Žlutý ptáček zpívá
Jennifer Rosner
Uprostřed nacistického běsnění v Polsku se židovská maminka se svou pětiletou dcerou s výjimečným hudebním nadáním ukrývá na místě, kde je sebetišší zvuk může obě stát život. Když němečtí vojáci obklíčí Židy v jejich rodném městě, dá se Róża se svou dcerou Shirou na útěk. Najdou útočiště ve stodole na sousedovic statku. Shira, dnem i nocí schovaná na seníku, se zoufale snaží zůstat zticha, zatímco jejím nitrem neustále pulzuje hudba. Láká ji příroda v okolí statku a stěží odolává přirozené touze po volnosti. Maminka, ve snaze dceru zabavit a utišit, vypráví příběh o děvčátku v kouzelné zahradě. Děvčátko nesmí ani hlesnout, a tak zpívá žlutý ptáček. Zpívá cokoliv, co děvčátko v duchu skládá: vysoké pikolové trylky, hluboké bručení kontrabasu. Hudba pomáhá květinám vzkvétat. V tomto smyšleném světě dokáže Róża Shiru ochránit před hrůzami, které se kolem nich odehrávají. Přijde však den, kdy jejich útočiště přestává být bezpečné a Róża se musí rozhodnout: buď se Shirou zůstane, nebo ji opustí a dá jí tak naději na přežití. Románová prvotina Jennifer Rosner Žlutý ptáček zpívá, inspirovaná pravdivými příběhy židovských dětí ukrývaných za druhé světové války, je dechberoucí vyprávění o nezlomném poutu matky s dcerou. Strhující a poutavá próza je svědectvím o nekonečné naději – šeptaným příběhem, ptačí písní – i v těch nejtemnějších časech.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , KontrastOriginální název:
The Yellow Bird Sings, 2020
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha plná emocí, smutku, bolesti ale i naděje. Určitě nejlepší je ta část, kdy se matka s dcerkou schovávají v seníku a doslova bojují o holý život. Co vše je matka schopna udělat pro své dítě, aby mu alespoň trochu zvýšila šanci na přežití na úkor sebe samé. Ukázka toho, jak těžká doba to byla, jak moc lidi vytrpěli a vlastně i svědectví o tom, kolik odvahy museli prokázat nejen ti, co byli obětmi, ale i ti, kteří Židům poskytli úkryt. I když tady v této knize to hlavní hrdinka opravdu neměla zadarmo. Příběh je to velmi dojemný a zvlášť pro maminky, které mají děti v podobném věku jako je dcera hlavní hrdinky, je to skutečně srdceryvné čtení, kdy jsem se neubránila potokům slz.
Krásný a čtivý příběh z nacistického Polska, který se mi při čtení vryl do srdce. Hezky zpracované téma o poutu matky s dcerou. Pro mě jako čtenáře zase úplně jiný pohled a zpracování z doby druhé světové války, ale opět silná kniha, i když jiným způsobem než knihy odehrávající se v Osvětimi.
Navíc ta krásná obálka a poetický název knihy.
Nádherný příběh o nelehké době.Matka s dcerou se schovávají a v tichu bojují o každý nový den.Autorka pěkně opisuje co všechno je matka schopná udělat aby její dítě bylo v bezpečí.Jak bojuje o každé další sousto jídla aby dítě žilo.Jak se strachuje každého hluku.A jak těžké je pětileté dítě milující hudbu udržet v tichu, které jim zachraňuje životy.
Pak nastává těžká volba a matka musí své dítě pustit.Protože záchrana je přednější.
Já jsem si knihu o žlutém ptáčkovi užívala a přála jsem si aby to skončilo dobře.
Bylo to jiné zpracování na téma 2.světové války a hodně překvapilo.Nestrácelo na cite a strachu, který byl v té době hmatatelný všude.
Určitě knihu doporučuji pokud chcete číst něco v novém kabátě.
Jedním slovem síla... Síla doby, ale i lásky..pro mě jako matku nepředstavitelné.. ta beznaděj jak má najít dceru, když neví jaké má teď jméno a v které zemi se nachází a zda vůbec žije a jak má dcera najít matku, když nezná její jméno... Vždy to byla jen maminka... Dojemný mrazivý, ale přesto krásný příběh..nádherně se to četlo bylo to svižné napínavé a ráda si přečtu od autorky další knihu pokud napíše..tohle se jí povedlo
Válka je rozdělila. Dokáže je hudba opět spojit?
Příběh o tichu, které mohlo být vyplněno jen šeptem. O schovávání se ve dne v noci (všichni, kdo máme malé neposedné děti víme, že je to zázrak). A příběh o rozhodnutí matky nechat dceru jít pro její záchranu. A hlavně o hudbě. Tichoulinké, předávané srdcem, která pomáhá přečkat nekonečné dny a která jediná představuje únik z těsného úkrytu.
Vzhledem k tomu, že k tématu už mám něco "načteno", oceňuji originální a poetický přístup a to, že téma lásky (v mnoha jejích nuancích) přebije téma zla a násilí.
Krásný a dojemný příběh. Tato doba byla nesmírně těžká, zvlášť pro lidi, kteří byli pronásledovaní.
