Zničení člověka
C. S. Lewis (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/2280/mid_zniceni-cloveka-tEK-2280.png
4
43
43
neboli Úvahy o vzdělání se zvláštním zaměřením na výuku angličtiny ve vyšších třídách Tak jako se například tělesa řídí zákonem zemské přitažlivosti, má svůj zákon i tvor jménem člověk. Staří myslitelé nazývali tento zákon, který byl znám v různých civilizacích a různých dobách, „zákonem (lidské) přirozenosti“. Porovnáme-li mravní naučení starých Egypťanů, Babyloňanů, Číňanů, Řeků či Římanů, zjistíme mezi nimi zásadní shodu a možná nás překvapí, že se podobají i mravním naučením našim. Autor této pozoruhodné studie upozorňuje na to, že zpochybnění těchto společně sdílených hodnot či snaha nahradit je „lepšími“ či „rozumnějšími“ nutně vyústí ve zničení toho, co je nám jako lidským bytostem vlastní.... celý text
Duchovní literatura Filozofie Vzdělávání, školství
Vydáno: 1998 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
The Abolition of Man, 1943
více info...
Přidat komentář
Knihu doporučuji a nemá cenu se více rozepisovat a klidně si to smažte od F "fšechno," jen jsem chtěla vyzvednout Orwella a všem děkuji dodatečně za palečky, však už víme.
Tato kniha mi přišla mnohem víc filosofická a mnohem méně náboženská. Taky (a nevím, jestli je to tím) o něco náročnější na porozumění než předchozí knihy, které jsem od Lewise četla. Ale možná bych si ho měla šetřit a nehltat jednu jeho knihu za druhou. A víc nad tím přemýšlet.
"Man’s final conquest has proved to be the abolition of Man"
Aneb zkráceně - když opustíme "tradiční morální hodnoty" (Lewisem nazývané v této knize "Tao" = "cesta" a ke konci knihy zmíněné na příkladech z nejrůznějších kultur) a ovládneme lidské svědomí, tak jako vědecky postupně ovládáme stále více přírodních jevů, dojde nakonec ke "zrušení člověka" - odlidštění lidstva.
Nemohu si nevzpomenout na slova sv. Pavla z Tarsu (i když v jiné souvislosti):
"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon."
No..."Zničení člověka" zapadá do série Lewisových knih o křesťanství. Koneckonců, křesťanství se hlásí k existenci objektivních hodnot a pravd. Přesto si tuto knihu může klidně přečíst i zapřisáhlý ateista - výzvu k přijetí víry zde nenajdete. Je to o objektivním vs. subjektivním. A v době, kdy slova ztrácejí svůj význam, rozum je nahrazován "sociální spravedlností" a pravda "politickou korektností", jsou takovéto knihy potřeba více, než kdy jindy.
Vše, co je třeba říci, je asi už řečeno níže, pouze lze dodat, že tím samým tématem, byť z trochu poněkud jiného úhlu pohledu a stylu, se zabývá i Weaver, přičemž domnívám se, že obě knihy lze velmi užitečně číst vedle sebe, ale téma, dále rozvádí i další , např. můj oblíbený R. Legutko.
Lewis věděl, co je zaseto, my tu setbu teď sklízíme...
C .S. Lewis je po jeho příteli Tolkienovi a mém oblíbeném Chestertonovi další z mých originálních "ostrovanů". Jeho myšlenkový svět i pohled na život je mi velice blízký.
Alef už téma knihy celkem vyčerpala.
Tajemství, kouzlo a úžas zdá se dnes často nedostatkovým zbožím.
Vzhledem k roku prvého vydání knihy (1943) je její poselství čím dál aktuálnější.
Víra, že určité postoje jsou skutečně pravdivé a jiné skutečně nepravdivé!? Z dnešního pohledu bohužel ukrutně nekorektní.
Četba této knihy není procházka růžovým sadem, ale ta moudrost a lidskost za trochu námahy stojí . . . .
Když člověk ztratí smysl pro "tajemství" a už neumí žasnout nad "kouzlem", kterým je příroda, když se jeho přístup k ní stane čistě manipulativní, pak dojde ke "zničení člověka". Do téhle jediné věty by se dalo shrnout "poselství" téhle útlé knížky :-).
A teď trochu obšírněji:
Podle Lewise je proces, který vede k tomu, že si člověk snaží podmanit přírodní síly, ve snaze nechat je "pracovat" pro sebe, patologický a povede k vlastnímu sebezničení. To, před čím Lewis varuje je "nový" způsob výchovy a vzdělávání (postavený čistě na vědeckých poznatcích), podle něj povede k tomu, že budoucí generace už nebudou schopné samostatného uvažování, budou "vytvarované" podle určité vědecké představy, budou čím dal "slabší", protože morálka se pro ně stane jen "obyčejným vedlejším subjektivním produktem fyzických a ekonomických situací člověka". Pro Lewise je kritériem "správnosti" výchovy "... víra, že určité postoje jsou skutečně pravdivé a jiné skutečně nepravdivé", a to bez ohledu na to, jestli to tak člověk cítí, nebo ne. Lewis mluví o "objektivní hodnotě" - takové, která si je podobná ve všech svých formách (najdeme ji u Aristotela, Platóna, stoiků, v křesťanské i orientální filozofii) - je to podle něj jediný možný způsob posuzování hodnot: "... pokud vůbec máme mít nějaké hodnoty, musíme přijmout, že platí absolutně ... pokud nic není zřejmé samo o sobě, potom nic není závazné ..."
.
Štítky knihy
etika člověk a příroda filozofie výchovy filozofická antropologie filozofie a náboženství výchova a vzdělávání
Autorovy další knížky
| 1991 |  Lev, čarodějnice a skříň |
| 2008 | Rady zkušeného ďábla |
| 1993 |  Čarodějův synovec |
| 1992 | Princ Kaspian |
| 1993 | Poslední bitva |
Tato kniha se opravdu povedla