Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492192/bmid_znamenita-mrtvola-x2q-492192.jpg
3
1673
1673
Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti. Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno. Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru. V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít. Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni? Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Dvě hvězdičky dávám za povedenou obálku a za celkovou čtivost knihy - přečteno za pár hodin.
Děj jako takový byl zajímavý, ale mám za to, že autorka si s celkovou myšlenkou mohla pohrát více - jak se ze začátku rozdělili lidé na 'maso' a 'společnost'? Jak dlouho už jezení lidí trvá? Mám za to, že celkový koncept kanibalismu byl až smutně nevyužitý a jediný důvod, proč autorka napsala tuhle knihu byl ten, že přišla z rodinné zábijačky a potřebovala si srovnat myšlenky.
Krom nevyužitého potenciálu mi neseděl styl psaní. Mnohdy jsem se ztrácela ve jménech, v tom, co jaký člověk vlastně dělá a jaký vztah má s hlavní postavou knihy a korunu tomu nasadil fakt, že bylo neustále využíváno slovní spojení 'on udělal'/'on řekl'. Člověk se tak v ději mnohdy ztrácel a já sama jsem se musela vracet v textu, abych se vůbec dokázala vyznat v tom, kdo na koho mluví.
Celkový konec byl takovou jedinou 'dobrou cestou' pro naší hlavní postavu, ovšem do knihy absolutně neseděl. Tři hodiny furt dokola pročítám, jak je náš „protagonista” znechucen celým tím novým světem, jak je psychicky zlomený, jak skončí s prací v mrazírně, protože ho absolutně odpuzují techniky vraždění lidí, že jeho vztah s jeho manželkou a vůbec se všemi je na bodu mrazu - a v posledních dvou stránkách se dozvíme, že byl vlastně celou dobu jen dalším zkaženým občanem novodobé společnosti - což by šlo, kdyby to bylo v těch 200 stránkách předtím aspoň lehce naznačeno.
Moc to autorce nežeru, ale nevadí.
super čtivá kniha, ale za ten konec dávám čtyři hvězdičky, i když ho asi chápu. :)
Znamenitá mrtvola je naprosto zvrácená. Útlá knížečka o 256 stránkách Vás emočně tak rozhodí, že po dočtení zůstanete jen sedět a koukat s otevřenou pusou, co byla brilantní autorka schopná napsat. Nedejbože se rovnou pustit do další knížky - nebudete mít šanci.
Příběh je rozdělen na dvě části, v první se seznamujeme s novým světem po "Velké změně", kdy lidé přestali jíst zvířecí maso z důvodu údajného zvířecího viru, který je pro lidi smrtelný a neexistuje na něj lék. Druhá část pak blíže popisuje příběh hlavního hrdiny Marcuse a jeho snahu se nezbláznit a zachovat se správně...no, i když...
Styl psaní možná nebude vyhovovat každému, přeci jen je to něco jiného, než na co je běžný čtenář zvyklý. Vyprávění je tvrdší, věcné a postrádá emoce. Co ovšem knihy rozhodně nepostrádá je maximální čtivost.
Finále knihy je pak jak z jiného světa. Po dočtení nebudete chápat, čeho jste právě byli svědkem, zůstanete sedět s otevřenou pusou a budete hledat další kapitolu, která ale nepřichází. Je to přesně ten konec, který si každý chce přečíst, ale vlastně nechce.
"Lidská bytost je příčinou všeho zlého na tomto světě. Sami jsme si virem."
Nevím jestli se mi kniha líbila, nebo mi spíš je z ní teď smutno... Obávám se, že v dnešním světě by to co je popsáno v knize klidně mohlo nastat. A z toho je mi fakt zle. Některé pasáže byly opravdu nechutně popsané. Knihu už znovu číst určitě nebudu a spíš teď sáhnu po něčem lehčím a ne tak zvráceným. Co musím pochválit je, že se kniha čte opravdu sama a rychle. Za den přečteno.