Ano uznávám pěkná kniha. Sice mi tam chybí "podle pravdivé události" a musím uznat, že spisovatelka knihu hezky napsala a krásně se četla. Pravda, mohla ještě závěr trošičku rozvinout, ale to byl asi účel, aby si každý domyslel to své.
Kniha je opravdu dojemna. Ne vše je asi uvěřitelné, nevím, zda by ve skutecnosti Roza pobyt v lesích opravdu přežila. Ale je to roman, tak to lze odpustit. Konec byl hrozně rychlý,ale taky to tady tolik nevadí. Taky mne trochu jako i jiné komentujicí zarazi že Shira neznala jména svých rodicu, ale celkově knihu hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji k přečtení.
Kniha je krásná. Ze začátku je to příběh z úkrytu a dlouho je bez napětí. Pak se odehraje okamžik odloučení a příběh získá napětí přežitím. Nadále se bude střídat radost se zklamáním a nakonec vše vyvrcholí u konce. Ten mě mrzí že není víc rozvedený chybí mě tam ta pořádná tečka.
(SPOILER) Zajímavý a poutavý příběh. Lehce mi to připomínalo knihu Běž, chlapče, běž. Nicméně ta byla napsána podle skutečných událostí, zatímco u této knihy jsem zejména ke konci přemýšlela nad její reálností. Začátek knihy a přežívání ve stodole pro mě bylo velmi emotivní, originální a napínavé. I následné oddělení matky s dcerou, skrývání a přežívání v lese a v klášteře mě bavilo. Ale konečné míjení matky s dcerou mi nepřišlo moc uvěřitelné. Nenechala by matka v klášteře na sebe pro dceru kontakt, kdyby se s jeptiškami dcera v budoucnu znovu spojila? Nebo proč by Shiře dávali na konci nové jméno, když si své původní dívka očividně pamatovala?
Neokoukaný, silný příběh z období 2.sv.války v Polsku. Sledujeme nejdříve společné ukrývání matky s pětiletou dcerou u známých ve stodole, posléze jsou nuceni se rozdělit a na více než 20 let o sobě nic nevědí. Přežijí válku a nakonec se shodou okolností shledají v New Yorku.
Moc hezky psané válečné drama, které sice napůl skončí špatně, ale úplný konec je šťastný.
Což mě ale nemůže zanechat chladnou je to, jak je možné, že 5ti leté dítě nezná skutečná jména svých rodičů? To je základ, právě pro případ, že se dítě ztratí a musí se spolehnout na to, co o svých rodičích ví. Tohle jedině bych knize vytkla, působí to nevěrohodně. Přitom kdyby tohle bývala Shira věděla, matku by našla možná dříve než o 20 let později.
Krásný a těžký příběh o tom, jak se matka snaží přežít s dcerou ve světě, který je označil jako nepřátele. V nehybném a nebezpečném světě si vytvořily malý koutek, fantazijní svět, do kterého se společně schovávaly, aby dokázaly přečkat zlé časy.
Při čtení doporučuju na chvíli přestat číst a poslechnout zmiňované skladby, dodává to příběhu kouzelnou atmosféru a příběh se stává reálnějším.
Polsko, rok 1941
Téma silné a smutné, ale za mě moc pěkně a originálně napsaný příběh z těžké doby holokaustu inspirovaný skutečnými příběhy židovských dětí ukrývaných za druhé světové války.
Moc pěkná obálka
A mě se ten konec nekonec moc líbil, díky
Silný příběh z těžké doby. Neskutečné podmínky, které musely maminka i dcerka zvládnout. Tahle kniha ve mně nechala hlubokou stopu
Dozajista velmi zajímavá a dojemná kniha, která přináší nelehký pohled na krutý židovský život v době holokaustu. Prolnutí příběhu s vnímáním hudby je také zajímavé a závěr je skutečně dojemný. Zábavné ale nelehké čtení.
Nádherná knížka. Příběh židovské matky s dcerkou, které se po napadení Polska německou armádou ukrývají na půdě stodoly. Obrovské úsilí matky udržet dcerku zticha, zajistit jí přísun jídla, zabavit ji... Není to klasický příběh z detaily z koncentračních táborů, a právě proto je tak hluboký a nezapomenutelný.
Knihu Žlutý ptáček zpívá hodnotím 3 hvězdičkami.
Knih s tématikou druhé světové války mám přečteno několik a tato patřila k těm průměrným, i když téma bylo velice silné a zajímavé. I přesto na mě působila, bohužel, tak nějak nedotaženě. Převážně konec mi přišel příliš uspěchaný a podle mého názoru se rozplynul do ztracena, což je škoda.
Zpracování/forma příběhu za mě hrůza. Aleně Mornštajnové a její Haně to nesahá ani po kotníky. Fakt mě to nudilo. Ke konci jsem se protrápila.
Docela dlouho mi trvalo, než jsem pochopila smysl žlutého ptáčka :-)
První část se mi četla hůř, protože mě to moc nebavilo, stále dokola opakující se situace. Den po dni. V tehdejší době, v takové situaci to ale jinak nešlo, těžko si představit, že bychom něco takového prožili.