Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539493/bmid_zlodejka-knih.jpg
5
8446
8446
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byl opravdu čtenářský požitek. Nejlepší na této knize je asi jazyk, jakým je psána. Některá slovní spojení jsou natolik neobyčejná, ale přitom dokonale vystihující situaci, že jsem byla nucena číst je stále dokola, abych si je dostatečně vychutnala. Příběh samotný mě nejvíc zaujal svou lidskostí a přátelstvím, postavy jsou upřímné, sympatické a dobře propracované. Hlavně Rudy je můj oblíbenec. Navždycky si budu pamatovat, že pusy se lidem mají dávat hned a ne až přijde správný čas...
Výborná kniha, která popisuje druhou světovou válku značně neotřelým způsobem. I přesto (a možná právě proto), že tam houfně neumírají lidé a nepláčou vdovy jde o knihu skvěle zachycující hrůzu této doby. Kniha se čte jedním dechem, postavy jsou dokonale vykreslené a uvěřitelné. A jako bonus se konečně dozvíte, jak doopravdy vypadá Smrť.
Velmi půvabná knížka. Zejména jazykové pojetí, to je prostě brilantní. Byla jsem jím doslova okouzlena a unesena. A příběh byl o to krásnější, ta magická přirozenost, jež mě zabarikádovala do stránek této knihy a já chvilkami nemohla přestat číst. Tak reálně napsáno, že se v ději ani ty prvky nespecifikovatelných kouzel nedokážou ztratit do šedivé všednosti.
Ty úžasně vykreslené postavy s pečlivě propracovaným charakterem musí snad každého dostat do kolen. Nejvíce se mi vryl do srdce akordeonový mistr Hans Hubermann a židovský boxer Max Vandenburg. Rosa Hubermannová i přes svojí zdánlivě hrubou a agresivní povahu ukázala, že se v jejím nitru skrývá opravdu bezprostřední skvělý člověk a tím mě dostala. Liesel jsem si až tak neoblíbila.
Byla jsem nadšená, ale, když to hodnotím jako celek, tak i malinko zklamaná. Z předešlých řádků to určitě není poznat, ale jistá dávku chvilkové nejistoty, zda mi kniha přináší ten správný požitek, se bohužel dostavila. Ano, bohužel, ještě jednou to musím napsat. Každopádně naplněná dávkou té úžasné lidskosti, jež se v knize nespočetněkrát vyskytla, jsem knihu po dočtení spokojeně uzavřela s tím, že se k ní jednou vrátím a třeba najdu to, co jsem tehdy postrádala.
Většinou komerčnímu nátlaku s úspěchem odolávám, ale když už někdo nazve své dílo takhle lákavě, těžko se vzdoruje a dá se očekávat, že výsledek nebude úplně pitomý. A není... je totiž geniální. Velice promyšlený způsob vyprávění a dobře podané již zdánlivě okoukané téma Druhé světové války, holokaustu a zhovadilosti nacismu. Zusak na příběhu malé holky demaskuje krutost války, ale zároveň vedle té horší lidské stránky ukazuje i tu dobrou. Chvílemi se mi sice zdály některé slovní obraty až moc "tlačící na pilu" a překombinované, ale jako celek funguje Zlodějka knih perfektně. Na posledních třicet stránek si připravte krabici kapesníků, budete je potřebovat...
Moc nevím, co si o tom mám myslet. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout, ale když to zpětně hodnotím, ani se mi moc nelíbila. Nevím, jestli je to tím, že jsem divná já nebo tou knihou, ale něco mi tam prostě nesedlo.
Včera jsem ji dočetla. Obvykle mě nebaví nic, co se týká válek, ale pojetí války z pohledu smrti mi připadalo velmi zajímavé. Smrťácký nadhled mě bavil, velmi čtivá hořkosladká kniha.
