Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492192/bmid_znamenita-mrtvola-x2q-492192.jpg
3
1672
1672
Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti. Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno. Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru. V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít. Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni? Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2022 |  Znamenitá mrtvola |
| 2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
Půlení. Řeznická pistole. Porážková linka.
První slova dystopie Znamenitá mrtvola jasně definují, jakým směrem se bude útlá a znepokojující kniha ubírat. Nefunguje jako varováním před budoucností, kdy jsou kvůli údajně smrtícímu viru vyhubena zvířata a povolen kanibalismus, ale spíš jako reflexe naší současnosti. Agustina Bazzterica prostě vzala rutinu na jatkách, prasata a krávy vyměnila za lidi a všechny procesy od násilné inseminace, nehumánního chování až po bourání masa, aplikuje na nich. A ne, není to otravný veganský manifest.
Hlavní postava Marcus, kolečko v soukolí, ledově klidný a odlidštěný vedoucí jatek si sice uvědomuje, jakých zvěrstev je součástí, částečně jimi pohrdá, ale byznys s lidským masem je pro něj zdrojem peněz na nákladnou léčbu otce a tak prostě odvrací zrak. Jeho prostřednictvím čtenář sleduje veškeré masakrování a stahování z kůže, pracovní rutinu. Naprosto bez emocí, což ještě podněcuje autorčin věcný a strohý styl a Marcusem tady hne pouze osobní tragédie, smrt syna. „Kolik lidí budou muset porazit, aby zapomněl na to, jak Lea uložil do postýlky, přikryl, zazpíval mu písničku a druhý den ráno ho našel mrtvého?“ zazní například. Kanibalismus je zde jen forma, jejímž prostřednictvím Bazzterica upozorňuje na problémy. Pracuje s vládním režimem, který uzákoní legální zabíjení, poukazuje na fakt, jak podobné systémy pracují s jazykem, kdy se z lidí stávají pouhé kusy a v těchto chvílích si nelze nevzpomenout na Smrt je mým řemeslem. Všudypřítomná smrt a dehumanizace se později střetne se zakázanou láskou, utajeným vztahem, jehož rozřešení je už jen stvrzující tečkou za celým příběhem.