Znamení Padlých
Michal Sirotek
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529334/bmid_znameni-padlych-659442206b7c0.jpg
4
13
13
Mezi lidmi zuří válka, to nejhorší však teprve přijde Dva národy – jeden nekončící svár. Po deseti letech křehkého míru se rozhořel nový konflikt a nemilosrdně zasáhl do životů všech lidí. Styr a a Lišja se snaží odhalit viníky strašlivých jatek, každý z nich však z jiného důvodu. On chce pomstít své milované, ona zachránit svou sestru. Svět ale není takový, jak se na první pohled zdá. V propastech času se skrývají tajemné stíny z cizích Sfér, jejichž moc i cíle jsou děsivější než hrozící válka...... celý text
Přidat komentář
Dost mě mrzí, že takovým propracovaným příběhem nás provází dva šílení, arogantní egomaniaci. Zase na druhou stranu musím uznat, že se autorovi podařilo je popsat skvěle. Jsou opravdu hnusní a mrtvoly se za nimi táhnou jako smrad. Samozřejmě, že ve vyšším dobru. Styr, syn knížete, kdysi provedl cosi (nedozvíme se co), za co byl odejit ke strýci, aby se mu zde dostalo tvrdší výchovy. Domů se může vrátit až se stane mužem čili až zapíchne nějakého toho jižana. Lišja je gruiwa čili obdařena magickou silou. No a tu použila, kde neměla a je z ní vyhnanec. Jediný, kdo si získal mé sympatie byl Mirogij. Po nikom nic nechtěl. Poradil, pomohl a doplatil na to. A kvůli komu? Kvůli Styrovi! Tenhle mladík je jedno velké mínus. Ze začátku příběh vypadá jako fantasy, ale čím více se brodíme krví a mrtvolami, tím víc tíhne ke sci fi. Zápletka je neotřelá, svět důkladně promyšlený. Ale těch postav, co se toho zúčastní! V první části jsem s tím měla vážný problém. Jenže jsou všichni důležití, aby mohlo být veliké finále. Třetí část knihy byla opravdu strhující.
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji @humbook #humbookblogeri.
.
.
.
První věc, kterou musím u této knihy pochválit, je obálka. Za mě je moc povedená a prostě krásná! Příběh jako takový jsem si neskutečně užila. Pohledy dvou postav, po většinu času velice odlišné. Dalo by se říct, že příběh obsahuje takové menší dva příběhy, které se v určitou chvíli spojí. Ze začátku mi dělalo trochu problém pochopit, kdo je kdo a kam že to vlastně patří, ale po chvíli už to nebyl problém. Jakmile jsem se začetla a nechala se strhnout úžasnými zápletkami, vše mi začalo zapadat. Dějová linka, neskutečně bohatá na akci a napětí, byla pro mě úžasná. Nebylo chvíle, kdy bych se nudila a chtěla knihu odložit. Ba naopak, četla bych pořád dál a dál. V příběhu se objevilo veliké množství postav, což je pro mě docela novinka, protože do tak náročného úkolu (aby byla přítomnost všech objevujících se postav odůvodněna) se moc autorů raději nepustí. Tady to ale přímo sedlo, každá postava nakonec našla své malé poslání a mně se moc líbilo, že hlavní postavy na své cestě díky nim nebyly samy. Taky se mi líbilo, že celkový dojem o oněch vedlejších postavách se za celou knihu třeba hned několikrát změnil. Občas šlo jen těžko odhadnout, kde končí zlo a kde už začíná dobro. Bylo to něco k zamyšlení a za mě moc fajn. Celkově mě kniha bavila opravdu hodně, zmatení z postav jsem překonala poměrně rychle a zbytek knihy mi to bohatě vynahradil. Takže doporučuji!
Hodnotím 5/5
Za knihu na recenzi moc děkuji @humbook #humbookblogeri.
Fantastický svět, postavy mající důvod a pohnutky vydat se na cestu strastiplného putování, promyšlený systém magie a politiky, to vše tato kniha přináší. Velmi hned ze začátku oceňuji slovníček pojmů přiložený na konci knihy, autor se do vymýšlení světa pustil opravdu od základu. Je to ovšem svět, u něhož budete snadno nacházet podobnosti s některými jinými, za mě má tato kniha docela hodně Zaklínač vibes (chvílemi možná až moc, ona podobnost například mezi názvy na mapě, Wyzima a Gryzima), ale celkově atmosféra a práce se světem na mě hodně působila podobně jako Zaklínač, ale třeba také Moře střepů nebo, jo, kniha má za mě potenciál líbit se i fanouškům Věcných mlh, nebála bych se tyto knihy postavit vedle sebe, i když samozřejmě každé připodobnění má své výjimky. Znamení padlých je prostě tento typ temnější, propracované, drsnější a leckdy vpravdě nemilosrdné fantasy, což já ráda. A některé kapitoly mají i hodně Píseň čepele vibes.
