Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti. Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno. Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru. V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít. Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni? Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Spíše příběh o osamělosti, zoufalství a touze, akční dystopii nečekejte. Hlavní hrdina dělá na jatkách, nesnáší svou práci, obchodní partnery a nejspíš celý systém, ale nijak proti němu nevystupuje. Popis zpracování "masa" je poměrně nechutný a za mě vcelku zbytečný. Naštěstí je to zatím docela sci-fi myšlenka, tak doufám, že se k jejímu naplnění nijak neblížíme...
Tak jo, myslím, že u téhle knihy si řeknete buď wow nebo fuj, co to je. U mě se to dost střídalo. Když jsem začínala, říkala jsem si wow. Námět knihy je opravdu originální. Všechna zvířata na světě jsou nakažená virem nebezpečným pro lidi a proto je nutné je vyhubit. Jenže, kde vzít maso na spotřebu? Ano, začnou se chovat lidé určení na porážku a následnou spotřebu.
Hlavní postava Marcos mi byla opravdu sympatická. Bylo vidět, že mu není příjemné, kam se svět dostal a jak to tak teď vypadá. Bylo mi ho i líto kvůli určitým událostem v jeho životě.
Styl psaní autorky je dost zvláštní. Ocenila bych více přímé řeči místo té nepřímé, které tam bylo mnohem víc. Cením ale krátké kapitoly, díky kterým příběh více odsýpal. V knize se mi líbilo i pár myšlenek. Víckrát jsem si ale řekla právě to fuj, proč to tam autorka vůbec dala?
Na konci knihy dostal příběh úplně jiný směr, než jaký jsem čekala a upřímně? Marcos ztratil veškeré mé sympatie.
Znamenitá mrtvola byla tedy poměrně znamenitá. Za mě nebyl možná tak zajímavý samotný příběh hlavního hrdiny, ale samotné fungování jatek, zpracování kůží, jak to celé vzniklo a funguje apod. Kniha se četla naprosto sama a obálka je opravdu povedená.
Jedná se o velmi slabou knihu, která se dá přečíst za jeden den. Příběh je značně jednoduchý. Představte si kompletní exkurzi na hovězích jatkách a místo hovězího masa lidské. Tím strávíte cca třetinu knihy. Pokud to má být pokus o Váš přerod ve vegetariány možná to bude na někoho fungovat. Jinak většina textu je opravdu tak na úrovni žáka střední školy, celý obsah by šel vtěsnat do krátké povídky. Opravdu škoda papíru...
Úspěch této knihy je pro mě záhadnou. Příběh je vystaven okolo jednoho kontroverzního nápadu a vlastně váhám, zda jej vůbec nazývat příběhem. Popis konzumace lidského masa a zacházení s chovnými lidmi je na začátku knihy zajímavý, ale rychle ztrácí svůj šokující aspekt, na kterém je celá kniha postavena. Jediné co mě zaujalo, byl poměrně nečekaný konec, za který musím přidat jednu hvězdu.
Tohle bylo jedno velké fuj. Ne na styl psaní,ale na děj. Mne bylo při čtení dokonale zle. Jak popisovali ty mrtvoly. Pak samice a samci... Z toho mne bylo fakt špatně. Až jsem si to dokázala představit,jak to bylo psané naživo. Ještě dneska je mne zle. Bylo to vyprávěno výborně,o tom žádná a konec byl drsný,až mě zamrazilo. Určitě můžu doporučit,ale kdo máte strach z budoucnosti,co by kdyby,nebo komu bývá špatne a kdo nemá rád maso, určitě ruce pryč od knihy!
Na první pohled až absurdní dystopie, ale... jak moc je (ne)pravděpodobné, že když "dojdou" zvířata, tak kvůli zachování masného průmyslu budou na jatka posíláni lidé? Je to skutečně až taková fikce, že v dnešní době zvítězí byznys nad etikou? Jak málo stačí, aby se něco nemyslitelné ve společnosti stalo normou?