Po dlouhé době celkem čtivá kniha, byť téma je hodně kontroverzní. Ale když má člověk smůlu na dobré tituly, bere vlastně cokoliv. Nemůžu jinak, než vyzdvihnout hlavně závěr příběhu, ten vede k zamyšlení ze všeho nejvíc. Dokonce předčil i ty nejbrutálnější pasáže. Jasně, ještě to má skvělou obálku :-)
Wow! Je to tedy kolikrát opravdu hodně drsné, až nechutné čtení (po dočtení asi nepozřu několik dní žádné maso), ale na druhou stranu, popis zpracování masa na jatkách byl výstižný, akorát zde se jednalo o lidi - a když to čtete s tímto vědomím, dělá se vám trochu šoufl (alespoň na mě to tak působilo). Musela jsem si dokonce dávat pauzu od čtení (porcování, lov lidí a především gravidních samic, týrání zvířat) - je zde opravdu hodně temných témat, ale s tím jsem do čtení šla. Po přečtení anotace jsem si říkala, že je to tak šílený, ale zároveň velmi originální, nápad - uzákoněný kanibalismus. No a ten konec - to jsem opravdu nečekala, pro mě dost šok, musela jsem ještě nějakou dobu po dočtení "rozdýchávat". Knihu bych klidně zařadila i mezi horrory, je opravdu děsivá, ale velmi dobrá. Rozhodně doporučuji přečíst a udělat si svůj vlastní názor.
(SPOILER)
Příběh o lidské zvrácenosti a pokrytectví.
Námět je to rozhodně zajímavý a některé scény jsou poměrně znepokojivé (bohužel ale spíš jen když se nad tím člověk zamyslí hlouběji a ne tím, jak je to v knize popsáno)... o to hůř, když si představím, že někteří by za daných okolností opravdu byli schopni takhle fungovat. Jenže, svět už takhle funguje... jen ne pro lidi.
Abych byla upřímná, dobrá půlka knihy byla docela o ničem a nějaký výraznější bod tomu dává hlavně ten konec - je šokující, ve své myšlence rozhodně odporný... a i když na samém začátku se nabízí, v průběhu děje už tolik ne, i když... jak se říká, když ptáčka lapají...
Co mi ale opravdu hodně vadilo a kazilo mi celý dojem od začátku do konce, byl styl jakým to bylo napsané... to věčné "on udělal, on řekl, on to a on ono..." jak kdybych četla něčí slohovku ze střední. Dialogy vepsané ve vyprávění a ty, co už tam teda byly přímo, tak jich bylo opravdu pomálu. Některé přechody scén a kapitol byly hodně zvláštní, samotné scény často zkratkovité, kapitoly které by si i zasloužily nějaké větší rozvětvení byly třeba jen na dvě stránky... k postavám jsem si neudělala pomalu žádný vztah a když už jsem si říkala, že se tam najde někdo, kdo prozře... tak to bylo snad ještě horší. Určitě by tenhle nápad šel zpracovat mnohem lépe... styl psaní je dost jednoduchý a bohužel i dost průměrný...
Teda i se mi pri cteni navalovalo, az jsem si rikala, ze to psal nejaky uchyl. Ale ono to ma fakt dobry konec. A klobouk dolu za napad. Precetla jsem za jeden den.
Naprosto šílená dystopie!!!
Co by se dělo, kdyby všechna zvířata musela být vyhubena kvůli neznámému viru, kterýžto zavinil, že vlády napříč zeměkoulí začaly uzákoňovat “kanibalismus”.
Příběh sledujeme očima hlavního hrdiny, který se téměř celý příběh jeví jako postava morálně na výši, ale opak je pravdou. Nechci víc vyzrazovat, ale samotný konec byl po mě velkým šokem.
Knihu rozhodně nedoporučuji slabším povahám, protože i mně, starému cynikovi, dělaly některé pasáže dost problém (naposledy na mne takhle zapůsobila kniha S. Oksanen Očista). Člověka asi nikdy nepřestane udivovat způsob, jakým se k obě lidé chovají…a čeho jsou ve finále všeho schopni ….
