Zlomená koruna (black edice)
Dan Abnett , Phillip Kennedy Johnson
Aquaman (Znovuzrození hrdinů DC) série
< 5. díl >
V Atlantidě se vzdouvá vlna revoluce! Aquaman býval králem Atlantidy… ale pak o svou korunu přišel. Získal ji Corum rath. Nyní je Atlantida odříznutá od zbytku světa mocnou a prastarou magickou bariérou zvanou Koruna trnů. Zvenčí jí nikdo nepronikne a uvnitř není úniku před smrtícími poskoky krále Ratha. Aquaman je součástí hnutí odporu, které hodlá proti Rathovi bojovat. Po boku mu stojí tajemná Delfína a Arthurův někdejší zapřisáhlý nepřítel Vulko. Jedině Aquaman dokáže rozhádané frakce sjednotit, aby mohli všichni společně Ratha svrhnout… ale jen pokud slíbí, že se znovu ujme trůnu. Jenže Arthur přísahal, že to se nestane. Když se však dozví, že jeho životní lásku Meru stihla podivná kouzelná nemoc, kterou lze vyléčit pouze za hranicemi Atlantidy, stává se z Koruny trnů rozsudek smrti. Teď už Arthura v čele odboje nic nezastaví. Je odhodlaný sesadit Ratha jednou provždy. Koruna musí padnout… a král spolu s ní!... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2020 , BB artOriginální název:
Aquaman 5: The Crown Comes Down, 2018
více info...
Přidat komentář
Dan Abnett prostě umí. Už po páté mi dokazuje, že chápe, co pohání Artura/Aquamana a pokaždé to dokáže posunout nějak dále. Díky tomu je hlavní hrdina mnohem propracovanější a zajímavější. Totéž by se dalo napsat i o Mere a dalších vedlejších postavách. Kresba krásná a výborně sedí k příběhu. Osobně mě bavil i ten příběh, který nesouvisí s hlavní dějovou linkou. Jediný problém tohoto komiksu je, že je opravdu hodně tenký. U Aquamana jsem si zvykl na více stránek.
"Nothing Stands In Our Way - Lacuna Coil"
Začnu nepříjemnou, aktuální pravdou. Zlomená koruna je stejný podvod na čtenáře jako předvolební úplatky na voliče. Protože hlavní příběh zabírá pouze polovinu knihy. Což by klidně šlo narvat do předchozího dílu. Nebo se ohledně toho víc rozkecat. Vzhledem k tomu konci nekonci.
Ale nejdřív Zlomená koruna...
Takové zvláštní dokončení příběhu. Všechno se uzavře, ale nejsem si jistá, zda to dostatečně rozvedené. A to zamrzí. Co jsem doposud měla na téhle sérii ráda, byl krásně popsaný vztah Arthura a Mery. Ale tady to bylo takový...Abnett to umí i líp. Pokus o jakési emoční a romantické gesto zde byl takový nemastný neslaný. Autor někam pospíchal? Nechápu. A Delfínu mu nejspíš úplně zakázali. A celkově byl konec celý hrr hrr. Jako kdyby to fakt bylo nařízený. Stáhnout příběh jenom do třech sešitů. Jedna věc se vyřeší, druhá až příště. Mmch, v knize je jedna zajímavá hvězdička s odkazem do jiné série. Nebylo by špatné, kdyby to u nás taky vyšlo. A nebude to další hvězdička do sbírky toho, co u nás nevyšlo...To je velké, vážně velké mínus knihy.
Ohledně kresby. Mě osobně se to líbilo. Zase něco trochu jiného. Přesto mě zamrzelo, že Stjepan Šejić dělal jenom obálku(y). Po odležení myšlenek, mi k Aquamanovi vážně sednul.
A potom přijde speciál V sevření koruny...
(Jsem ráda, že u nás vycházejí i Annualy, ale asi je to tím, že jsem byla asi moc zpruzelá po předchozím konci nekonci :D )
Bohužel mě příběh vůbec nezaujal a kresba Maxe Fiumara už vůbec ne.
Nikdy by mě nenapadlo, že se to někdy stane, ale musím dát nižší hodnocení. Doteď pro mě byl Aquaman společně s Green Arrowem, černý kůň, který nejspíš překvapil spoustu čtenářů, a sázka na jistotu. Ale tohle bylo slabé kvůli rozdělení příběhu.
Prokletí pátých dílů se opět potvrzuje a Aquaman nám servíruje příběh Zlomené koruny, který by se s trochou námahy a tlustšího sešitu vešel už do předchozího dílu. Nicméně to bylo hezké zakončení původní zápletky, která ale skončila tak nějak hodně rychle, a vůbec nevynikly postavy ani strategie apod. Kniha je pak doplněná psychedelickým příběhem, který je v první chvíli trošku matoucí, nakonec ale slouží jako taková zajímavost spíš než reálné dějové obohacení.
Postavy Arthura a Mery asi nijak nepřekvapí, hezky se drží v mantinelech minulého dílu. Jediné opravdu překvapivé je, kdo se má stát novým vládcem Atlantidy a velmi rychlý souhlas tohohle "vladaře". Horší je to s postavou Delfíny, od které jsem upřímně čekal víc, ale ona tak nějak... nic. Finální souboj (nebo alespoň částečný) byl poměrně rychlý a ne tolik epický. Možná je škoda, že druhá půlka je o nějakém příběhu navíc a ne o souboji s Rathem, který doufám ještě dokončí.
Kresba byla nová, zajímavá, alespoň v první půlce, byla taková dospělá a hodila se. Příběh se synem mě svým stylem neoslovil, a to nejen kresbou, ale ani celkově zápletkou apod. Příště snad dokončí příběh s Atlantidou a nebude to zase kniha nacpaná půlkou jednorázových nehodících se příběhů.
Trvalo to dlouho, než jsem se odhodlal po famózní Šejićově jízdě sáhnout po dalším Aquamanovi. A oprávněně! Ačkoliv Federici bezpochyby umí, ve srovnání se Stjepanem to jsou zkrátka druhé housle :)
Abnett tak dál úspěšně čaruje, ale za mě jde o zatím nejslabší kus, což jen podtrhuje vyloženě hnusný závěr z per Johnsona a Fiumary :/