Na dně

02.05.2021

Za mě zatím jednoznačně nejlepší díl! Abnett roztáčí všechna kolečka na nejvyšší rychlost a přímo před očima čtenáře rozjíždí peckovní kombinaci akce a skoro-až-politického thrilleru.

Hlavní hvězdou tohohle booku je pro mě nicméně Stjepan Šejić, jehož kresbu jsem doteď nevěděl, že v Aquamenovské řadě nutně potřebuju! Jeho poloumělecký styl Atlantidě extrémně sedí a s faktem, že v dalších sešitech absentuje, se budu těžko smiřovat.

10.07.2020

S každým dílem lepší a lepší. Tohle se četlo samo, najednou byl konec a já ani nevěděla jak. Konečně opravdu zajímavý jednotný příběh (bez zbytečných odboček, dobře napsané zvraty, postavy, skvělé tempo, nádherná kresba. Aquaman pro mě asi nikdy nebyl víc cool. Výtečné. 10/10

18.05.2020

Opět výborný komiks. Od scénáře až po kresbu. Dan Abnett skvěle pracuje s Aquamanem jako postavou. Takový vývoj v průběhu série. Pochopení, smíření se neúspěchem a poučení se z vlastních chyb. Je to radost číst. A to samé se týká i Mery, která je opravdu moc dobře napsaná. Kresba se mi hodně líbila a je to změna, na kterou je potřeba si zvyknout, naštěstí to netrvá dlouho. Samotný příběh je strhující, a velmi pěkně graduje a líbilo se mi vysvětlení proč se třeba nezapojí Liga nebo někdo jiný. Moc se těším na další díl.

12.05.2020

Po třetím díle jsem si říkal, jak to asi dopadne dál a tady se mi na to dostalo odpovědi. Trošku mě mrzí, že velká zápletka ohledně vraždy se vůbec neřešila vlivem časového skoku. Dost mě potěšila změna kresby, protože byla taková vyspělejší a moc se to hodilo, postavy působily drsněji, trnová koruna vypadala lépe a její vlastnosti více nahrávaly příběhu. Opakovaně mě učarovává oddanost Mery a její osobnost a schopnosti, je prostě skvělá, škoda toho konce.

Souhlasím s tím, že komiks Aquaman má velkou výhodu v tom, že nic nežene, na vše je dost času a vůbec to nehraje v neprospěch. Naopak tyhle politické a královské záležitosti je super sledovat a to navíc ve spojení s krásnou Atlantidou, která nás navíc v tomto díle bere i do uliček deváté kasty, kde to je možná víc zajímavější než v trůnním sále. Malé cameo Titánů a Aqualada potěšilo a i přes svou strohost nepohoršilo. Potěšili mě mutanti, kteří umí být vážně krásní. Taky se mi moc líbí celkově zápletky kolem kralování a puče, hlavně to, že ne každý je proti Arturovi, jak se původně zdálo. Delfína mě trošku štvala, protože nové postavy, co se pletou mezi hlavní hrdiny moc nemusím, ale vlastně byla fakt krásná a měla super schopnosti. Duchové v pokladnici další plus a úžasné seznámení se světem magie Atlantidy.

Celkově taková jednohubka, která je ale moc důležitá a hodně hezká, sice kratší, ale užil jsem si ji možná víc než třetí díl... Atlantida povstává! :)

19.01.2020

Líbí se mi jak v Aquamanovi je na všechno čas, žádné že vše vyřešíme na dvou stránkách a hurá, vyhráli jsme. Všechno má svůj čas a prostor. Tady mi ale přišlo, že se děj až tolik neposunul a místama přešlapoval na místě, ale to je jediná drobná výtka. Je ale hezké jak poznáváme Atlantidu i "ze dna". Sejiče miluju, takže s kresbou sem nadmíru spokojen, ačkoliv prostě tyhle změny kreslířů uprostřed série nechápu a tak dostáváme trochu jinou podobu Aquamana. Murk, Mera, Delfina skvělý, jen tak dál, tahle série je skvělá a Abnett mi to píše na míru :)

26.11.2019

"King Of Anything - Beartooth"

Děj byl opět luxusní. Arthur přišel o trůn a všichni ho považuji za mrtvého. Král je mrtev, ať žije král? A že je na trůnu teď pořádný hajzl. Jenže Arthur není mrtvý. Vlastně si dole na dně už stihnul udělat kamarády tím, že si prostě nemůže pomoct a musí ostatním pomoc. Čili, že je naživu se rozšíří poměrně rychle. Že to není pouhý přízrak ani napodobitel z odboje. A zjistí to jak "král", tak Mera. Je jasné, že oba se rozhodnou konat.

Základní linka je prostě dobrá. Nic proti souši, ale v tomhle díle se většina děje odehrává pod vodou. Takže se tím pádem dozvíme víc právě o tomhle světě. Protože Atlantida, to není jenom palác. Atlantida má mnohem víc vrstev. A my se podíváme do té úplně nejspodnější.

Kresba...takže takhle. Na prvních třech dílech dělal vždyť skoro stejný tým lidí. Takže kresba neměla výrazné rozdíly a prostě jste si připadali jako v sérii. V sérii, která je stejná. V beletrii se to taky nedělá, že? Autor neměl čas, tak požádal kamaráda o laskavost. Píše stále Abnett a mě se to líbí. Tohle ale ilustroval Šejíć. Sám. Nemám proti němu nic, to na začátek. Ale jeho kresba je...hodně specifická. Poznáte, že to je on už jenom rychlým podíváním. Zvyknout si (nemyslím si, že to je jenom tím nováčkovstvím v sérii) chvíli trvalo. Tahle jsem se i tak ptala, proč Delfína vypadá jako sestřenice Krycí královny (a Ondine to odnesla ještě víc!). Je tak specifický, až nevím, zda to není na škodu.

PS: konec je stejný jako vždy! A to takový, že hned budete chtít další díl! :(