Ta nesmyslnost některých vládních nařízení, která se vlastně sama negují je příšerná. Kupříkladu - člověk může být sněden, ale nemůže být vlastněn - otroctví je přeci hrůza…a my nejsme barbaři…
Knihu prostupují otázky, které jsou hojně kladeny i v současnosti - přemnožení a regulace populace, hledání obnovitelných zdrojů, narůstající kriminalita, chudoba, rozevírání nůžek mezi bohatými a nemajetnými, desinformace, kritické myšlení vs.pasivní přijímání nařízení a příkazů svrchu …
Částečně mi kniha připomněla: film Fresh (2022), Neopouštěj mě (Ishiguro), šíleného doktora z AHS: Asylum.
Doporučuji! Zejména proto, že se možná nejedná jen o vyloženou fikci, ale svět již nyní prokázal, že katastrofy se mu nevyhýbají a ne všechna rozhodnutí vládnoucích vrstev jsou ku prospěchu celku.
Příběh je vyprávěním Marcose, provozního ředitele mrazíren. Po smrti syna ho opustí manželka a on žije prací kterou nenávidí. Jednoho dne dostane darem mladou ženu, "samici" určenou pro chov na maso a ten den se mnohé změní…
Tuhle knížku si prostě musíte přečíst. Nic podobného jsem ještě nečetla. A protože můj otec pracoval v mrazírnách a několikrát jsem za ním jako dítě byla, dokázala jsem si to dost živě představit.
Fakt hustý číst o tom, že ve chlívku místo prasete máte samce nebo samici, v obchodě vybíráte z lidských částí těla a pak to jíte. A je to úplně normální a běžné.
Jednu ⭐️ ubírám proto, jelikož mi vadilo jakým stylem "on formy" je příběh napsaný. (,,Marcosi, jak se máš?"On se otočí a odejde. On jede. On řekne..) na to jsem si prostě za celou dobu nezvykla. Druhou ⭐️ ubírám za závěr. Nemám ráda změny o 360st když tomu absolutně nic nenasvedcuje a ještě odstavec před má postava jiný myšlenkový pochod.
Ale určitě si to, pokud na to máte žaludek přečtěte. Stojí to za to.
Kniha kterou by si podle mě - měl přečíst každý člověk.
Kniha co Vám čistého čtení zabere kolem pěti hodin ale změní Váš pohled navždy.
Kniha po které vezmete svoje domácí mazlíčky a budete je k sobě tisknout a říkat jim ta nejsladší slova lásky.
Kniha po jejímž dočtení nebudete chtít aby na Vás někdo sahal, někdo Vás obejmul nebo na Vás promluvil.
Kniha která Vás nechá mlčky sedět v temném pokoji zatím co Váš mozek bude šrotovat.
Kniha která Vás posadí na prdel.
To je Znamenitá mrtvola.
Něco co jsme tu ještě neměli, naprostý fenomén, totální pecka na poli dystopie.
Jasně - přebal knížky vtáhne každého, všichni si jí budete a budeme chtít koupit. Ale kdo z Nás bude mít ,,koule" na to jí dočíst až do posledního písmenka?
Už po přečtení první věty Vám bude jasný jedno - tahle knížka nebude vtipná, nebude veselá a bude drsná.
Musím uznat že co es týče do stylu jakým je napsaná - musím zatleskat - nikdy jsem nečetla něco tak chladného, mrazivého a surového. Ten chlad z mrazíren tu na Vás skrze každou řádku doslova padá. Při každé další kapitole Vám dochází že tohle nebude sranda.
Je to absolutně nejchladnější kniha z pozice příběh mluví na čtenáře jakou jsem kdy četla.
Troufám si říct že žádná podobná na světě neexistuje.
A přesto máte nutkání číst dál a dál.
I když mi tohle téma nevadí - musím uznat že u některých kapitol jsem nahlas vykřikovala slova jako : to není možné, to je strašný, pane bože...
A to vlastně jenom proto - jakou surovou formou je tahle kniha napsaná.
Je tam jiskřička naděje - všude je - a my děti z devadesátek vychované americkými seriály - kde dokud to dobře nedopadlo není konec - pořád doufáme a s nadějí čteme každý kousek tohoto bravurního díla.
