsem v poslední době četla. Děj je velice obsáhlý a knížka se krásně čte. I když mě přišla smutná...:)
Velice dobrá kniha napsaná zajímavým stylem.. Na oslovení "Saumensch" nezapomenu snad nikdy.. Doporučuji všem, kteří mají rádi válečnou tématiku..
Nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla? Asi ne. Ale rozhodně je to příběh, na který dlouho nezapomenu.
Nejdřív jsem viděla film a na konci mi ukáplo pár slziček. Trochu mě to rozhodilo. Normálně nebrečím, aspoň u filmů ne. Pak se mi dostala do rukou papírová verze. Strašně jsem se na ni těšila a strašně jsem se jí bála. Přála jsem si, aby byla přinejmenším tak dobrá jako ten malý zázrak, který jsem měla tu čest zhlédnout v kině. A moc mě překvapilo, když se to přání splnilo.
Jak říkám, není to to nejlepší, s čím jsem kdy měla čest. Živě si pamatuji Bílého tesáka, Hru o trůny, Saturnina... Ale Zlodějka knih je rozhodně výjimečná, napsaná jedinečným stylem a odvyprávěna jedinečným vypravěčem. Zběžně jsem nakoukla i do anglického originálu a můžu říct, že Liesel Memingerová není jediná, kdo vládne slovy.
Před pár minutami jsem dočetla poslední řádky a ještě teď, když tu píšu tento komentář, mám mokrý obličej a pod nosem čerstvě utřenou nudli. Víte co? Já normálně nebrečím ani u knih.
Ano, rozhodně vám chci Zlodějku doporučit, ať jste kdokoli. Ostatní komentáře vám vypíchnou, jaké zázraky na vás čekají. Myslím, že není třeba je papouškovat. Stačí prostě říct, že jsou knížky, které mezi ostatními září jako lucerny. A mě Zlodějka knih přímo oslepila.
Neskutečně krásná kniha . Neskutečně krásný příběh . Neskutečně krásná a silná slova .
:: Pár věcí o knize Zlodějka Knih ::
1 . První kniha , kterou tu hodnotím a ke které píši komentář .
2 . Je to nejlepší a nejsilnější kniha , kterou jsem do této doby četl .
3 . Knihy , které jsem četl a budu číst budu hodnotit podle této knihy .
4 . Mám chuť ji někde ukrást .
Nacházím znova a znova lidi v jejich nejlepší a nejhorší podobě . Vidím jejich ošklivost i jejich krásu , a divím se , jak může mít tatáž věc obojí tvář .
„ Co takhle pusu , Saumensch?“
Knížku jsem si vybrala na čtení díky velkým ohlasům tady. A rozhodně mě nezklamala.Příběh je velmi čtivý a vtáhne do děje.
Možná byla chyba vidět nejprve film a až poté přečíst knihu. Ale některé věci prostě přijdou, tak jak mají přijít. Nevyhledávám příběhy o válce, ale tenhle mne dostal. Víc se mi líbil film, měl větší spád. V knize se autor občas v ději vracel nebo ho vyzrazoval dopředu. Vlastně ne autor, ale Smrt...
Tato kniha je dokonalost sama... neotřelé a velmi zajímavé vyprávění, místy až téměř idylické, které končí tak neuvěřitelně. Jedna z mála knih, u které jsem brečela asi půl hodiny.
Tahle kniha se zařadilo mezi mé nejoblíbenější, velmi se mi líbí, jakým stylem je napsaná a smrt jako vypravěčka je hodně dobrý nápad. Za mě úžasná kniha s hlubokým a krásným ačkoliv depresivním příběhem.
Jímavá kniha - napoprvé jsem ji odložila, že nemám zájem číst nic depresivního, po druhé jsem se začetla a depresivní jsem ji neshledala, naopak ukazuje válku bez patosu z pohledu obyčejných lidí, kteří i ve válečné mizerii neztratili srdce a lidskou laskavost. Chvílemi jsem přes slzy neviděla na text. Pro mě bylo tohle čtení opravdu silný zážitek a nevím jestli si ho chci rozmělňovat filmem.
Zkusila jsem to, ale nejde to. Kniha mne musí oslovit od prvních řádek, tady to nefunguje. Nejsem schopná přečíst prvních 20 stránek, nebaví mě styl vyprávění ani ty zvýrazněné odstavce, pro mě divný styl. Bohužel. Přitom tolik pochvalných komentářů... co se dá dělat. Zkusím ještě film, protože příběh mne zajímá, uvidíme....
Jen jednu větu- super knížka, jsem ráda, že jsem jí přečetla dřív, než se podívám na film.....Už podle traileru, vím, že jsem udělala dobře. Určitě si ji přečtěte. Né každá knížka má takovou atmosféru....
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Jednoduše a prostě popsaný příběh obyčejného člověka, resepektive dítětě, během válečných let. Příběh je však položen na emocích a uvědomění si vztahových maličkostí a materiálních hodnot, kterých si v našem "blahobytu" neuvědomuje.