Znamení padlých však není jen kniha o světě, ale i o postavách, které jsou rozmanité, a to jak do sociálních vrstev, povah a charakterů i schopností, takže je opravdu z čeho vybírat. Myslím, že u všech je znatelný vývoj, který je podmíněn vnějšími okolnostmi a událostmi, na začátku a na konci nejsou stejní.
Knihou se prolínají v podstatě dvě dějové linie vcelku dlouho nezávisle na sobě, propojené však už vesměs od začátku v prvcích, dojde ale i k jejich propojení, a to ve vpravdě epickém podání. Styl psaní, jimž je kniha vyprávěna, bych označila za hutnější, takový možná i trošku těžší na soustředění, ale v tom dobrém smyslu, že to není rychlé a hodně lehoučké, ale odpovídá to i té celkově hutnější atmosféře.
Celkově u mě tato kniha vyvolala velmi dobrý dojem, má vše, co od nadupané a atmosférou náročnější fantasy žádám, bohužel však plné hodnocení knize dát nemůžu - a to kvůli nemalé řadě gramatických a pravopisných chyb, jimiž je kniha doslova protkaná. Bohužel, ale u knihy za takovouto cenu (kor když je to paperback) je tolik chyb nepřípustných, minimálně ještě jedna korektura by tu byla žádaná.
Autor čtenáři přináší zajímavý svět, který je protkán mytologií a zbytečnými válkami (ty se odehrály v minulosti). Zároveň se nejedná o typické fantasy, kde máme pouze magii a meče, ale zároveň jsou zde zapojeny i “technologie, kterými disponuje Cartárie.
Trvalo mi docela dlouho, než jsem se do knihy začetla. Asi za to mohly i ty prazvláštní obraty a hrubky, kterými je kniha protkaná - což je škoda! Za ty peníze si chce čtenář užít příběh a nepozastavovat se za každým druhým slovem.
Na konci knihy mě překvapil slovníček. Jednotlivé termíny autor v knize podrobně vysvětlí - tudíž nechápu existenci slovníčku.
V knize je dostatek zajímavých postav. Já osobně jsem si oblíbila postavu Lišji. Zejména k mužským postavám jsem si nenašla žádný vztah.
První dvě části se mi docela táhly a místy jsem se i nudila. Naopak posledních cca 100 stran jsem četla se zatajeným dechem.
Knihu jsem přečetla v rámci spolupráce s Humbookblogery.
Knihu hodnotím 3,5/5 - vzhledem k tomu, že zde nelze dávát půl body, tak dávám 4 hvězdy, protože bych to úplně na 3 hvězdy neviděla...
Autor vymyslel poměrně komplexní svět s bohatou mytologií, temnou magií, záhadnou technologií a tajemnými kulty. V příběhu sledujeme dvě linky. V jedné putujeme se Styrem, mladičkým synem knížete ze severu, nedočkavým zabít svého prvního jižana a stát se tak mužem. V druhé lince doprovázíme umíněnou Lišju, ocejchovanou zavrženou bývalou Gruiwku, avšak stále s darem.
Oba, aniž by o sobě věděli mají stejný cíl, avšak jiný důvod...
Tahle kniha vlastně začíná jako klasické hrdinské putovní fantasy, s přibývajícími stránkami se snoubí se sci-fi žánrem a ohromující finále už se odehrává ve strhujícím víru svatebního tance těchto žánrů.
Příběh je plný tajemství, strachu, temnoty, dobrodružství, boje jsou perfektně popsány, některé scény byly takřka hororové. Žádná hluchá místa a zbytečná vata. Postavy si zaručeně oblibíte, mají konstantní charakter a máte na výběr, která z nich se stane vaším oblíbencem. Doporučuji
Michal Sirotek je výborný vypravěč. Dokáže zaujmout a vtáhnout do děje. V románu rozvíjí fantasy svět z mého pohledu malinko šmrncnutý sci-fi. Na jedné straně je tu severní Siwa a na straně druhé jižní Cartarie, a ty jsou v neustálém konfliktu, který v určitých intervalech přerůstá ve válku. Prostě Sever proti Jihu... :-) Siwa má své gruiwy, lidi obdařené Darem magie, a Cartarie zase rozvíjí díky své zbrojní gildě vynálezy na principu mechaniky s využitím alchymie a spojení kovu a masa... Sledujeme příběh Styra a příběh Lišji, odkrývá se před námi děsivé tajemství Popelových hor, kde vše začíná, a následně i Jagorahu, kde vše končí. Autor mistrně udržuje pozornost mimo jiné tím, že sadisticky utne vyprávění v tom nejlepším a věnuje se druhé dějové lince, aby pak provedl to samé. :-))) Rozhodně doporučuji.