Prokousáváme se způsobem jakým jsou lidi přepravováni, jak jsou porcováni, jak se dostávají až na talíř. Seznamujeme se s rodinami, s přáteli, s fungováním tohohle šíleného světa kdy část společnosti žije krásný život a část je určená k rychlé spotřebě - a doufáme.
V knize Vás dostanou tři momenty.
A až na ně narazíte - budete přesně vědět že to jsou ty které myslím.
V prvním případě přijde obrovská naděje, v druhém případě se usmějete a řeknete si - tady je svět ještě v pořádku - a v tom třetím už fandíte na vlně falešného přesvědčení Vašeho mozku - že přece všechno dobře dopadne.
Když se prokoušete knihou téměř ke konci - čeká Vás obrovský zvrat - kdy si řeknete to snad není možný! Jenže Váš mozek bude neustále opakovat - neboj se.
A tak se nebojíte a s novou nadějí pálíte dál na tom pekelném koni jménem Znamenitá mrtvola.
Dokonce Vám ani nedojde že hlavní postava - týpek kterého jste si docela oblíbili protože není zase tak špatný jako většina - bere do ruky nůž.
Ve chvíli kdy přečtete poslední větu - ve Vás všechna naděje, všechny sny a všechna radost umře. Váš svět se rozletí na milion kousíčků a srdce které letí nadzvukovou rychlostí bije na poplach protože ano - tohle je konec.
Emočně tak našlapaná knížka - psaná chladnou rukou téhle bravurní spisovatelky. přijde moment kdy budete šťastní - kdy se usmějete - ale přijde moment který Vám sebere i Váš hlas.
A až tu knihu zavřete, zapálíte si cigaretu nebo upijete z hrnečku kávu která už je stejně dávno studená - dojdete k jednoduchému závěru - ano přesně takový mi lidé totiž jsme.
Tohle je člověk.
Tohle je lidstvo.
Tohle jsme mi.
A nebudete chtít aby na Vás někdo sahal, svým domácím mazlíčkům koupíte to nejlepší co je na trhu a znovu se do nich zamilujete.
Po přečtení téhle knížky - už Váš svět - nikdy nebude takový jaký byl.
Hluboce se klaním před genialitou, propracovaností a chladností světa který nám všem Agustina Bazterrrica připravila ke sváteční hostině.
Pro mě je to nejzásadnější dílo roku 2022.
Tuto dystopii by si opravdu měl přečíst každý.
Ono se to možná na první pohled nezdá, ale ta kniha má neuvěřitelnou hloubku a poselství.
Tuhle knihu musíte mít! V knihovně, kvůli přebalu, samozřejmě. Bohužel nemůžu jinak, než ohodnotit jednou hvězdou.
Nemůžu se zbavit dojmu, že příběh psalo lehce ujetý dítě ze základní školy, po exkurzi na jatkách.
Celá kniha byla strohá, tak nějak poskládaná z naprosto jednoduchých vět, srdce každýho čtenáře musí zaplesat, když konečně narazí na trochu rozvinutější souvětí. Miluju věty, ke kterým se musím třeba třikrát vrátit a obdivovat, jak brilantní jsou, jakou mají dokonalou myšlenku. Tady jsem se jen těšila, až je budu mít všechny za sebou. Přímé řeči jako šafránu, téměř vše navíc psáno v přítomném čase, což se prostě nečte dobře. Členění do kapitol jsem nepochopila, děj většinou přesně navazoval a ne vždy se posunul nebo se v kapitole objevilo něco zásadního. Téma nebo postava vždy jen lehce naťuknutá a honem dál, postrádalo to hloubku. Oslovování postav jako "on", "ten vyšší", "ten druhý" bylo rušivé. Časová osa nesedí.
Postavy se v podstatě vůbec nevyvíjí, jejich vztahy nejsou rozpracované, a proto je i konec naprosto nelogický a navíc příšerně uspěchaný. Sedíte a říkáte si: ,,Proč to takhle dopadlo? Co k tomu postavy vedlo? Nic k tomu přece nesměřuje... " Nevytvoříte si k nim žádný vztah a je vám vlastně úplně jedno, že se lidi navzájem žerou. Je to všechno obrovská škoda, protože téma je zajímavé a šlo z něho vytěžit mnohem, mnohem víc. Jsem naštvaná. Asi to mělo jediný účel - šokovat, to se nepodařilo.