Pokud dosud nejste veganem, tato kniha by vás mohla přesvědčit...
pro ty,kdo jsou, to znechucení zase tak nehrozí v tom smyslu že se masu vyhýbají v každé podobě :-)))
+++ obálka ale za mě nic moc....
Příběh tam trošku byl. Ale po takovém humbuku kolem knihy jsem čekal víc. Zas tak špatné to není, hlavně je to rychlé.
Velice zajímavá kniha. Přečteno za dva dny.
Byl zvláštní pocit si představit že by to jednou mohla být realita. Kniha se četla dobře, jen mě překvapil konec. Určitě bych si jednou ještě někdy přečetla.
Co si ne/číst před Vánoci? Určitě Znamenitou mrtvolu! Citově založeným se bude dělat špatně už u první kapitoly, pro vegetariány nevhodné, pro citově ochrnuté fantastická dystopie s nečekaným závěrem. Výborná obálka, kterou si moje mamka vážně spletla s balením masa! Trochu mi chyběl jen celkový kontext - například jak se rozdělovali lidi na porážku, na jídlo a ti, kteří mohli svobodně žít. Studený, rezervovaný, odtažitý, bezemoční styl psaní mi naprosto vyhovoval, knihu jsem přečetla jedním dechem za pár hodin. V některých pasážích mi připomínala díla V. Vondrušky - Neviditelní.
Kolem a kolem můžu bez ostychu říct - byl to znamenitý čtenářský zážitek a doufám, že jen fantazií autorky i zůstane!
Že bude kniha morbidní, s tím jsem počítala. Odcizený, strohý styl vyprávění ke knize taky sedí. Mohla to být vynikají kniha, s neotřelým nápadem. Ale potenciál byl naprosto promrhán. Autorka se snaží šokovat a to jí stačí. Nic není do hloubky, o vše se jen tak otře. Žádné hlubší dopady, sociální situace, nic tam není. O konci není nutné mluvit, nic se nezměnilo, kniha žádný dopad, vyústění nemá.
Dávám dvě hvězdičky za zajímavé téma, avšak nebojím se napsat, že tohle byla nejhnusnější knížka, co jsem kdy četla. Od začátku do konce plná realizmů, podrobností o zvrácenostech, které se tam dějí.. Jsem zvyklá na horory, true crime miluju, ale tohle na mě bylo opravdu hodně.
Jako psala whiolet. Morbidní ale svým způsobem se mi líbila od začátku až do konce. Na začátku je jednoduché si představit pod slovem na S spoustu věcí. Pak už to máte všechno před očima. Stihla jsem jí přečíst za den a to jsem na ní ještě neměla tolik času kolik bych chtěla. Chvíli jsem přemýšlela, jestli to na mě není moc depresivní před vánocema, ale co...
Tohle byla velká zvrácenost i na mě, jakožto milovnici žánru truecrime a nadšenkyně do tématu psychologie sériových vrahů a psychopatologie obecně… Když se člověk stane vrahem, je to děsivé, když vraždí celá skupina, je to ještě děsivější, ale když vraždí celá společnost a vražda se stane normou… To je už opravdu zvrhlé a nepředstavitelné… Právě proto mě tato kniha zajímala. Bohužel musím říct, že téma šlo zpracovat mnohem lépe, hlouběji a promyšleněji, než se to podařilo autorce.
Další kniha s obrovskou reklamou a tak i já se nechala zlákat. No, příběh je silný a děsivý v tom, že si člověk představí, co kdyby náhodou to takhle jednou bylo. Fuj. Ale té surovosti a morbidnosti je tam na mě až příliš, a to jsem věděla do čeho jdu.
Morbidni, děsivá a svým způsobem ojedinělá kniha.
Líbilo se mi to od začátku až do konce.