chvílemi jsem se nemohla odtrhnout, chvílemi se nudila, ale celkově je to dobré čtení... mně osobně to vyprávění smrti moc nebralo, ale věřím, že spoustě lidí se právě tohle líbí. I slza mi ukápla, ale rozhodně jsem četla mnohem lepší knížky
Asi před pěti minutami jsem tuto knížku dočetla. A.....nemám slov. Nikdy předtím jsem nečetla nic podobného a myslím, že žádná knížka, kterou kdy ještě přečtu se bude této podobat. Koupila jsem si ji docela nedávno, z chvilkového popuzení a nátlaku internetu. Nikdy předtím jsem o této knížce neslyšela, až vyšel film v kinech a tak jsem si ji chtěla přečíst, ještě než se na film podívám. Ze všech stran jsem slyšela doporučení a kladné ohlasy na tuto knížku a tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Ale jednu věc mi nikdo neřekl. Že to bude takovéhle. Očekávala jsem od knihy spoustu, ale tohle opravdu ne. Je to jedna z těch knih, o kterých musíte přemýšlet, i když je nečtete. Je to jedna z těch knih, které vás poznamenají na celý život. Mě změnila. Pokaždé, když teď někde slyším zmínku o smrti, představím si vypravěčku, která má neustále spoustu práce a hlavně která má také srdce. Očekávala jsem, že u této knížky budu brečet. A to hodně. Ale měla jsem jen zamlžené oči. Chtěla jsem plakat, ale neplakala jsem. A přesto mě tahle knížka tolik zasáhla. Byla tak skutečná, tak reálná, tak pravdivá a snadno uvěřitelná a přitom na ní bylo něco kouzelného, něco nadpřirozeného, něco neuvěřitelného. Možná to bylo právě to, že příběh vypraví Smrt. Možná to bylo tím, jak Liesel kradla knihy. Ve skutečnosti je vlastně zachraňovala. Nikdo si nezasloužil vlastnit nějakou knihu víc než Liesel. A jak poté začala psát svou vlastní knihu.......připomnělo mi to mě samotnou. Po celý příběh jsem v Liesel viděla kousek sebe. I přesto, že mě v knize některé věci zmátly, kvůli některým jsem byla rozzlobená a od některých jsem očekávala něco úplně jiného, nechtěla bych na ní změnit ani jedno jediné písmenko. Protože právě tyhle věci dodaly knížce na té opravdovosti a neskutečnosti. Kvůli těm všem malým nedokonalostem je ten příběh dokonalý. Podle mě by si měl každý přečíst tuhle knihu. Tu ve svém životě jednoduše potřebujete.
Po mediální vlně a spoustě doporučení jsem se rozhodla si tuto knihu přečíst. Je asi jasné, že jsem měla vysoká očekávání. Ta byla ale asi až moc vysoká a nebyla naplněna. Strašně mi vadil styl psaní a měla jsem pocit, že autor chce ž moc zapůsobit na čtenářovy city. Nebudu ale pouze kritická - posledních cca 100 stran bylo super.
Knihu jsem dočetla včera a nejsem schopna říct, jaké ve mně zanechala pocity. Smutek? Marnost? Vztek? Prázdnotu? Prostě nevím. Knížka je to úžasná, čtivá a myslím, že se k ní určitě vrátím.
Tak já i když to nikdy nedělám viděla prvně film...řvala jsem od začátku až do konce.Velmi silný příběh a ještě teď mám v sobě hodně dojmů...knihu si zakoupím.Musím.Chci ji mít ve své knihovně :)
úžasná kniha- jazyk, myšlenky, příběh! doporučuji!!! Nejdřív jsem viděla film, potom jsem si knihu koupila a za dva dny přečetla. Patří k těm, o kterých po přečtení několik dnů přemýšlím a po čase se vracím.
Zdá se mi, že jsem asi četla jinou knihu než ostatní, protože mně se nelíbila. Zklamalo mě to. Pořádně. Zato styl jakým spisovatel psal byl opravdu výjimečný. Mimoto jsem si i oblíbila zdánlivě nevýrazné postavy. Ale zdálo se mi, že příběh se táhne. Kniha mě ani na chvíli dostatečně nepohltila a četla jsem jen proto, abych ji dočetla a odložila.
Je něco,co na čtení přímo nesnáším. A to jsou spoilery. Nesnáším, když je někdo někde píše a neoznačí. Když si takový spoiler přečtu, už nemusím knihu číst. Tato kniha byla plná spoilerů.
Kniha mě moc nadchla. Autor je se slovy velmi zručný, ať si říká, kdo chce, co chce. Nejdříve jsem viděla film a až potom četla knihu a nevím, co by bylo lepší, jestli tak nebo obráceně. Film se jemně line a v pozadí je vám jasné, že válka je hrůza hrůz. Ale kniha mi ten ďěj ještě rozvinula.
Moc se mi líbí třeba výroky: DEFINICE,KTERÁ SE NENACHÁZÍ VE SLOVNÍKU
Neodejití:projev důvěry a lásky,
rozpoznaný obvykle dětmi.
Kdesi hluboko v duši ho cosi
svědilo, ale dával si pozor, aby si to
neškrábal. Bál se, co by se
z toho mohlo vyvalit.
Vřele doporučuji.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Zpočátku mi to připadalo pomalé, ucandané a strašně mi vadil vypravěč - smrtka. Pořád do toho kecala a vyzrazovala osudy postav. Způsob vyprávění mi hodně připomínal seriál o koláčníkovi (Řekni, kdo tě zabil), prostě takové milé povídání, až na to že to bylo o vážných věcech - o válce, nacismu, koncentrácích, smrti... Celkové hodně smutný a dojemný příběh.