Takže jedna hvězda za přebal a za téma.
Kniha je čtivě napsána, zvládla jsem ji během odpoledne. Příběh je místy opravdu creapy, ale když vidím kam svět spěje, tak vcelku reálný..
Konec super zakončen. Bylo to popsáno tak “normálně” jak kdyby to byla pravda dnešní doby. Za mě super práce.
Bohužel nemohu udělit vyšší hodnocení, možná tak 3 a půl... Nevím, jestli už jsem tak "rozbitá", ale kniha mi v ničem šokující, nechutná nebo nepředstavitelná nepřišla. V podstatě, to, co je v knize popisováno jako ta nejhorší zvrácenost v dějinách lidstva, je každodenní realita pro mnoho zvířat - velkochovy, pokusné laboratoře, množírny, ilegální překupníci, nebo nechvalně proslulý trh kdesi v Asii, který nám převrátil život vzhůru nohama na dva roky... Jen se to v příběhu týká lidí, a to je najednou poprask... Dokonce i ty lovy, hony, norování, pytláci, to není dystopie v nedaleké budoucnosti, to je nechutně hnusný teďko, abych citovala klasika. (Homer Simpson)
Co se týče formální stránky knihy, je příběh psaný opravdu velmi jednoduše, stroze, neosobně, občas chaoticky, neoriginálně. Příběh obsahuje několik dějových děr a je to jen povrchní popis na jatkách. Žádná hloubka. Knihu slupnete za dva dny. Na stranu druhou to je opět kniha, která se snaží šokovat, hraje na city, ale bohužel na to nemá a hlubší "zážitek" nezanechá. Ta půlhvězdička možná za ten konec, ale že bych ho nepředvídala, upřímně, já tedy předpokládala mnohem "horší konec". Naopak mi to přišlo, že se to stále vezlo v duchu povahy hlavní postavy.
Doufám, že autorka alespoň přiblížila některým hrůzy, které lidi provádí zvířatům, a že se aspoň chytnou za nos a třeba začnou jen s tou cruelty free kosmetikou a neklecovými vejci...
Tak tahle kniha je fakt síla..... Pro někoho s živou představivosti masakr.... Přečetla sem, ale sny jsem hezké neměla....
Knihu jsem přečetla za chvilku, celou v kuse.
Poměrně špatně se mi četl přítomný čas, bylo to pro mě rušivé, ale je fakt, že na tento typ příběhu se hodil.
Bude to znít blbě, ale přišlo mi to málo detailní, takhle to bylo popsáno, tak "normálně", že mi to ani až tak děsivé nepřišlo.
Věřila bych tomu, že to takhle může fungovat.
Závěr byl překvapivý, ale, když se nad tím důkladně zamyslím, tak vlastně geniální. Rozhodnutí hlavního hrdiny dává 100% smysl.
Kniha mi byla doporučena se slovy, že je fakt skvělá. Skvělá opravdu byla, ačkoliv se těmto tématům spíše vyhýbám, protože se mi z nich dělá nevolno. Každopádně je to hodně moc dobře napsané a rozhodně doporučuji si přečíst.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2022 |  Znamenitá mrtvola |
| 2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
(SPOILER) Kniha je prvoplánově nechutná, snad proto jsem se do ní nedokázala ponořit a vlastně mi tak nevadila. Myšlenka, kterou autorka rozvíjí, je zajímavá, skličující. Uvěřitelně popisuje, jak k situaci ve společnosti došlo, co se dál děje. Ale - autorčin styl je příšerný. Jako by to byla školní slohovka. K tomu musím přidat, že některé scény jsou napsané vyloženě jen na efekt (třeba ta se štěňaty). A největší nesmysl vidím ve vývoji hlavní postavy, který autorka na poslední straně popře a otočí. Knihu jsem dočetla jen proto, že mi bylo líto vyhodit peníze za něco nedočteného.