Tak jako vždy se lidstvo chová jako ovce a věří, tomu co mu okolí říká.. slepě poslouchá a koná, upřímně bych se ani nedivila, kdyby nás tohle jednou čekalo.
4 z 5 řezníků doporučují knihu Znamenitá mrtvola :) Já bych to nedoporučila vegetariánům, citlivým duším a ochráncům zvířat. Psáno ponurým stylem, čekáte na něco optimistického, ale nedočkáte se :) Závěr zajímavý a myslím, že i vhodný.
Musím říct, že už jsem dlouho nečetla takhle dobrý příběh, který mi bude ještě pěkně dlouho ležet v hlavě.
Kniha se mi četla hrozně rychle, nejen kvůli formátu, ale i děje. Kniha je neskutečně originální, a trochu mě až děsí, jak něco takového někdo mohl vymyslet. A i přes znechucení u některých částí, jsem byla spíše fascinována.
A ten konec? Měla jsem tři infarkty za sebou a k tomu slzy na krajíčku.
Zkrátka to považuji za skvělé psychologické dílo, po jehož přečtení už nebudete stejní.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2022 | Znamenitá mrtvola |
2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
Tak i já jsem se nakonec rozhodla přečíst tuhle kontroverzní knihu, které je všude plno. A vůbec ten hype okolo nechápu. Dobře, je to kontroverzní a místy nechutné... a to jako stačí? Víc někteří čtenáři nepotřebují?
Smutné, to jediné mě na tom asi šokuje. Mě osobně to nijak neznechucovalo, protože jsem po celou dobu čtení nevěřila ani za mák téhle možnosti. Nebylo to zkrátka vůbec uvěřitelné.
Vážně by lidi přijali myšlenku kanibalismu, protože by údajně neměli dostatek bílkovin a nehledali by jiné alternativy? (jako že už teď jich je tuna) Nebo snad vymizela jakákoliv jiná možnost obživy? Všechna pole a rostliny přestaly plodit?
Vzhledem k tomu, že už v začátku knihy měl Marcos v lednici rajčata, okurku a měl i rýži, tak na světě zbylo nejspíš dost jiného jídla.
Je to prostě až moc absurdní a mnohé chování lidí, aby si maso obstarali, taky. Proč by někdo kradl rozkládající se mrtvoly? Člověk nemá šanci takové maso v sobě bez následků udržet. Něčemu takovému bych možná, ale jen možná uvěřila u knihy odehrávající se za 100-200 let ode dneška, v totálně rozbité společnosti bez jakékoliv morálky a pravidel.
Ale ne v dnešní společnosti. Tohle není žádná dystopie. Celé to haló kolem knihy je postavené jen na té absurditě. Ale to prostě nestačí.
Styl psaní mě praštil do očí hned na začátku a nezvykla jsem si na něj, byl moc jednoduchý, použitý čas mi čtení taky nezlehčoval. Jako kdyby to psal žák deváté třídy bez slovní zásoby.
To, že místo přímé řeči tam bylo často jen popsáno, co kdo řekl, mi taky vadilo. Samé on řekl, ona řekla, on tohle, on támhleto.
Postavy byly nesympatické, ploché a celé to bylo prostě jen vyhnané do absurdna, bez špetky nějakého promyšlení a hlubšího děje.
A i ta neustálá snaha šokovat po chvíli přestala mít efekt. Časté popisky z jatek začaly nudit. Tady zafungovala jen obří reklama a relativně originální téma, ale zpracování nefunguje vůbec.
Pobavila jsem se jednou, u věty "otroctví je barbarský čin" jak hlásaly noviny. Vážně tam při psaní autorka neviděla to protiřečení si? Konec jsem čekala, ale totálně to pohřbil.
Tak on si ji celou dobu vychovává a pak prohlásí tohle? Nelogická tečka za nelogickou knihou.
Naštěstí mi přečtení téhle knihy zabralo jen chviličku. Být to bichle, tak budu akorát naštvaná, že jsem ztratila čas tímhle.